(meh) Se usan los corchetes

kúvi Ndiosí') ya néél-e jín re' jíní' nasa iyó re', jee suvi-i vá nstúvi-i nasa ini' re'. .... SAN JUAN 2. “Jee yukuán íñí lĩu' ra kisi yuu nuun' chú'un ráa nute sánikua' rá ...
397KB Größe 0 Downloads 14 vistas
San Juan en el mixteco del suroeste del distrito de Tlaxiaco (meh) Se usan los corchetes [ ] para encerrar las palabras en que hay duda de que estén en el texto original. Se usan los medio corchetes ˻ ˼ para encerrar palabras adicionales que no se encuentran en el texto original. Se escriben para ayudar a la comprensión de la lectura. ©Wycliffe Bible Translators, Inc 2015 http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/mx/

Tuu̱ꞌun váꞌa jieu̱ꞌeu̱ꞌ Jesús yau̱ ntee Juan Ndiosíꞌ yau̱ kúvi reu̱ꞌ Tuu̱ꞌun nkenta reu̱ꞌ yau̱ suni kúvi reu̱ꞌ teu̱e 1 Nee̱ xíꞌnañúꞌún yae̱ nee̱ ntiáꞌan kii̱koe̱o ñɨi̱vɨ ɨ́, jee ya íyó ree̱ꞌ yae̱ kúvi ree̱ꞌ Tue̱ꞌun. Jee maáréꞌ yae̱ kúvi ree̱ꞌ Tue̱ꞌun ya nééꞌ ree̱ꞌ jín Ndiosíꞌ, jee maáréꞌ yae̱ kúvi Tue̱ꞌun vá kúvi ree̱ꞌ Ndiosíꞌ. 2 Maáréꞌ ya nééꞌ ree̱ꞌ jín Ndiosíꞌ nee̱ xíꞌnañúꞌún. 3 Jee ntae̱ká yae̱ íyó, jee maáréꞌ nsae̱ꞌá yae̱ kii̱koe̱o ráa nsae̱ꞌá Ndiosíꞌ. Jee ntue̱náꞌ íyó ni ɨɨn nantíñú yae̱ ñae̱koe̱o retánꞌ ntu nsae̱ꞌá ree̱ꞌ maa nsae̱ꞌá Ndiosíꞌ. 4 Jee maáréꞌ ví yae̱ sáꞌá yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ jín Ndiosíꞌ. Jee yae̱ tékúꞌ ñɨvɨ jín Ndiosíꞌ kúvi ñuꞌunꞌ yae̱ túúnꞌ iniꞌ ánímaꞌ rá ñɨvɨ vá. 5 Jee ñuꞌunꞌ vá túúnꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ neenꞌ nue̱ue̱nꞌ jiáꞌnu nivae̱ꞌa rá ñɨvɨ. Jee ñuunꞌ neenꞌ ntu kúvi kuneí-i nue̱ue̱nꞌ ñuꞌunꞌ vá. 6 Jee nii̱yo ɨɨn tee̱e yae̱ nchue̱ichí Ndiosíꞌ maa, jee naní-i Juan. 7 Jee tee̱e yaꞌá nkiji ree̱ꞌ sáva kuvi ree̱ꞌ tee̱e yae̱ kue̱ꞌva ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ, sáva kue̱ꞌva ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ɨɨn ree̱ꞌ yae̱ kúvi ñuꞌunꞌ vá, jee sáva ii̱nue̱ꞌ iniꞌ ntáká ñɨvɨ maáréꞌ yae̱ kúvi ñuꞌunꞌ vá jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun kachiꞌ Juan. 8 Jee nsú Juan ví ñuꞌunꞌ vá, chisaꞌ kúvi ree̱ꞌ tee̱e yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ɨɨn ree̱ꞌ yae̱ kúvi ree̱ꞌ ñuꞌunꞌ vá. 9 Jee maáréꞌ yae̱ kúvi ñuꞌunꞌ nijia yae̱ túúnꞌ iniꞌ ánímaꞌ ntae̱ká rá ñɨvɨ. Nkiji ree̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 10 Jee nneeꞌ ree̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee maáréꞌ nsae̱ꞌá yae̱ kii̱koe̱o ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá nsae̱ꞌá Ndiosíꞌ, soo rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ ntu nnákuniꞌ ráa ree̱ꞌ. 11 Jee nkiji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ maáréꞌ Israel jee rá ñɨvɨ ree̱ꞌ ntu nnákuatáꞌví ráa ree̱ꞌ. 12 Soo ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ nákuatáꞌví ráa ree̱ꞌ, yae̱ kúneí iniꞌ ráa ree̱ꞌ, jee jiáꞌayuꞌú ree̱ꞌ nii̱ꞌii̱nꞌ ráa kuvi ráa see̱ꞌya Ndiosíꞌ. 13 Jee rá see̱ꞌya Ndiosíꞌ vá nsú see̱ꞌya nii̱ñɨi̱ꞌ nnae̱kaku nue̱ue̱nꞌ ɨɨn sɨꞌɨ ɨ́ ví ráa, ni nsáꞌ nnae̱kaku sáni kuíni ñɨvɨ, ni nsú

1

1

SAN JUAN 1

2

sáni kuíni ɨɨn tátáꞌ ráa, chi máá Ndiosíꞌ ví yae̱ saꞌá yae̱ nuvi ráa see̱ꞌya ree̱ꞌ. 14 Jee maáréꞌ yae̱ kúvi tue̱ꞌun vá nkenta nkuvi ree̱ꞌ ɨɨn tee̱e ñunéꞌyúꞌ jee nneeꞌ ree̱ꞌ nteñu-ó. Jee niniꞌ ránꞌ yae̱ vii nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kúñáꞌnú ree̱ꞌ. Kúñáꞌnú ree̱ꞌ chi see̱ꞌya métúꞌún Ndiosíꞌ kúvi ree̱ꞌ. Jee ntántúníꞌ íyó mániꞌ iniꞌ ree̱ꞌ néꞌyá ree̱ꞌ yó jee mani yae̱ naáꞌ ñúꞌún iniꞌ ree̱ꞌ. 15 Jee Juan jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ-i: ―Tee̱e yaꞌá kúvi ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nkachiꞌ nii̱ꞌ: “Maáréꞌ yae̱ kiji ichinúúnꞌ nii̱ꞌ máá kúñáꞌnú kae̱ꞌ ví ree̱ꞌ nsú káꞌ nuꞌuꞌ, chi íyó ree̱ꞌ xíꞌnañúꞌún kae̱ꞌ nsú káꞌ nuꞌuꞌ.” 16 Chi ntántúníꞌ yae̱ váꞌa íyó nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ, jee nue̱ue̱nꞌ nɨꞌɨ vá níꞌínꞌ ntae̱ká-ó maa, jee sukuáni sukuáni kúváꞌa iniꞌ ree̱ꞌ chíneí ree̱ꞌ yó. 17 Chi njiae̱ꞌa Ndiosíꞌ ley ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Moisés sáva kue̱ꞌva-a vá nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ. Soo nsae̱ꞌá Ndiosíꞌ yae̱ nsae̱ꞌá Jesucristo yae̱ nnii̱ꞌii̱nꞌ-ó yae̱ váꞌa maníꞌ iniꞌ Ndiosíꞌ jín yae̱ naáꞌ. 18 Ndiosíꞌ chi ni ɨɨn ñɨvɨ ntue̱ví jíníꞌ nijinꞌ maa nae̱sa íyó ree̱ꞌ, chi métúꞌún ni see̱ꞌya ree̱ꞌ (yae̱ kúvi Ndiosíꞌ) yae̱ nééꞌ-e jín ree̱ꞌ jíníꞌ nae̱sa íyó ree̱ꞌ, jee suvi-i vá nstúvi-i nae̱sa iniꞌ ree̱ꞌ. Juan teu̱e nsii̱kuánuté njiau̱ꞌa reu̱ꞌ yau̱ naáꞌ jieu̱ꞌeu̱ꞌ Jesucristo Jee rá tee nísotíñú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nchue̱ichí ráa sava rá sue̱tue̱ꞌ jín sava rá tee̱e tataꞌ Leví, ˻yae̱ sátíñú nue̱ue̱nꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú˼, nee̱ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Juan sáva katue̱ꞌun ráa ree̱ꞌ: ―¿Né ɨɨn kúvi nú? Jee Yaꞌá ví yae̱ naáꞌ njiae̱ꞌa Juan. 20 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jee ntue̱ví ñásɨ ɨ́ꞌ yuꞌú ree̱ꞌ maa, jee nae̱aꞌe̱ nkachiꞌ re: ―Nsú nuꞌuꞌ kúvi Cristo yae̱ chuichí Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 21 Jee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa ree̱ꞌ: ―¿Nee̱ ɨɨn kúvi nú rúja? Áxí, ¿á kúvi nú “profeta” Elías yae̱ njiae̱ꞌa Ndiosíꞌ tue̱ꞌun ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u nee̱ yanaꞌán sáva nakani-i vá résa? ―nkachiꞌ ráa. ―Nsue̱ví kúvi nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Juan. Jee tukuni nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa Juan: 19

SAN JUAN JUAN 1 1

3

―¿Á maánú kúvi maá “profeta” yae̱ chuichí Ndiosíꞌ rúja? ―nkachiꞌ ráa. Jee nnae̱xiníkó Juan nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ntue̱ví. 22 Saájee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Juan: ―¿Né ɨɨn kuvi nú rúsa? Kachiꞌ nú né ɨɨn kuvi nú nue̱ue̱nꞌ ránꞌ. Chi jíniñúꞌún ránꞌ tue̱ꞌun kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ noꞌonꞌ jín ránꞌ, sava nakani ránꞌ maá nue̱ue̱nꞌ rá tee yae̱ nchue̱ichí ránuꞌuꞌ vae̱ji ránꞌ. Jee kachiꞌ nú, ¿né ɨɨn kúvi maánú résa? ―nkachiꞌ ráa. 23 Jee nnae̱xiníkó Juan nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Maáníꞌ kúvi ɨɨn yae̱ káꞌánꞌ tue̱ꞌun Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún sáɨn nue̱ue̱nꞌ ntue̱ví ñɨvɨ kuéntáꞌ kánajíín ɨɨn tae̱chii̱yuꞌú jee káchí-i: “Satúꞌva rán ˻ánímaꞌ rán sáva koo maniꞌ rán kɨi̱taꞌanꞌ rán I e̱toꞌoꞌó kuéntáꞌ˼ nasaꞌá nae̱aꞌe̱ rán ichi kiaaꞌ ree̱ꞌ”, sáni nkachiꞌ “profeta” Isaías. 24 Jee nchue̱ichí rá tee̱e nísotíñú rá tee yae̱ kúvi ráa tee̱e “grupo” “fariseo”. 25 Jee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa Juan, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Nae̱kui chi síkuánuté nú retú nsú noꞌó kúvi Cristo, nii̱ꞌ Elías, nii̱ꞌ máá “profeta” kiji rúja? ―nkachiꞌ ráa. 26 Jee nnae̱xiníkó Juan nue̱ue̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ re: ―Nuꞌuꞌ chi síkuánuté nii̱ꞌ jín nute. Soo íyó inka kae̱ꞌ tee̱e nteñu ránoꞌó yae̱ ntue̱ví jíníꞌ rán maa. 27 Jee tee yaꞌá kuvi yae̱ kiji ree̱ꞌ yae̱tae̱ꞌ nii̱ꞌ yae̱ kúñáꞌnú kae̱ꞌ nsú kae̱ꞌ nuꞌuꞌ, yae̱ ntue̱né íyó níꞌin nii̱ꞌ yae̱ nanají nii̱ꞌ ñɨɨn yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱jiae̱nꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ. 28 Jee nɨꞌɨ rá yukuán nkuvi nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Betania, yae̱ káá íyo kae̱ꞌ ichi yúntekáꞌnú Jordán, nue̱ue̱nꞌ síkuánuté Juan rá ñɨvɨ. Jesús kúvi kuéntáꞌ ɨɨn lanchi Ndiosíꞌ Jee kii̱vɨi̱ꞌ stee̱ñue̱ꞌún jee niniꞌ Juan máá Jesús yae̱ váji-i nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ: ―Kunee̱ꞌyá rán chi tee̱e yaꞌá kúvi kuéntáꞌ ɨɨn lanchi lúlí yae̱ nchue̱ichí Ndiosíꞌ maa, ˻chi kuéntáꞌ jiáꞌníꞌ rá ñɨvɨ Israel lanchi lúlí sókóꞌ ráa maa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ sáva siíyo ree̱ꞌ kuae̱chi ráa˼ jee sukuán sííyo tee̱e yaꞌá kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ. 30 Jee jiee̱ꞌee̱ꞌ maáréꞌ ví 29

SAN JUAN 1

4

yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ yae̱ kiji ree̱ꞌ, sáá nkachiꞌ ni: “Ichinúúnꞌ nii̱ꞌ kiji ɨɨn tee̱e yae̱ máá kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ ví ree̱ꞌ, chi xíꞌnañúꞌún víꞌí ree̱ꞌ kae̱ꞌ yae̱ íyó nsú káꞌ nuꞌuꞌ.” 31 Jee suni nee̱ maáníꞌ ntiáꞌan kuniꞌ nii̱ꞌ né ɨɨn kúvi ree̱ꞌ. Saáva vae̱ji nii̱ꞌ sikuánuté nii̱ꞌ rá ñɨvɨ jín nute, sáva xinéꞌénꞌ nii̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel né ɨɨn kúvi ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Juan. 32 Jee suni njiae̱ꞌa tuku kae̱ꞌ Juan yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Niniꞌ nii̱ꞌ Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, yae̱ nkikuun nee̱ súkún kuéntáꞌ íyó ɨɨn “paloma” nkenta-a nkinoe̱o-o jín ree̱ꞌ. 33 Jee ni ntu jíníꞌ nii̱ꞌ ree̱ꞌ. Soo máá Ndiosíꞌ yae̱ ntae̱jí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ, sáva sikuánuté nii̱ꞌ rá ñɨvɨ jín nute, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ: “Tee̱e yae̱ kuniꞌ nú yae̱ kikuun Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ kinoe̱o-o jín ree̱ꞌ, suviree̱ꞌ vá sikuánuté ree̱ꞌ jín Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ nii̱ꞌ ˻kɨꞌɨ-ɨ ánímaꞌ rán˼.” 34 Jee yae̱ niniꞌ nii̱ꞌ vá, jee jiáꞌa nii̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ yae̱ maáréꞌ kúvi nijia see̱ꞌya Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Juan. Rá teu̱e xíꞌnañúꞌún yau̱ nkau̱ji Jesús sukuáꞌa reu̱ꞌ ráa Jee kii̱vɨi̱ꞌ stee̱ñue̱ꞌún, jee tukuni íñɨ ɨ́ Juan yukuán jín ue̱vii̱ꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa. 36 Jee sáá niniꞌ Juan yae̱ kuae̱jiae̱ꞌa Jesús yukuán, jee nkachiꞌ re: ―Kunee̱ꞌyá rán, chi yukuán kuae̱ꞌae̱nꞌ tee̱e yae̱ kúvi kuéntáꞌ lanchi lúlí Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Juan. 37 Jee ni núvíꞌ rá tee̱e súkuáꞌa Juan vá ntesoe̱ꞌo ráa yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ sukuán. Jee nchii̱nikɨnꞌ ráa Jesús. 38 Saájee nnae̱koto yátá Jesús, jee niniꞌ ree̱ꞌ yae̱ níkɨ ɨ́nꞌ ráa yae̱tae̱ꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Ná kúvi yae̱ nánukú rán? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa. Jee nnae̱xiníkó ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―Mestrúꞌ,1:38 ¿né núꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ nééꞌ nú? ―nkachiꞌ ráa. 39 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Neꞌenꞌ rán jee kunee̱ꞌyá rán ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 35

1:38

Tue̱ꞌun yaꞌá kúvi Rabí yae̱ kúvi tue̱ꞌun hebreo yae̱ kuíni káchíꞌ Maestro.

SAN JUAN JUAN 1 1

5

Jee ñae̱ꞌae̱nꞌ ráa, jee niniꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ nééꞌ ree̱ꞌ, jee nkinoe̱o ráa jín ree̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, chi yae̱ kúvi nɨ ɨ́ kakue̱mii̱ꞌ yánini. 40 Jee ɨɨn ni núvíꞌ rá tee̱e vá yae̱ ntesoe̱ꞌo-o yae̱ nkachiꞌ Juan jee kúvi-i Andrés, yae̱ kúvi ñaniꞌ Simón Pedro, jee nchii̱nikɨnꞌ-ɨ yae̱tae̱ꞌ Jesús. 41 Saájee ñae̱nanukú-u ñaniꞌ-i Simón, jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ Simón: ―Nnae̱ketáꞌán ránꞌ Mesías ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. (Mesías kuíni kachiꞌ Cristo ˻yae̱ chuichí Ndiosíꞌ sáva tatúníꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́˼.) 42 Saájee kuae̱ꞌae̱nꞌ Andrés jín ñaniꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Jesús. Jee sáá niniꞌ Jesús Simón, jee nkachiꞌ re: ―Noꞌó kúvi Simón, see̱ꞌya Jonás. Jee kunae̱ní nú Cefas ―nkachiꞌ Jesús. (Cefas kuíni káchíꞌ Pedro tue̱ꞌun griego.)1:42 Nkana Jesús Felipe jín Natanael Jee kii̱vɨi̱ꞌ stee̱ñue̱ꞌún nkuini Jesús kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Galilea. Jee nnae̱ketáꞌán ree̱ꞌ Felipe, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u: ―Kunikɨnꞌ nuꞌuꞌ. 44 Jee Felipe chi kúvi ree̱ꞌ tee ñuunꞌ Betsaida, yae̱ kúvi ñuunꞌ Andrés jín Pedro. 45 Saájee ñae̱nanukú Felipe Natanael, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u: ―Nnae̱ketáꞌán ránꞌ maáréꞌ yae̱ kúvi tee̱e jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ ntee Moisés nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ley níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ, jín suni jiee̱ꞌee̱ꞌ-e yae̱ ntee rá “profeta”, yae̱ njiae̱ꞌa Ndiosíꞌ tue̱ꞌun ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa nee̱ yanaꞌán. Jee yaꞌá ví Jesús see̱ꞌya José yae̱ kúvi tee̱e ñuunꞌ Nazaret ―nkachiꞌ Felipe. 46 Jee nkachiꞌ Natanael nue̱ue̱nꞌ Felipe: ―¿Á kúvi kene ɨɨn yae̱ váꞌa ñuunꞌ Nazaret rúja? ―nkachiꞌ Natanael. Jee nkachiꞌ Felipe nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Neꞌenꞌ jee kuniꞌ nú ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 47 Jee sáá niniꞌ Jesús Natanael yae̱ vae̱ji kuyatin-i, jee nkaꞌanꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ-e: 43

1:42

Pedro kúvi tue̱ꞌun griego yae̱ kuíni káchíꞌ-i yue̱ue̱ꞌ.

SAN JUAN 1

6

―Yaꞌá ví nijia ɨɨn see̱ꞌya tataꞌ ñuunꞌ Israel yae̱ kúvi tee̱e nae̱aꞌe̱ , yae̱ ntu ñúꞌún tue̱ntúꞌún tuꞌva yuꞌú ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 48 Saájee nkachiꞌ Natanael nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―¿Nae̱sa jíníꞌ nú nuꞌuꞌ? ―nkachiꞌ Natanael. Jee nkachiꞌ Jesús: ―Nee̱ sáá ntiáꞌan kana Felipe noꞌó, sáá íñɨ ɨ́ nú chii̱ji yutun higo, jee ya niniꞌ nii̱ꞌ noꞌó ―nkachiꞌ Jesús. 49 Jee nnae̱xiníkó Natanael: ―Mestrúꞌ, noꞌó kúvi nijia see̱ꞌya Ndiosíꞌ, jee noꞌó kúvi “rey” yae̱ kiji tatúníꞌ nú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ maáó Israel ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 50 Jee nnae̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―¿Á jínúꞌ iniꞌ nú nuꞌuꞌ chi nkachiꞌ nii̱ꞌ yae̱ niniꞌ nii̱ꞌ noꞌó íñɨ ɨ́ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ yutun higo? Sáá víꞌí káꞌ kuniꞌ nú rá tiñu kúñáꞌnú kae̱ꞌ nsú kae̱ꞌ yaꞌá ―nkachiꞌ Jesús. 51 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ kuniꞌ nú kunune antivɨ ɨ́ nee̱ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Ndiosíꞌ, jee kuniꞌ rán rá najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ naa nuun ráa kiji ráa nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, yae̱ nkenta nii̱ꞌ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ ―nkachiꞌ Jesús. Ñau̱ꞌau̱nꞌ Jesús ɨɨn viko tánau̱ꞌá nuu̱uu̱nꞌ ñuunꞌ Caná Jee sáá njiae̱ꞌa kii̱vɨi̱ꞌ úníꞌ, jee nii̱yo ɨɨn viko tánáꞌá nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Caná yae̱ kúvi ɨɨn ñuunꞌ yae̱ tɨ ɨ́ɨn Galilea. Jee yukuán íñɨ ɨ́ nánáꞌ Jesús. 2 Jee suni nkana rá ñɨvɨ vá Jesús jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa yae̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa viko tánáꞌá vá. 3 Jee sáá kúmániꞌ nixiꞌ nue̱xi uva yae̱ koꞌo kae̱ꞌ rá ñɨvɨ, jee nkachiꞌ nánáꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Ntue̱náꞌ nixiꞌ nue̱xi uva íyó kae̱ꞌ ―nkachiꞌ ña. 4 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―¿Nae̱kui chi nániꞌvɨꞌ iniꞌ nú nue̱ue̱nꞌ tiñu nii̱ꞌ, kánánáa? Chi ni ntiáꞌan kenta tiempúꞌ nii̱ꞌ nkae̱ji Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 5 Saájee nkachiꞌ nánáꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ yae̱ chúꞌun nixiꞌ: ―Saꞌá rán né ni ɨɨn tiñu yae̱ kachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán ―nkachiꞌ ña.

2

1

SAN JUAN JUAN 2 2

7 6

Jee yukuán íñɨ ɨ́ ii̱ñue̱ꞌ rá kii̱sɨ yue̱ue̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ chúꞌun ráa nute sánikuae̱ꞌ rá “costumbre” sáꞌá rá ñɨvɨ Israel yae̱ jiátíñú ráa maa sáva saꞌá ninuꞌun ráa maáráa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee kanta ñúꞌún yatin kue̱mii̱xiko áxí ɨɨn sientúꞌ “litro” nute iniꞌ ta ɨɨn rá kii̱sɨ yue̱ue̱ꞌ vá. 7 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ yae̱ chúꞌun nixiꞌ: ―Chuchítú rán nute iniꞌ rá kii̱sɨ yaꞌá ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. Jee nchue̱chítú kanáa ráa nute iniꞌ rá kii̱sɨ vá. 8 Saájee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Vitan jee tavaꞌ rán ntíꞌ, jee kuáꞌán rán jín-i nue̱ue̱nꞌ tee̱e néen kuéntáꞌ viko yaꞌá ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. Jee kuae̱nae̱ka ráa maa. 9 Jee tee̱e yae̱ néen kuéntáꞌ viko vá nii̱totúníꞌ ree̱ꞌ nute yae̱ nnuvi nixiꞌ nue̱xi uva vá, sú nsáꞌ jíníꞌ ree̱ꞌ né núꞌ vae̱ji-i. Soo rá ñɨvɨ yae̱ chúꞌun nixiꞌ yae̱ ntavaꞌ ráa nute vá jee jíníꞌ ráa né núꞌ vae̱ji-i. Jee sáá nii̱totúníꞌ ree̱ꞌ maa jee nkana ree̱ꞌ tee̱e tánáꞌá vá. 10 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u: ―Ntae̱ká ñɨvɨ jee xíꞌna kae̱ꞌ jiáꞌa ráa maá nixiꞌ nue̱xi uva váꞌa kae̱ꞌ. Jee sáá ya jíjin rá ñɨvɨ jee jiáꞌa ráa nixiꞌ nue̱xi uva láꞌví kae̱ꞌ. Soo noꞌó chi ntee̱vae̱ꞌa nú yae̱ váꞌa kae̱ꞌ nee̱ ntañúꞌún. 11 Jee tiñu yaꞌá yae̱ nsae̱ꞌá Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Caná yae̱ tɨ ɨ́ɨn Galilea nkuvi seña ae̱nasɨ ɨ́ xíꞌnañúꞌún yae̱ nsae̱ꞌá Jesús. Jee seña yukuán nstúvi-i yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ ree̱ꞌ, jee rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ. 12 Jee sáá njiae̱ꞌa yae̱ nkuvi rá tiñu yaꞌá, jee kuíre kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Capernaum, jín nánáꞌ ree̱ꞌ, jín rá ñaniꞌ ree̱ꞌ, jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa. Jee nneeꞌ ráa yakuꞌ ni kii̱vɨi̱ꞌ yukuán. Nnau̱sánoo Jesús veñuu̱ꞌun káꞌnú Jee ya nkue̱yatin kii̱vɨi̱ꞌ koo viko Pascua yae̱ saꞌá rá ñɨvɨ Israel, jee yukuán kuae̱ꞌae̱nꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén.2:13 14 Jee niniꞌ ree̱ꞌ chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú Jerusalén nééꞌ rá ñɨvɨ xíkó ráa xii̱nii̱kɨi̱ꞌ, jín rá lanchi, jín rá paloma, jee suni nééꞌ rá 13

2:13

Maá Pascua kúvi ɨɨn viko yae̱ sáꞌá rá ñɨvɨ Israel, sáva nákúꞌun iniꞌ ráa, yae̱ Ndiosíꞌ nchue̱ichí najiáꞌáꞌ ííꞌ ree̱ꞌ xii̱nii̱ꞌ ráa jee nsii̱káku ree̱ꞌ ráa ntavaꞌ ree̱ꞌ ráa ñuunꞌ Egipto. Sunisaá káꞌánꞌ 2:23, 6:4, jín 11:55 jiee̱ꞌee̱ꞌ viko Pascua.

SAN JUAN 2

8

tee̱e sáma xue̱ꞌún. 15 Jee nchue̱táꞌán ree̱ꞌ yoꞌo, jee nchiꞌi ree̱ꞌ ntae̱ká rátíꞌ ntavaꞌ ree̱ꞌ rá lanchi jín rá xii̱nii̱kɨi̱ꞌ chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú. Jee nxii̱náváꞌ ree̱ꞌ xue̱ꞌún kae̱a rá tee̱e sáma xue̱ꞌún. Jee nxii̱nániso ree̱ꞌ rá mesa ráa. 16 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ yae̱ xíkó rá paloma: ―Tavaꞌ rán rá yaꞌá chíkéꞌi, jee koto sáꞌá rán veꞌi tátáꞌ nii̱ꞌ ɨɨn nue̱yáꞌvi ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 17 Saájee nnae̱kue̱ꞌun iniꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ rává tue̱ꞌun níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ nééꞌ tue̱ꞌun Ndiosíꞌ: “Ñúkuíñɨ ɨ́ iniꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ veꞌi nú nee̱ tɨ ɨ́ɨn ñuꞌunꞌ nuꞌuꞌ.” 18 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Ná seña xtúvi nú nue̱ue̱nꞌ ránꞌ yae̱ íyó tiñu níso nú yae̱ sáꞌá nú rá tiñu yaꞌá résa? ―nkachiꞌ ráa. 19 Jee nnae̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Kanɨꞌ rán veñue̱ꞌun yaꞌá, jee kii̱vɨi̱ꞌ úníꞌ jee nakani nii̱ꞌ maa ―nkachiꞌ Jesús. 20 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Ue̱ vii̱xiko ii̱ñue̱ꞌ kuii̱yae̱ꞌ yae̱ vae̱ji jiáni ráa veñue̱ꞌun káꞌnú yaꞌá, jee noꞌó, ¿á káchíꞌ nú yae̱ kii̱vɨi̱ꞌ úníꞌ ni jee nakani nú maa rúja? ―nkachiꞌ ráa. 21 Soo veñue̱ꞌun jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ nkaꞌanꞌ ree̱ꞌ ví jiee̱ꞌee̱ꞌ ñunéꞌyúꞌ ree̱ꞌ. 22 Saáva sáá nnae̱tekuꞌ Jesús nkene ree̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ, jee nnae̱kue̱ꞌun iniꞌ rá tee̱e nsue̱kuáꞌa ree̱ꞌ ráa tue̱ꞌun yaꞌá yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ, jee nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa rá tue̱ꞌun yae̱ níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ nééꞌ tue̱ꞌun Ndiosíꞌ jín rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ. Jíníꞌ Jesús ná kúvi yau̱ ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ ntáká rá ñɨvɨ Jee sáá nééꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén yae̱ kúvi rá kii̱vɨi̱ꞌ viko Pascua yae̱ sáꞌá rá ñɨvɨ lsrael, jee kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ, sáá niniꞌ ráa rá seña ae̱nasɨ ɨ́ sáꞌá ree̱ꞌ. 24 Soo Jesús chi ntu kúneí iniꞌ ree̱ꞌ ráa, chi jíníꞌ ree̱ꞌ ˻iniꞌ˼ ntáká rá ñɨvɨ. 25 Jee saáva ntue̱né jíniñúꞌún ree̱ꞌ yae̱ ni ɨɨn ñɨvɨ kue̱ꞌva ráa yae̱ naáꞌ nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ 23

SAN JUAN JUAN 2 3

9

jiee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ, chi ya jíníꞌ vae̱ꞌa ree̱ꞌ ná kúvi yae̱ ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ ntáká rá ñɨvɨ. Káꞌánꞌ Jesús jín Nicodemo Jee nii̱yo ɨɨn tee̱e naní Nicodemo yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ree̱ꞌ “grupo” “fariseo”, jee suni kúvi ree̱ꞌ ɨɨn tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel. 2 Jee ñae̱ꞌae̱nꞌ tee̱e yaꞌá yakuááꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Mestrúꞌ, jíníꞌ ránꞌ yae̱ máá Ndiosíꞌ nchue̱ichí noꞌó vae̱ji nú sáva xínéꞌénꞌ nú rá tue̱ꞌun ree̱ꞌ, kuéntáꞌ ɨɨn Mestrúꞌ nue̱ue̱nꞌ ránꞌ. Chi nii̱ꞌ ɨɨn ñɨvɨ nsáꞌ kúvi saꞌá rá seña ae̱nasɨ ɨ́ sáꞌá nú, retú ntu íyó Ndiosíꞌ jín-i. 3 Saájee nnae̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ re: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ retú ntu nákaku jiáá tuku ɨɨn ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee nii̱ꞌ nsáꞌ kúvi kuniꞌ-i nae̱ kúvi yae̱ kɨꞌɨ-ɨ naꞌá Ndiosíꞌ yae̱ tátúníꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u ―nkachiꞌ Jesús. 4 Saájee nkachiꞌ Nicodemo nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―¿Nae̱sa kúvi nakaku tuku ɨɨn tee̱e retú ya nyɨɨ ree̱ꞌ résa? Áxí, ¿á kúvi nakuꞌun tuku ree̱ꞌ yae̱ úvíꞌ íchí iniꞌ sókó nánáꞌ ree̱ꞌ, jee nakaku tuku ree̱ꞌ? ―nkachiꞌ Nicodemo. 5 Jee nnae̱xiníkó Jesús, jee nkachiꞌ re: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ retú ntu nákaku jiáá tuku ɨɨn ñɨvɨ jee ntu kuvi kii̱vɨ-ɨ naꞌá Ndiosíꞌ. Íyó nonoo kuae̱chi ñɨvɨ kuéntáꞌ sáꞌá noo nute jee nakaku-u sáꞌá Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ. 6 Chi ñɨvɨ yae̱ kaku-u nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ ñunéꞌyú, jee ñɨvɨ ñunéꞌyúꞌ ví-i. Soo ñɨvɨ yae̱ kaku-u nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ sáꞌá Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ ree̱ꞌ, jee yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ ree̱ꞌ vá iniꞌ-i. 7 Koto tívɨ ɨ́ xíniꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ sáá íyó nakaku jiáá tuku nú nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. 8 Chi yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tae̱chii̱ꞌ víjí né ni ví nkuvi, jee tésóꞌo-ó káyu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́-ɨ, soo ni ntu jíníꞌ-ó maa né núꞌ vae̱ji, nii̱ꞌ né núꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ɨ. Jee sukuán kúvi tiñu sáꞌá Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín ntae̱ká ñɨvɨ yae̱ sáꞌá ree̱ꞌ nakaku jiáá tuku ráa ―nkachiꞌ Jesús. 9 Saájee nnae̱xiníkó Nicodemo jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ re: ―¿Nae̱sa kúvi sáva kuvi sukuán résa? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ.

3

1

SAN JUAN 3

10

10

Saájee nnae̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ re: ―Noꞌó kúvi ɨɨn mestrúꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel jee, ¿á ntu jíníꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ vá rúja? 11 Máá nae̱aꞌe̱ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ káꞌánꞌ ráníꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ jíníꞌ ránꞌ jee jiáꞌa ránꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ niniꞌ ránꞌ jín nue̱ue̱nꞌ ránꞌ. Soo ntu tɨ ɨ́ɨn rán rá tue̱ꞌun nae̱aꞌe̱ káchíꞌ ránꞌ. 12 Retú káꞌánꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tiñu kúvi nue̱ue̱nꞌ nɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee ntue̱ví ínúꞌ iniꞌ nú yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ jee, ¿nae̱ja ii̱nue̱ꞌ iniꞌ nú, retú kaꞌanꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ sáꞌá Ndiosíꞌ antivɨ ɨ́ rúja? 13 ’Chi ni ɨɨn ntue̱náꞌ nkáa kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ antivɨ ɨ́, chisaꞌ métúꞌún ni yae̱ nééꞌ antivɨ ɨ́ yae̱ nkii̱nkuun nee̱ antivɨ ɨ́ yae̱ nkenta nii̱ꞌ kuvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ. 14 Kuéntáꞌ nkuvi sáá nsii̱káa Moisés ntee̱kaa ree̱ꞌ ɨɨn koe̱oe̱ꞌ kae̱a nue̱ue̱nꞌ yutun nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún sáɨn, jee suni sukuán íyó sikáa ñɨvɨ tekaa ráa nuꞌuꞌ nue̱ue̱nꞌ yutun. 3:14 15 Jee sáva ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ, jee nii̱ꞌii̱nꞌ ráa yae̱ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Nau̱ kau̱ꞌ vá ñúnúunꞌ Ndiosíꞌ ñɨvɨ ’Chi nae̱ kae̱ꞌ vá ñúnúunꞌ kae̱ꞌ Ndiosíꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, saáva njiae̱ꞌa ree̱ꞌ see̱ꞌya métúꞌún ree̱ꞌ nkiji-i, sáva ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ ráa maa, jee nsáꞌ sukuíta Ndiosíꞌ ráa, chisaꞌ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín ree̱ꞌ. 17 Chi nsáꞌ ntae̱jí Ndiosíꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá sáva sijíta ree̱ꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, chisaꞌ ntae̱jí ree̱ꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ sáva saꞌá ree̱ꞌ yae̱ sikáku see̱ꞌya ree̱ꞌ ráa sáva ntu síjíta ree̱ꞌ ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ kuae̱chi ráa. 18 Jee ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ-i see̱ꞌya ree̱ꞌ ntu níta-a. Soo ñɨvɨ yae̱ ntue̱ví kúneí iniꞌ-i see̱ꞌya ree̱ꞌ jee ya nii̱ta-a, chi ntue̱ví nkúneí iniꞌ ráa máá see̱ꞌya métúꞌún Ndiosíꞌ. 19 Jee suꞌva jíta ñɨvɨ. Maáréꞌ yae̱ kúvi kuéntáꞌ ñuꞌunꞌ ya nkiji-i iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Soo nñunue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ neenꞌ yae̱ kúvi tiñu niváꞌa nsú káꞌ yae̱ kúvi ñuꞌunꞌ vá, chi tiñu sáꞌá ráa ví yae̱ niváꞌa. 20 Chi ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ sáꞌá rá tiñu niváꞌa, jee táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa ñuꞌunꞌ vá, jee ntu nátuꞌva ráa ñuꞌunꞌ vá, sáva ntu nátúvi nue̱nijínꞌ yae̱ niváꞌa ví tiñu sáꞌá ráa. 21 Soo ñɨvɨ yae̱ sáꞌá tiñu nae̱aꞌe̱ jee nátuꞌva-a ñuꞌunꞌ 16

3:14

Tiempúꞌ tékúꞌ Moisés yanaꞌán víꞌí, jee ntae̱jí Ndiosíꞌ koe̱oꞌe̱ xee̱en e̱ ꞌ nteñu rá ñɨvɨ Israel kújiááꞌ iniꞌ. Sáá nnii̱kó iniꞌ ráa jee ntae̱jí Moisés saꞌá ɨɨn koe̱oe̱ꞌ kae̱a, jee ntee̱kaa ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ yutun, sáva sikáku Ndiosíꞌ ráa retú kunee̱ꞌyá ráa nue̱ue̱nꞌ koe̱oe̱ꞌ vá.

11

SAN JUAN JUAN 3 3

vá, sáva natue̱vi rá tiñu saꞌá-a sáni kuíni Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. Juan yau̱ síkuánuté káꞌánꞌ tuku reu̱ꞌ jieu̱ꞌeu̱ꞌ Jesús Sáá njiae̱ꞌa rá tiñu yaꞌá, kuae̱ꞌae̱nꞌ Jesús jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Judea, jee nééꞌ ree̱ꞌ jín ráa yukuán yakuꞌ tiempúꞌ jee síkuánuté ráa rá ñɨvɨ. 23 Jee suni síkuánuté Juan rá ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Enón, yae̱ káá yatin ñuunꞌ Salim, chi íyó kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí nute yukuán, jee jiáꞌánꞌ rá ñɨvɨ yukuán jiánuté ráa. 24 Chi nee̱ sáá ntiáꞌan kae̱ꞌ chiꞌi ˻Herodes˼ Juan iniꞌ vekae̱a. 25 Saájee sava rá tee̱e yae̱ súkuáꞌa Juan ráa nkae̱ntáꞌán túꞌun ráa jín inka tee̱e Israel jiee̱ꞌee̱ꞌ nae̱sa sáꞌá ñɨvɨ yae̱ nuvi ninuꞌun ráa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. 26 Jee ñae̱ꞌae̱nꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Juan, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ re: ―Mestrúꞌ, kunee̱ꞌyá, chi tee̱e yae̱ nkue̱táꞌán jín nú íyó kae̱ꞌ ichi ntekáꞌnú Jordán, jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ yae̱ njiae̱ꞌa nú yae̱ naáꞌ, jee tee̱e vá síkuánuté ree̱ꞌ jee nɨꞌɨ ñɨvɨ kuae̱ꞌae̱nꞌ nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ 27 Saájee nnae̱xiníkó Juan jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ni ntu kúvi nii̱ꞌii̱nꞌ ni ɨɨn ñɨvɨ tiñu Ndiosíꞌ saꞌá-a, retú nsú máá Ndiosíꞌ jiáꞌa tiñu nue̱ue̱nꞌ-u saꞌá-a. 28 Jee ránoꞌó jee yae̱ jíníꞌ vae̱ꞌa rán jee kuvi kue̱ꞌva rán yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ sáá nkachiꞌ nii̱ꞌ, yae̱ nsú maáníꞌ kúvi Cristo, chi nuꞌuꞌ jee kúvi ni ɨɨn tee̱e yae̱ nchue̱ichí Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ xíꞌna kae̱ꞌ ichinúúnꞌ ree̱ꞌ. 29 Chi tee̱e tánáꞌá ví yae̱ íyó ree̱ꞌ jín ñaꞌan tánáꞌá jín ree̱ꞌ. Soo tee̱e yae̱ mae̱nii̱ꞌ jín tee̱e tánáꞌá vá jee íñɨ ɨ́ ree̱ꞌ jín tee̱e tánáꞌá vá jee tésóꞌo ree̱ꞌ rá tue̱ꞌun káꞌánꞌ-a. Jee kúsɨ ɨ́ɨꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ree̱ꞌ tésóꞌo ree̱ꞌ yae̱ káchíꞌ tee̱e tánáꞌá vá. Saájee suni sukuán chítú yae̱ kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ nii̱ꞌ. 30 Chi sáá íyó kukueꞌeꞌ kae̱ꞌ kúñáꞌnú Jesús, jee nuꞌuꞌ chi sáá íyó nuyakuꞌ kae̱ꞌ tiñu níso nuꞌuꞌ. 22

Maáréꞌ yau̱ vau̱ji neu̱ antivɨ ɨ ’Jee maáréꞌ yae̱ vae̱ji nee̱ antivɨ ɨ́ jee maáa vá kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ nɨꞌɨ. Jee ɨɨn yae̱ vae̱ji iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá kúvi ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee káꞌánꞌa jiee̱ꞌee̱ꞌ rá máá tiñu íyó iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Soo maáréꞌ yae̱ vae̱ji nee̱ 31

SAN JUAN 3

12

sii̱kɨi̱ꞌ, chi maáa ví yae̱ kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ nɨꞌɨ. 32 Jee jiáꞌa ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ niniꞌ ree̱ꞌ jín yae̱ ntesoe̱ꞌo ree̱ꞌ, soo ni ɨɨn rá ñɨvɨ ntu ntɨ ɨ́ɨn ráa yae̱ naáꞌ jiáꞌa ree̱ꞌ. 33 Jee ɨɨn ñɨvɨ yae̱ tɨ ɨ́ɨn-ɨ yae̱ naáꞌ jiáꞌa ree̱ꞌ, jee kúnáaꞌ iniꞌ ñɨvɨ vá yae̱ nae̱aꞌe̱ kúvi Ndiosíꞌ. 34 Chi maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí Ndiosíꞌ ree̱ꞌ, jee káꞌánꞌ ree̱ꞌ rá tue̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee ntu ñúkúꞌva iniꞌ Ndiosíꞌ jiáꞌa-a tae̱chii̱ꞌ ííꞌ-i ˻íyó jín ree̱ꞌ˼. 35 Chi Ndiosíꞌ yae̱ kúvi tátáꞌ jee ñúnúunꞌ ree̱ꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ jee nɨꞌɨ nnae̱chiꞌi ree̱ꞌ naꞌá see̱ꞌya ree̱ꞌ. 36 Jee ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ-i see̱ꞌya Ndiosíꞌ jee nii̱ꞌii̱nꞌ-i yae̱ kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Soo ñɨvɨ yae̱ ntu káníjiá kúneí iniꞌ-i see̱ꞌya Ndiosíꞌ, jee ni nsáꞌ kuniꞌ-i nae̱ kúvi yae̱ kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Káꞌánꞌ Jesús jín ɨɨn ñaꞌan ñuunꞌ Samaria Jee nnii̱ꞌii̱nꞌ rá tee̱e kúvi “grupo” “fariseo” tue̱ꞌun yae̱ kuee̱ꞌee̱ꞌ kae̱ꞌ rá ñɨvɨ súkuáꞌa Jesús ráa jín yae̱ síkuánuté ree̱ꞌ ráa nsú káꞌ Juan. 2 (Asúnikae̱ꞌ nsú máá Jesús ví yae̱ síkuánuté ree̱ꞌ rá ñɨvɨ, chi rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa ví yae̱ síkuánuté ráa rá ñɨvɨ.) 3 Jee sáá nkue̱káꞌnú iniꞌ Jesús yae̱ sukuán íyó tue̱ꞌun yae̱ nnii̱ꞌii̱nꞌ rá tee̱e “grupo” “fariseo”, saáva nkene ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Judea, jee nnii̱kó tuku ree̱ꞌ kuae̱noꞌonꞌ ree̱ꞌ ñuunꞌ Galilea. 4 Jee saá íyó ree̱ꞌ jiae̱ꞌa ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Samaria. 5 Saájee nkenta ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ naní Sicar yae̱ tɨ ɨ́ɨn Samaria, yatin nue̱ue̱nꞌ káá ñuꞌun yae̱ njiae̱ꞌa Jacob nue̱ue̱nꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ José nee̱ yanaꞌán. 6 Jee yukuán nééꞌ ɨɨn sókó nute yae̱ nsae̱ꞌá Jacob yanaꞌán víꞌí. Jee jiávi Jesús yae̱ jíka ree̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ ichi, jee ñae̱kuneeꞌ ree̱ꞌ xiín sókó vá. Kúvii nɨ ɨ́ kaxue̱vii̱ꞌ. 7 Jee nkenta ɨɨn ñaꞌan ñuunꞌ Samaria, yae̱ kuae̱tavaꞌ ña nute iniꞌ sókó vá, jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Taji nú xá ntíꞌ nute koꞌo nii̱ꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 8 (Jee rá tée súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa ya kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Sicar kuae̱keꞌen ráa yae̱ kajiꞌ ree̱ꞌ jín ráa.) 9 Saájee ñaꞌan ñuunꞌ Samaria vá nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Noꞌó yae̱ kúvi nú tee̱e Israel jee, ¿nae̱ja chi jíkánꞌ nú nute koꞌo nú nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ yae̱ kúvi nii̱ꞌ ɨɨn ñaꞌan ñuunꞌ Samaria rúja? ―nkachiꞌ ña sukuán chi rá ñɨvɨ Israel jín rá ñɨvɨ Samaria jee ntu káꞌánꞌ mae̱nii̱ꞌ ráa.

4

1

13 10

SAN JUAN JUAN 4 4

Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ña, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Retánꞌ jíníꞌ nú tae̱ꞌvii̱ꞌ yae̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ, jín retánꞌ jíníꞌ nú né ɨɨn kúvi nii̱ꞌ yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú, yae̱ “taji nú xá ntíꞌ nute koꞌo nii̱ꞌ”, jee maánú kae̱kae̱nꞌ táꞌvíꞌ nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee taji nii̱ꞌ nute nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ sáꞌá-a yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 11 Saájee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Tátáꞌ, ni ntue̱náꞌ ínaꞌá nú yae̱ tavaꞌ nú nute, jee kúnú víꞌí sókó yaꞌá. ¿Jee né núꞌ kúmí nú nute yae̱ sáꞌá-a yae̱ kutekuꞌ? 12 Áxí, ¿á suvinú vá kúñáꞌnú kae̱ꞌ nsú kae̱ꞌ Jacob yae̱ kúvi tátáꞌ jííꞌó yanaꞌán, yae̱ maáréꞌ vá nxii̱nóo-o sókó yaꞌá nue̱ue̱nꞌ ránꞌ? Jee suni sókó yaꞌá niꞌi maáréꞌ nute, jín rá see̱ꞌya ree̱ꞌ, jín rá sae̱nae̱ꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ ña. 13 Jee nnae̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ re nue̱ue̱nꞌ ña: ―Ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ jíꞌi nute ñúꞌún iniꞌ sókó yaꞌá, jee tukuni kujichiꞌ ráa nute. 14 Soo ñɨvɨ yae̱ koꞌo nute yae̱ kue̱ꞌva nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u, jee ni nsáꞌ kujichiꞌ kae̱ꞌ. Chisaꞌ nute yae̱ kue̱ꞌva nii̱ꞌ koꞌo-o, jee kene vá iniꞌ-i kuéntáꞌ kene nokoꞌ nute nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún, jee saꞌá-a yae̱ nii̱ꞌii̱nꞌ ñɨvɨ yae̱ kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 15 Jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Tátáꞌ, taji nú nute vá koꞌo nii̱ꞌ, sáva nkújichiꞌ kae̱ꞌ iniꞌ nii̱ꞌ nute, jee ni nkíji nii̱ꞌ kae̱ꞌ yaꞌá kitavaꞌ nii̱ꞌ nute ―nkachiꞌ ña. 16 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Kuáꞌán, chi kɨi̱kana nú yɨɨ ɨ́ nú jee kiji nú jín ree̱ꞌ yaꞌá ―nkachiꞌ Jesús. 17 Jee nnae̱xiníkó ña jee nkachiꞌ ña: ―Ntue̱ví íyó yɨɨ ɨ́ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ ña. Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Vae̱tue̱ni nkachiꞌ nú yae̱ ntu yɨɨ ɨ́ nú. 18 Chi ya nii̱yo ue̱ꞌue̱nꞌ yɨɨ ɨ́ nú, jee tee̱e yae̱ nééꞌ jín nú ntañúꞌún nsú yɨɨ ɨ́ nú ví-i. Yaꞌá kúvi yae̱ naáꞌ nkachiꞌ nú ―nkachiꞌ Jesús. 19 Jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Tátáꞌ, maánú kúvi “profeta” yae̱ nákani tue̱ꞌun Ndiosíꞌ yae̱ jiáꞌa ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u, kúníꞌ nii̱ꞌ. 20 Rá ichiyúkúnꞌ rá jííꞌ ráníꞌ yanaꞌán

SAN JUAN 4

14

yae̱ kúvi rá ñɨvɨ Samaria, jee nneñue̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ yuku yaꞌá. Soo ránoꞌó yae̱ kúvi rán ñɨvɨ Israel, jee kachiꞌ rán yae̱ Jerusalén ví nue̱ue̱nꞌ íyó kuneñue̱ꞌun-ó Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ ña. 21 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Nánáꞌ, íyó ii̱nue̱ꞌ iniꞌ nú tue̱ꞌun kachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú, chi kiji kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ nsú yuku yaꞌá, jee ni nsú Jerusalén kuvi nue̱ue̱nꞌ kuneñue̱ꞌun nú tátáꞌ yae̱ kúvi Ndiosíꞌ. 22 Ránoꞌó ñɨvɨ Samaria ntu jíníꞌ rán né ɨɨn vá néñue̱ꞌun rán. Soo ránuꞌuꞌ ñɨvɨ Israel jíníꞌ ránꞌ ná kúvi yae̱ néñue̱ꞌun ránꞌ, chi yae̱ nanitáꞌvíꞌ ñɨvɨ vae̱ji nee̱ nue̱ue̱nꞌ ránuꞌuꞌ ñɨvɨ Israel. 23 Soo vae̱ji máá horá, jee ya nkenta-a, yae̱ ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ néñue̱ꞌun nijia ráa tátáꞌ ráa Ndiosíꞌ yae̱ saɨn kuneñue̱ꞌun ráa ree̱ꞌ nee̱ ánímaꞌ ráa sáni sáꞌá Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ iniꞌ ráa, jín sáni tue̱ꞌun nááꞌ ntaji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-ó. Chi núkú tátáꞌ-ó Ndiosíꞌ ñɨvɨ yae̱ suꞌva kuneñue̱ꞌun ráa réꞌ. 24 Ndiosíꞌ kúvi ree̱ꞌ “Espíritu” yae̱ ntu túvi nijinꞌ ree̱ꞌ, jee rá ñɨvɨ yae̱ néñue̱ꞌun ráa ree̱ꞌ íyó kuneñue̱ꞌun ráa ree̱ꞌ nee̱ ánímaꞌ ráa sáni sáꞌá Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ iniꞌ ráa, jín sáni yae̱ naáꞌ ntaji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-ó ―nkachiꞌ Jesús. 25 Jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Ya jíníꞌ nii̱ꞌ yae̱ kiji Mesías, yae̱ káchíꞌ-ó Cristo. Jee sáá kiaaꞌ ree̱ꞌ jee nakachiꞌ vae̱ꞌa ree̱ꞌ nɨꞌɨ nue̱ue̱nꞌ-ó ―nkachiꞌ ña. 26 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Nuꞌuꞌ ví ˻Mesías˼4:26 yae̱ káꞌánꞌ jín nú ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 27 Jee ni káchíꞌ ree̱ꞌ kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ña sukuán, jee nnenta rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, jee ntii̱vɨ ɨ́ víꞌí xii̱nii̱ꞌ ráa yae̱ káꞌánꞌ ree̱ꞌ jín ɨɨn ñaꞌan. Soo ni ɨɨn ráa ni ntu nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa ree̱ꞌ: “¿Ná kúvi yae̱ jíkátue̱ꞌún nú ña?”, áxí, “¿nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ káꞌánꞌ nú jín ña?” 28 Saájee nxii̱nóo ña kii̱yɨ nute ña jee kuae̱noꞌonꞌ ña nee̱ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ, jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ: 29 ―Neꞌenꞌ rán jee kuniꞌ rán ɨɨn tee̱e yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ ntae̱ká yae̱ nsae̱ꞌá nii̱ꞌ. ¿Á nsú tee̱e yaꞌá kúvi Cristo ˻yae̱ vae̱ji tatúníꞌ-i ñɨi̱vɨ ɨ́˼? ―nkachiꞌ ña. 30 Saájee nkene ráa nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ vá jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ íñɨ ɨ́ Jesús. 4:26

Ɨɨn súví máá ñáꞌnú kae̱ꞌ Ndiosíꞌ kúvi Nuꞌuꞌ Ví-i.

15 31

SAN JUAN JUAN 4 4

Jee ni kuae̱ꞌae̱nꞌ ña, jee rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, jíkánꞌ táꞌvíꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Mestrúꞌ, kajiꞌ nú ―nkachiꞌ ráa. 32 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Íyó ɨɨn neyu nii̱ꞌ yae̱ yájíꞌ yae̱ ntu jíníꞌ rán ná kúvi-i ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 33 Saájee rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nkae̱jiéꞌé ráa káchíꞌ ɨɨn inka ráa: ―¿Á íyó né ɨɨn ñɨvɨ nkii̱naka-a yae̱ kajiꞌ ree̱ꞌ rúja? ―nkachiꞌ ráa. 34 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Neyu yájíꞌ nii̱ꞌ ví yae̱ saꞌá nii̱ꞌ sáni kuíni maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jín yae̱ sijínu nii̱ꞌ tiñu ree̱ꞌ. 35 ¿Á nsú ránoꞌó vá káchíꞌ rán: “Kúmániꞌ kae̱ꞌ kue̱mii̱ꞌ yoe̱oe̱ꞌ jee kenta nastútú tataꞌ sáꞌá?” Soo káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Nakunee̱ꞌyá rán, jee kuniꞌ rán ˻rá ñɨvɨ yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ˼ tataꞌ sáꞌá nue̱ue̱nꞌ kuꞌúꞌ, jee ya nkenta tiempúꞌ nastútú tataꞌ sáꞌá. 36 Jee rá ñɨvɨ yae̱ nastútú ráa rá ñɨvɨ yae̱ kúvi rává kuéntáꞌ tataꞌ saꞌá vá níꞌínꞌ ráa yae̱ꞌvi ráa. Jee nii̱ꞌii̱nꞌ ráa yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ kuéntáꞌ nastútú ráa tataꞌ sáꞌá. Sáva rá ñɨvɨ yae̱ taji ráa tataꞌ sáꞌá vá ɨɨn nuún ni kusɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ ráa jín rá ñɨvɨ yae̱ nsatútú maa. 37 Chi yae̱ naáꞌ vá káchíꞌ tue̱ꞌun káꞌánꞌ: “Ɨɨn ñɨvɨ ví yae̱ táji tataꞌ, jee inka ñɨvɨ ví yae̱ nástútú maa.” 38 Jee nchue̱ichí nii̱ꞌ ránoꞌó sáva nastútú rán tataꞌ yae̱ ntu nsáꞌá rán. Inka ñɨvɨ nsae̱ꞌá maa ˻chi nstee̱kútue̱ꞌún ráa tue̱ꞌun Ndiosíꞌ˼. Jee nkii̱vɨ rán nue̱ue̱nꞌ nsae̱tíñú ráa jee nastútú rán maa. 39 Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ Samaria yae̱ kúvi ñuunꞌ yukuán nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa Jesús, jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tue̱ꞌun ñaꞌan vá yae̱ njiae̱ꞌa yae̱ naáꞌ: “Nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ nɨꞌɨ rá nsae̱ꞌá nii̱ꞌ.” 40 Saáva sáá nkenta rá ñɨvɨ ñuunꞌ Samaria vá nue̱ue̱nꞌ Jesús, jee nii̱kae̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ yae̱ kinoe̱o ree̱ꞌ jín ráa. Jee nkinoe̱o ree̱ꞌ ue̱vii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yukuán. 41 Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ rá ñɨvɨ nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ jín jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tue̱ꞌun yae̱ káchíꞌ ree̱ꞌ. 42 Jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ñaꞌan vá:

SAN JUAN 4

16

―Nsú kuae̱chi kuitɨꞌ kae̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun káꞌánꞌ nú kúneí iniꞌ ránꞌ ree̱ꞌ, chi suni ntesoe̱ꞌo máá maáránꞌ tue̱ꞌun káꞌánꞌ ree̱ꞌ, jee jíníꞌ ránꞌ yae̱ máá nijia ree̱ꞌ kúvi yae̱ xínánitáꞌvíꞌ ree̱ꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá ―nkachiꞌ ráa. Nxii̱núvi Jesús seu̱ꞌya ɨɨn teu̱e nísotíñú Jee sáá njiae̱ꞌa ue̱vii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, jee nkene ree̱ꞌ yukuán, jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ ichi ñuunꞌ Galilea. 44 Jee suni máá Jesús jiae̱ꞌa yae̱ naáꞌ yae̱ ɨɨn “profeta” yae̱ nákani tue̱ꞌun Ndiosíꞌ jee ntu sáꞌá ñáꞌnú rá ñɨvɨ ñuunꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ maáréꞌ. 45 Jee sáá nkenta Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Galilea, jee rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá nnae̱kuatáꞌví ráa ree̱ꞌ, chi niniꞌ ráa ntae̱ká rá tiñu váꞌa yae̱ nsae̱ꞌá ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén rá kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ nii̱yo viko. Chi suni ñae̱ꞌae̱nꞌ ráa viko vá. 46 Saájee nnii̱kó tuku Jesús kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Caná, yae̱ kúvi ɨɨn ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Galilea, nue̱ue̱nꞌ nnae̱saꞌá Jesús nute nuvi-i nixiꞌ nue̱xi uva. Jee íyó ɨɨn tee̱e ñuunꞌ Capernaum yae̱ níso ree̱ꞌ tiñu yae̱ njiae̱ꞌa “rey” nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ. Jee kúꞌvíꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ. 47 Jee sáá ntesoe̱ꞌo tee̱e vá yae̱ nkene Jesús ñuunꞌ Judea jee nkenta-a nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Galilea, jee ñae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u jee nii̱kae̱nꞌ táꞌvíꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌu yae̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ɨ veꞌi ree̱ꞌ sáva xinúvi-i see̱ꞌya ree̱ꞌ yae̱ sae̱néꞌ íyó kuviꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ. 48 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Retánꞌ ntu néꞌyá rán rá seña jín tiñu ae̱nasɨ ɨ́, jee nsáꞌ kúneí kuitɨꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 49 Jee nkachiꞌ tee̱e nísotíñú vá: ―Tátáꞌ, kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú nee̱ ntiáꞌan kae̱ꞌ kuviꞌ see̱ꞌya nii̱ꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 50 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Kuánoꞌonꞌ, chi kutekuꞌ see̱ꞌya nú. Nii̱nue̱ꞌ iniꞌ tee̱e vá tue̱ꞌun nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ, jee kuae̱noꞌonꞌ ree̱ꞌ. 51 Jee sáá kuae̱noꞌonꞌ ree̱ꞌ, jee rá musúꞌ ree̱ꞌ ñae̱taꞌanꞌ ráa ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ yae̱ tékúꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ. 52 Saájee nii̱kae̱tue̱ꞌún ree̱ꞌ ráa ná horá nkae̱jiéꞌé nnuvae̱ꞌa see̱ꞌya ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Kaɨɨn yánini iku nkene kii̱ji maa ―nkachiꞌ ráa. 53 Saájee nkue̱káꞌnú iniꞌ tátáꞌ tee̱e kúꞌvíꞌ yae̱ yukuán kúvi máá horá sáá nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ re: “Kuánoꞌonꞌ chi kutekuꞌ see̱ꞌya 43

SAN JUAN JUAN 4 5

17

nú.” Jee nkue̱neí iniꞌ ree̱ꞌ Jesús jín ntae̱ká rá ñɨvɨ veꞌi ree̱ꞌ. 54 Jee yaꞌá kúvi yae̱ úvíꞌ seña ae̱nasɨ ɨ́ nsae̱ꞌá Jesús sáá nkene ree̱ꞌ ñuunꞌ Judea ñae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ ñuunꞌ Galilea. Nxii̱núvi Jesús ɨɨn teu̱e yau̱ ntu kúvi kanta Jee sáá njiae̱ꞌa rá tiñu yukuán, jee íyó ɨɨn viko yae̱ sáꞌá rá ñɨvɨ Israel. Jee kuae̱ꞌae̱nꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén. 2 Jee nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén vá íyó ɨɨn pila nute yae̱ naní Betesda tue̱ꞌun hebreo. Jee káá pila vá yatin ɨɨn rá yuvéꞌí nue̱ue̱nꞌ kii̱vɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén naní-i Yuvéꞌí Lanchi. Jee íyó nee̱ ue̱ꞌue̱nꞌ yúvéꞌi pila vá. 3 Jee rá yúvéꞌi vá káá kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ: rá kuáá, rá lenko, jín rá ntu kúvi kantaꞌ, [jee káá ráa yukuán nétu ráa yae̱ nee̱yue̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nute ñúꞌún iniꞌ pila vá. 4 Chi íyó sava íchí jee kiji nkuun ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ pila nute vá, jee sikántáꞌ-a nute vá. Jee ñɨvɨ xíꞌnañúꞌún kae̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nute vá retú kantaꞌ-a, jee nuvi ñɨvɨ vá nue̱ue̱nꞌ nae̱ni kuee̱ꞌii̱ꞌ nóꞌo-o.] 5 Jee yukuán káá ɨɨn tee̱e yae̱ ya nkuvi oe̱koe̱ꞌ xae̱ꞌue̱nꞌ ue̱nii̱ꞌ kuii̱yae̱ꞌ yae̱ kúꞌví-i. 6 Jee sáá niniꞌ Jesús maa káá-a, jee niniꞌ ree̱ꞌ yae̱ ya nkuvi kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí kuii̱yae̱ꞌ yae̱ kúꞌvíꞌ-i jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u: ―¿Á kuíni nú nuvi nú? ―nkachiꞌ Jesús. 7 Jee nnae̱xiníkó tee̱e kúꞌvíꞌ vá: ―Tátáꞌ, ntue̱ví íyó né ɨɨn yae̱ chineí nuꞌuꞌ sikívɨ-ɨ nuꞌuꞌ nue̱ue̱nꞌ pila nute sáá kántáꞌ-a, jee nii̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ nii̱ꞌ xíꞌna kae̱ꞌ inka ñɨvɨ kívɨ nue̱ue̱nꞌ nute nsú káꞌ nuꞌuꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 8 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Nakoe̱o, jee nakeꞌen nú tue̱nchii̱só nú, jee kaka ―nkachiꞌ Jesús. 9 Jee ntañúꞌún kuitɨꞌ kuísá nnuvae̱ꞌa tee̱e kúꞌvíꞌ vá, jee nnae̱keꞌen ree̱ꞌ tue̱nchii̱só ree̱ꞌ, jee nkae̱jiéꞌé ree̱ꞌ jíka ree̱ꞌ. Jee kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví kúvi kii̱vɨi̱ꞌ yukuán. 10 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ tee̱e yae̱ nnuvi vá: ―Kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví kúvi vitan, jee ntu jiáꞌa ley kuniso nú tue̱nchii̱só nú ―nkachiꞌ ráa.

5

1

SAN JUAN 5

18

11

Jee nnae̱xiníkó ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Tee̱e yae̱ nxii̱núvi nuꞌuꞌ, jee maáréꞌ nkachiꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ: “Nakeꞌen nú tue̱nchii̱só nú, jee kaka.” 12 Saájee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa maa: ―¿Né ɨɨn ví yae̱ nkachiꞌ nue̱ue̱nꞌ nú: “Nakeꞌen nú tue̱nchii̱só nú, jee kaka?” ―nkachiꞌ ráa. 13 Jee tee̱e yae̱ nnuvi vá, ntue̱ví jíníꞌ ree̱ꞌ né ɨɨn ví-i, chi nkene sɨ ɨ́ɨ ɨ́n Jesús nteñu rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ íñɨ ɨ́ yukuán. 14 Jee sáá njiae̱ꞌa rá tiñu yukuán jee nae̱ketáꞌán Jesús ree̱ꞌ chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú, jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Kunee̱ꞌyá, chi ya nnuvi vae̱ꞌa nú. Jee koto sáꞌá nú kae̱ꞌ kuae̱chi, sáva nkíji inka kae̱ꞌ tue̱nóꞌó manéátúꞌún kunoꞌo nú ―nkachiꞌ Jesús. 15 Jee kuae̱ꞌae̱nꞌ tee̱e vá, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel, yae̱ Jesús ví tee̱e yae̱ nxii̱núvi-i ree̱ꞌ. 16 Saáva jiee̱ꞌee̱ꞌ yaꞌá kúvi yae̱ rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel nito ue̱ꞌvii̱ꞌ ráa Jesús, jee nniꞌvɨꞌ iniꞌ ráa kaꞌniꞌ ráa maa, chi sáꞌá ree̱ꞌ rá tiñu yaꞌá kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví. 17 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Tátáꞌ nii̱ꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání sátíñú ree̱ꞌ nee̱ vitan, jee suni sukuán sátíñú nii̱ꞌ. 18 Saáva jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tiñu yukuán, jee sáá víꞌí káꞌ nniꞌvɨꞌ iniꞌ rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel yae̱ kaꞌniꞌ ráa maa, chi nsú kuae̱chi kuitɨꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ njiae̱ꞌa ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ yae̱ káchíꞌ ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ ley jiee̱ꞌee̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, chisaꞌ suni nkachiꞌ ree̱ꞌ yae̱ máá Ndiosíꞌ kúvi tátáꞌ maáréꞌ, yae̱ sáꞌá nuún ree̱ꞌ maáréꞌ jín Ndiosíꞌ. Tiñu níso seu̱ꞌya Ndiosíꞌ Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ, nkúvi saꞌá nii̱ꞌ ni ɨɨn tiñu yae̱ maáníꞌ, chi kuae̱chi sáꞌá nii̱ꞌ sáni néꞌyá nii̱ꞌ yae̱ sáꞌá tátáꞌ nii̱ꞌ. Chi né ni ɨɨn tiñu yae̱ sáꞌá Tátáꞌ nii̱ꞌ Ndiosíꞌ, suni sukuán nuꞌuꞌ yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ nuún sáꞌá nii̱ꞌ maa. 20 Chi tátáꞌ nii̱ꞌ ñúnúunꞌ ree̱ꞌ nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ, jee xínéꞌénꞌ ree̱ꞌ nuꞌuꞌ ntae̱ká tiñu sáꞌá ree̱ꞌ. Jee xinéꞌénꞌ ree̱ꞌ nuꞌuꞌ rá máá tiñu kúñáꞌnú kae̱ꞌ nsú káꞌ tiñu yaꞌá, yae̱ tii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ 19

19

SAN JUAN JUAN 5 5

rán saꞌá-a. 21 Chi kuéntáꞌ naxinákóo tátáꞌ nii̱ꞌ rá níꞌiꞌ, jee saꞌá ree̱ꞌ yae̱ natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ tuku ráa, jee suni sukuán maáníꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ, chi suni saꞌá nii̱ꞌ yae̱ natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ né ni ɨɨn yae̱ kuíni maáníꞌ. 22 Chi tátáꞌ nii̱ꞌ ntu násanáaꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ kuae̱chi ni ɨɨn ñɨvɨ, chisaꞌ ntaji ree̱ꞌ tiñu nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ya ree̱ꞌ, yae̱ nasanáaꞌ nii̱ꞌ kuae̱chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ntae̱ká rá ñɨvɨ. 23 ˻Nsae̱ꞌá ree̱ꞌ suꞌva, sáva ntae̱ká ñɨvɨ chiñúꞌún ráa nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ree̱ꞌ, kuéntáꞌ chíñúꞌún ráa tátáꞌ nii̱ꞌ. Jee ñɨvɨ yae̱ ntu chíñúꞌún nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi see̱ꞌya ree̱ꞌ, jee suni ntu chíñúꞌún ñɨvɨ vá tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ nchue̱ichí nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. 24 Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Ñɨvɨ yae̱ chúꞌun iniꞌ-i tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ, jee kuneí iniꞌ-i Ndiosíꞌ yae̱ nchue̱ichí nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jee ya nnii̱ꞌii̱nꞌ ñɨvɨ vá yae̱ kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín ree̱ꞌ. Nsáꞌ sijíta Ndiosíꞌ maa. Ya nxii̱nóo ñɨvɨ vá yae̱ kuéntáꞌ níꞌiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ jee ya nnae̱jiae̱ꞌa-a nue̱ue̱nꞌ tékúꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 25 Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Kiji horá, jee vitan jee ya nkenta horá vá, yae̱ ñɨvɨ yae̱ kuéntáꞌ níꞌiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ jee tesoe̱ꞌo ráa tae̱chii̱yuꞌú nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ, jee ñɨvɨ yae̱ chuꞌun iniꞌ tue̱ꞌun nii̱ꞌ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 26 Chi kuéntáꞌ sáꞌá máá tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ jín ree̱ꞌ, jee ntaji ree̱ꞌ yae̱ maáníꞌ saꞌá yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ. 27 Jee suni ntaji tátáꞌ nii̱ꞌ kunisotíñú nii̱ꞌ yae̱ nasanáaꞌ nii̱ꞌ kuae̱chi rá ñɨvɨ, chi nkenta nii̱ꞌ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ. 28 Jee koto tívɨ ɨ́ xíniꞌ rán jiee̱ꞌee̱ꞌ yaꞌá, chi kiji horá yae̱ tesoe̱ꞌo ntae̱ká kuitɨꞌ rá nii̱yɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ veꞌi ñáñá tesoe̱ꞌo ráa tae̱chii̱yuꞌú nii̱ꞌ. 29 Jee kene ráa nue̱ue̱nꞌ ñáñá ráa. Ntae̱ká ráa nsae̱ꞌá yae̱ váꞌa nakoe̱o ii̱ii̱ꞌ tuku yɨkɨkúñu ráa jee saꞌá Ndiosíꞌ yae̱ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín ree̱ꞌ. Jee rá nsae̱ꞌá yae̱ niváꞌa nakoe̱o ii̱ii̱ꞌ tuku yɨkɨkúñu ráa soo sijíta Ndiosíꞌ ráa. Rá jiáꞌa yau̱ naáꞌ jieu̱ꞌeu̱ꞌ yau̱ Ndiosíꞌ njiau̱ꞌa tiñu níso Jesús ’Nuꞌuꞌ ntu kúvi saꞌá nii̱ꞌ ni ɨɨn tiñu yae̱ maáníꞌ, chi sáni tésóꞌo nii̱ꞌ yae̱ káchíꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ sukuán násanáaꞌ nii̱ꞌ. Nae̱aꞌe̱ násanáaꞌ nii̱ꞌ, chi ntu núkú nii̱ꞌ saꞌá nii̱ꞌ sáni kuíni nii̱ꞌ chisaꞌ núkú nii̱ꞌ saꞌá nii̱ꞌ sáni kuíni maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ. 31 Retú maáníꞌ kue̱ꞌva nii̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ maáníꞌ, jee ntu íyótiñu yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ. 30

SAN JUAN 5 32

20

Soo íyó inka kae̱ꞌ yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ. Jee jíníꞌ nii̱ꞌ yae̱ íyó nae̱aꞌe̱ nijia tue̱ꞌun yae̱ jiáꞌa ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ. 33 Jee ránoꞌó chi ntae̱jí rán rá tee̱e ñae̱ꞌae̱nꞌ katue̱ꞌun ráa Juan, ˻tee̱e yae̱ nsii̱kuánuté˼, jee yae̱ naáꞌ njiae̱ꞌa ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ yae̱ kúvi yae̱ naáꞌ. 34 Soo nuꞌuꞌ chi ntu jíniñúꞌún nii̱ꞌ yae̱ kue̱ꞌva inka ñɨvɨ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ, soo rá tue̱ꞌun yaꞌá káchíꞌ nii̱ꞌ maa sáva ˻retú ii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán yae̱ naáꞌ jee˼ nii̱ꞌii̱nꞌ rán yae̱ nanitáꞌvíꞌ rán. 35 Juan jee nkuvi ree̱ꞌ kuéntáꞌ ɨɨn “cantil” yae̱ ntɨɨn ñuꞌunꞌ jee nstue̱únꞌ-u, ˻chi njiae̱ꞌa ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun Ndiosíꞌ˼. Jee ránoꞌó chi nkue̱sɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ rán nsae̱ꞌá ñuꞌunꞌ vá yakuꞌ tiempúꞌ. 36 Soo íyó ɨɨn yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ máá ñáꞌnú yɨ ɨ́yáꞌvi kae̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ nsú kae̱ꞌ yae̱ njiae̱ꞌa Juan. Chi rá tiñu yae̱ ntaji Tátáꞌ nii̱ꞌ sáva sikúnkuvi nii̱ꞌ, jee rá tiñu vá yae̱ sáꞌá nii̱ꞌ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ, chi rá tiñu vá stúvi yae̱ Tátáꞌ nii̱ꞌ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ. 37 Jee suni máá tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, njiae̱ꞌa ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ. Ntiáné tesoe̱ꞌo rán tae̱chii̱yuꞌú ree̱ꞌ ni ntiáné kuniꞌ jínúunꞌ rán nae̱ja íyó ree̱ꞌ. 38 Jee ni ntu ñúꞌún tue̱ꞌun ree̱ꞌ iniꞌ rán, chi nuꞌuꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jee ni ntu jínúꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ. 39 Jee nee̱ súkuáꞌa kávii kuitɨꞌ rán rá tue̱ꞌun nééꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ, chi jiáni iniꞌ rán yae̱ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ vá nii̱ꞌii̱nꞌ rán yae̱ kutekuꞌ rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Soo rá tue̱ꞌun níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ vá ví yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ. 40 ’Jee ránoꞌó chi ntu kuíni rán natuꞌva rán nuꞌuꞌ sáva nii̱ꞌii̱nꞌ rán kutekuꞌ rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 41 Ntu núkú nii̱ꞌ yae̱ nakuetúꞌún rá ñɨvɨ nuꞌuꞌ. 42 Soo nuꞌuꞌ chi jíníꞌ nii̱ꞌ nae̱sa iniꞌ rán yae̱ ntu ñúꞌún iniꞌ rán yae̱ kunue̱ue̱nꞌ rán Ndiosíꞌ. 43 Jee nuꞌuꞌ chi nue̱ue̱nꞌ súví tátáꞌ nii̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jee ntu nákuatáꞌví rán nuꞌuꞌ. Soo retú inka tee̱e kiji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ súví maáréꞌ jee nakuatáꞌví rán maa. 44 ¿Nae̱sa kúvi ii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ?, chi yɨ ɨ́netuꞌ rán yae̱ nakuetúꞌún ɨɨn inka rán táꞌán rán, jee ntu núkú rán yae̱ nakuetúꞌún Ndiosíꞌ ránoꞌó, yae̱ métúꞌún ree̱ꞌ ví Ndiosíꞌ. 45 Jee koto jiáni iniꞌ rán yae̱ nuꞌuꞌ xii̱kóñáꞌán nii̱ꞌ ránoꞌó ichinúúnꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ, chi íyó ɨɨn yae̱ xíkóñáꞌán-a ránoꞌó, suvi ví Moisés, sú íyó tue̱ꞌun kúneí iniꞌ rán ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ sikúnkuvi rán ley yae̱ njiae̱ꞌa Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ. 46 Chi retánꞌ ínúꞌ iniꞌ rán yae̱ ntee Moisés, jee suni ii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ nékúvi, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ ntee ree̱ꞌ. 47 Soo retú ntu ínúꞌ iniꞌ rán rá

SAN JUAN JUAN 5 6

21

tue̱ꞌun ntee ree̱ꞌ, ¿nae̱ja kuvi ii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ rúsa? ―nkachiꞌ Jesús. Nsii̱kájíꞌ Jesús uu̱ꞌuu̱nꞌ mil rá teu̱e Jee sáá njiae̱ꞌa rá yaꞌá, kuae̱ꞌae̱nꞌ Jesús íyo kae̱ꞌ ichi yúnteñúꞌún Galilea, yae̱ suni naní Tiberias. 2 Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ráa ree̱ꞌ, chi nnee̱ꞌyá ráa rá seña ae̱nasɨ ɨ́ vae̱ꞌa sáꞌá ree̱ꞌ yae̱ xínúvi ree̱ꞌ rá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ. 3 Jee nkaa Jesús xii̱nii̱ꞌ yuku, jee ñae̱kuneeꞌ ree̱ꞌ yukuán jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa. 4 Jee vae̱kuyatin viko Pascua yae̱ sáꞌá rá ñɨvɨ Israel. 5 Jee sáá nnae̱neꞌen nue̱ue̱nꞌ Jesús nnae̱kunee̱ꞌyá ree̱ꞌ jee niniꞌ ree̱ꞌ yae̱ kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ vae̱ji nue̱ue̱nꞌ nééꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Felipe: ―¿Né núꞌ kɨi̱keꞌen-ó ii̱xtae̱tíláꞌ kajiꞌ rá ñɨvɨ yaꞌá? 6 ―Soo nkachiꞌ Jesús suꞌva nue̱ue̱nꞌ Felipe sáva kototúníꞌ ree̱ꞌ maa, chi jíníꞌ ree̱ꞌ ná kúvi yae̱ saꞌá ree̱ꞌ. 7 Jee nnae̱xiníkó Felipe nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Ni yae̱ꞌvi ɨɨn tee̱e sátíñú ue̱vii̱ꞌ sientúꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nsáꞌ kenta keꞌen ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ nii̱ꞌii̱nꞌ ta ɨɨn ráa kajiꞌ ráa sú yakuꞌ. 8 Jee ɨɨn rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ vá, yae̱ naní Andrés, yae̱ kúvi ñaniꞌ Simón Pedro, nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: 9 ―Yaꞌá íñɨ ɨ́ ɨɨn tee̱e lúlí, yae̱ néen-e ue̱ꞌue̱nꞌ ii̱xtae̱tíláꞌ “cebada” jín ue̱vii̱ꞌ tiae̱ká. Soo ¿nae̱ nue̱ue̱nꞌ kenta yaꞌá nue̱ue̱nꞌ kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí ñɨvɨ yaꞌá rúja? ―nkachiꞌ Andrés. 10 Jee nkachiꞌ Jesús: ―Sikúneeꞌ rán rá ñɨvɨ ―nkachiꞌ Jesús. Jee nééꞌ víꞌí yue̱kue̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuꞌun yukuán. Jee ñae̱kuneeꞌ yatin ue̱ꞌue̱nꞌ mil máá rá tee̱e. 11 Jee ntɨɨn Jesús rá ii̱xtae̱tíláꞌ vá, jee njiae̱ꞌa ree̱ꞌ yae̱ kútaꞌviꞌ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee kuíre njiae̱ꞌa ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, jee suviráa ntae̱sáva maa nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ nééꞌ yukuán. Jee suni sukuán nsae̱ꞌá ree̱ꞌ jín rá tiae̱ká, jee njiae̱ꞌa ráa maa nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ vá nee̱ ntántúníꞌ nyajiꞌ rává nɨꞌɨ nee̱kuae̱ꞌ nkuvi iniꞌ rává. 12 Jee sáá nkuvi iniꞌ ráa nyajiꞌ ráa, jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ rává:

6

1

SAN JUAN 6

22

―Nastútú rán rá pedasúꞌ yae̱ nkinoe̱o nue̱ue̱nꞌ yae̱ nyajiꞌ ráa, sáva nkɨ ɨ́naanꞌ ni ɨɨn pedasúꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 13 Jee nnae̱stútú ráa maa, jee nchue̱chítú ráa ue̱xue̱vii̱ꞌ chikívɨ ɨ́ꞌ jín rá pedasúꞌ yae̱ nkinoe̱o nue̱ue̱nꞌ yae̱ ue̱ꞌue̱nꞌ ii̱xtae̱tíláꞌ “cebada” yae̱ nyajiꞌ rá ñɨvɨ. 14 Saájee sáá niniꞌ rá ñɨvɨ vá seña ae̱nasɨ ɨ́ yae̱ nsae̱ꞌá ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―Máá nááꞌ nijia yae̱ tee̱e yaꞌá kúvi máá “profeta” yae̱ íyó kiji iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ nakani-i tue̱ꞌun Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ ráa. 15 Soo sáá niniꞌ Jesús yae̱ rá ñɨvɨ vá kikeꞌen ráa ree̱ꞌ jee tetuvi ñáꞌnú ráa ree̱ꞌ kuvi ree̱ꞌ “rey” tatúníꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa, soo nkene tuku ree̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ yuku sáva kuneeꞌ métúꞌún ree̱ꞌ. Jíka jieu̱ꞌeu̱ꞌ Jesús nuu̱uu̱nꞌ nute Jee sáá nini kuíí, jee rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nnue̱un ráa kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa yúnteñúꞌún. 17 Jee nkii̱vɨ ráa iniꞌ ɨɨn barkúꞌ, jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa íyo kae̱ꞌ ichi yúnteñúꞌún nue̱ue̱nꞌ káá ñuunꞌ Capernaum. Jee ya nkue̱neenꞌ, jee ntiáꞌan nenta Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa. 18 Saájee nkae̱jiéꞌé ñae̱kɨi̱ꞌɨ ɨɨn tae̱chii̱ꞌ xéénꞌ nii̱ꞌin nue̱ue̱nꞌ nteñúꞌún vá, jee nsae̱ꞌá-a yae̱ jísóꞌ nute. 19 Jee sáá nkuvi yatin ue̱ꞌue̱nꞌ áxí ii̱ñue̱ꞌ kilometro yae̱ nkue̱jíká ráa nue̱ue̱nꞌ nute nsii̱káka ráa barkúꞌ jín remóꞌ, jee niniꞌ ráa yae̱ jíka jiéꞌé Jesús nue̱ue̱nꞌ nteñúꞌún jee vae̱ji kuyatin ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ barkúꞌ. Jee nyue̱ꞌví ráa. 20 Soo maáréꞌ nkachiꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¡Maáníꞌ ví-i, koto yúꞌví rán! ―nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa. 21 Saájee nee̱ sɨi̱ɨi̱ꞌ nkuvi iniꞌ ráa nnae̱keꞌen ráa ree̱ꞌ nkii̱vɨ ree̱ꞌ iniꞌ barkúꞌ. Jee ñamani nkanta ráa nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún kuáꞌánꞌ ráa. 16

Nnau̱nukú rá ñɨvɨ Jesús Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñuꞌún, jee rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ íñɨ ɨ́ íyo kae̱ꞌ ichi yuꞌú nteñúꞌún vá, niniꞌ ráa yae̱ ni ɨɨn barkúꞌ kae̱ꞌ ntue̱náꞌ íñɨ ɨ́ yunúte vá chi kuae̱chi métúꞌún ni barkúꞌ ví yae̱ níñɨ yukuán, jee ntu nkívɨ Jesús iniꞌ barkúꞌ vá jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa chi kuae̱ꞌae̱nꞌ maáráa iniꞌ barkúꞌ vá. 23 Jee rá inka kae̱ꞌ barkúꞌ vae̱ji ichi ñuunꞌ Tiberias, jee nkenta rává yatin nue̱ue̱nꞌ nneeꞌ ráa nyajiꞌ ráa 22

23

SAN JUAN JUAN 6 6

ii̱xtae̱tíláꞌ sáá njiae̱ꞌa Jesús yae̱ kútaꞌviꞌ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ-e. 24 Jee sáá niniꞌ rá ñɨvɨ vá yae̱ ntu kae̱ꞌ nééꞌ Jesús yukuán, ni rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ vá, jee nkii̱vɨ rá ñɨvɨ vá iniꞌ rá barkúꞌ vá jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa nee̱ ñuunꞌ Capernaum, kuae̱nanukú ráa Jesús. Jesús kúvi reu̱ꞌ kuéntáꞌ ii̱xtau̱tíláꞌ chi sáꞌá reu̱ꞌ yau̱ kutekuꞌ ñɨvɨ jín Ndiosíꞌ 25 Jee sáá nkanta ráa íyo kae̱ꞌ ichi yuꞌú nteñúꞌún, jee yukuán nnae̱ketáꞌán ráa ree̱ꞌ. Jee nii̱kae̱tue̱ꞌun ráa ree̱ꞌ: ―Mestrúꞌ, ¿nae̱ma ntiaaꞌ nú yaꞌá? ―nkachiꞌ ráa. 26 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ nánukú rán nuꞌuꞌ nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ niniꞌ rán rá seña ae̱nasɨ ɨ́ nsae̱ꞌá nii̱ꞌ, chisaꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ nyajiꞌ rán ii̱xtae̱tíláꞌ nee̱ nnaꞌaꞌ iniꞌ rán. 27 Koto nániꞌvɨꞌ iniꞌ rán jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ yájíꞌ yae̱ tívɨ ɨ́. Chisaꞌ naniꞌvɨꞌ iniꞌ rán nii̱ꞌii̱nꞌ rán kuéntáꞌ ɨɨn yae̱ yájíꞌ yae̱ íyó nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání yae̱ sáꞌá-a yae̱ kutekuꞌ rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Yaꞌá vá taji nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó, yae̱ nkenta kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ, chi tátáꞌ nii̱ꞌ Ndiosíꞌ nstúvi ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ yae̱ ñani ree̱ꞌ nuꞌuꞌ kuniso nii̱ꞌ tiñu vá. 28 Saájee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa ree̱ꞌ: ―¿Ná kúvi yae̱ íyó saꞌá ránꞌ sáva kúvi saꞌá ránꞌ tiñu Ndiosíꞌ? 29 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Tiñu Ndiosíꞌ ví yae̱ kuneí iniꞌ rán nuꞌuꞌ, yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 30 Saáva nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Ná seña ae̱nasɨ ɨ́ saꞌá nú sáva kuniꞌ ráníꞌ maa, sáva ii̱nue̱ꞌ iniꞌ ránꞌ noꞌó? ¿Ná tiñu saꞌá nú? 31 Chi rá tátáꞌ jííꞌ-ó yanaꞌán jee nyajiꞌ ráa maná nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún sáɨn, sáni káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ: “Njiae̱ꞌa ree̱ꞌ ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ nkikuun nee̱ antivɨ ɨ́.” 32 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Nsú Moisés ví yae̱ ntaji nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó máá ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ nkikuun antivɨ ɨ́, chisaꞌ máá tátáꞌ nii̱ꞌ jiáꞌa máá maá ii̱xtae̱tíláꞌ nijia yae̱ nkikuun antivɨ ɨ́. 33 Chi

SAN JUAN 6

24

ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ ví maáréꞌ yae̱ nkikuun nee̱ antivɨ ɨ́, jee saꞌá-a yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 34 Jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Tátáꞌ, sukuáni taji nú ii̱xtae̱tíláꞌ yaꞌá ―nkachiꞌ ráa. 35 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Nuꞌuꞌ ví ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ saꞌá nii̱ꞌ yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Jee ɨɨn ñɨvɨ yae̱ nátuꞌva nuꞌuꞌ, jee kuéntáꞌ ni nsáꞌ kujisoe̱ko kuitɨꞌ ráa. Jee ɨɨn ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ-i nuꞌuꞌ, jee kuéntáꞌ ni nsáꞌ kujichiꞌ kae̱ꞌ iniꞌ ráa. 36 Soo sáni nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, yae̱ ntue̱ví kúneí iniꞌ rán nuꞌuꞌ, súkae̱ꞌ ya niniꞌ rán nuꞌuꞌ. 37 Chi ntae̱ká ñɨvɨ yae̱ táji tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee natuꞌva ráa nuꞌuꞌ. Jee ɨɨn ñɨvɨ natuꞌva-a nuꞌuꞌ ni nsáꞌ sukuíta nii̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. 38 Chi nkikuun nii̱ꞌ nee̱ antivɨ ɨ́, nsú sáva saꞌá nii̱ꞌ yae̱ kuíni nii̱ꞌ, chisaꞌ sáva saꞌá nii̱ꞌ yae̱ kuíni maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. 39 Jee yaꞌá kúvi yae̱ kuíni maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí nuꞌuꞌ, yae̱ ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ ntaji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nsáꞌ sukuíta nii̱ꞌ ni ɨɨn, chisaꞌ xinátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ nii̱ꞌ ráa jee xinákóo nii̱ꞌ ráa kene ráa nteñu rá níꞌiꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ. 40 Chi yaꞌá kúvi yae̱ kuíni tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ nchue̱ichí nuꞌuꞌ: Ntae̱ká ñɨvɨ yae̱ jínúꞌ iniꞌ ráa néꞌyá ráa see̱ꞌya Ndiosíꞌ, jee kúneí iniꞌ ráa maa, jee kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín ree̱ꞌ, jee xinátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ nii̱ꞌ ráa jee xinákóo nii̱ꞌ ráa kene ráa nteñu rá níꞌiꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ. Chi nuꞌuꞌ kuvi nii̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 41 Saájee táyuꞌú rá ñɨvɨ Israel sii̱kɨi̱ꞌ ree̱ꞌ chi nkachiꞌ ree̱ꞌ “Nuꞌuꞌ ví ii̱xtae̱tíláꞌ”, yae̱, “ Nkikuun nii̱ꞌ nee̱ antivɨ ɨ́”. 42 Saájee nkachiꞌ ráa: ―¿Á nsú tee̱e yaꞌá ví Jesús yae̱ kúvi see̱ꞌya José? Jee jíníꞌ-ó né ɨɨn ví tátáꞌ ree̱ꞌ jín nánáꞌ ree̱ꞌ. ¿Nae̱sa kúvi káchíꞌ ree̱ꞌ: “nee̱ antivɨ ɨ́ nkikuun nii̱ꞌ, rúsa?” ―nkachiꞌ ráa. 43 Saájee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Koto táyuꞌú rán nteñu rán sii̱kɨi̱ꞌ nii̱ꞌ. 44 Chi ni ɨɨn ñɨvɨ ni nkúvi natuꞌva-a nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, retú nsáꞌ nástúꞌva tátáꞌ nii̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Tátáꞌ nii̱ꞌ ví yae̱ nchue̱ichí nuꞌuꞌ ˻jee nástúꞌva ree̱ꞌ ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ˼ jee xinákóo nii̱ꞌ maa kene-e nteñu rá níꞌiꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨꞌɨ. 45 Chi sukuán níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ yae̱ ntee rá “profeta” tue̱ꞌun njiae̱ꞌa Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa nee̱ yanaꞌán: “Ntae̱ká ñɨvɨ xinéꞌénꞌ

25

SAN JUAN JUAN 6 6

Ndiosíꞌ ráa.” Jee ntae̱ká ñɨvɨ yae̱ chúꞌun iniꞌ ráa tue̱ꞌun káchíꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ, jee kútúꞌva ráa yae̱ xínéꞌénꞌ ree̱ꞌ, jee nátuꞌva ráa nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ. 46 ’Ni ɨɨn ñɨvɨ ntiáꞌan kuniꞌ jín nue̱ue̱nꞌ ráa tátáꞌ nii̱ꞌ, chi métúꞌún nuꞌuꞌ, yae̱ vae̱ji nii̱ꞌ nee̱ nue̱ue̱nꞌ ˻tátáꞌ nii̱ꞌ˼ Ndiosíꞌ, ví yae̱ niniꞌ nii̱ꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ. 47 Jee máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ nuꞌuꞌ jee ya níꞌínꞌ-i yae̱ tékúꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání Ndiosíꞌ. 48 Nuꞌuꞌ ví ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ saꞌá nii̱ꞌ yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 49 Rá tátáꞌ jííꞌ-ó nee̱ yanaꞌán, jee sú nyajiꞌ ráa ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ naní maná sáá nii̱kónúun ráa nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún sáɨn, jee nii̱ꞌii̱ꞌ ráa. 50 Soo ii̱xtae̱tíláꞌ yaꞌá yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ yae̱ vae̱ji nee̱ antivɨ ɨ́, sáva nae̱ni ñɨvɨ yae̱ kajiꞌ maa, jee nsáꞌ kuviꞌ-i nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. 51 Chi maáníꞌ kuvi ii̱xtae̱tíláꞌ tékúꞌ vá yae̱ nkikuun nii̱ꞌ nee̱ antivɨ ɨ́, sáva né ni ɨɨn ñɨvɨ yae̱ kajiꞌ ráa maa, jee saꞌá-a yae̱ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Jee ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ kue̱ꞌva nii̱ꞌ ví yɨkɨkúñu nii̱ꞌ. Kue̱ꞌva nii̱ꞌ maa sáva nii̱ꞌii̱nꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ kuvi kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 52 Saáva rá ñɨvɨ Israel nkae̱ntátúꞌun ɨɨn inka ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―¿Nae̱sa kúvi taji tee̱e yaꞌá yɨkɨkúñu ree̱ꞌ kajiꞌ-ó maa? ―nkachiꞌ ráa. 53 Saáva nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Retú nsáꞌ kajiꞌ rán yɨkɨkúñu nii̱ꞌ, yae̱ nkenta nii̱ꞌ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ, jee retú nsáꞌ koꞌo rán nii̱ñɨi̱ꞌ nii̱ꞌ, jee nsáꞌ nii̱ꞌii̱nꞌ rán yae̱ kutekuꞌ rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 54 Chi ñɨvɨ yae̱ yájíꞌ-i yɨkɨkúñu nii̱ꞌ, jín yae̱ koꞌo rán nii̱ñɨi̱ꞌ nii̱ꞌ, ya níꞌínꞌ ráa yae̱ tékúꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ jee nuꞌuꞌ jee xinátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ nii̱ꞌ ráa jee xinákóo nii̱ꞌ ráa kene ráa nteñu rá níꞌiꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ. 55 Chi yɨkɨkúñu nii̱ꞌ ví yae̱ yájíꞌ nijia jee nii̱ñɨi̱ꞌ nii̱ꞌ ví yae̱ jíꞌi nijia. 56 Chi ɨɨn ñɨvɨ yae̱ yájíꞌ-i yɨkɨkúñu nii̱ꞌ jee jíꞌi-i nii̱ñɨi̱ꞌ nii̱ꞌ, jee kínóo-o yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́-ɨ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee kínóo nii̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ maáa. 57 Máá tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ tékúꞌ, yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jee maáréꞌ nsae̱ꞌá yae̱ tékúꞌ nii̱ꞌ. Jee suni sukuán ɨɨn ñɨvɨ yájíꞌ-i nuꞌuꞌ jee saꞌá nii̱ꞌ yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 58 Chi

SAN JUAN 6

26

ii̱xtae̱tíláꞌ yaꞌá yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ yae̱ vae̱ji nee̱ antivɨ ɨ́, nsú kuéntáꞌ maná yae̱ nyajiꞌ rá tátáꞌ jííꞌ-ó jee nii̱ꞌii̱ꞌ ráa. Chi ñɨvɨ yae̱ yájíꞌ ii̱xtae̱tíláꞌ yaꞌá jee kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 59 Jee rá tue̱ꞌun yukuán nkachiꞌ Jesús sáá xínéꞌénꞌ ree̱ꞌ rá ñɨvɨ iniꞌ veñue̱ꞌun lúlí ñuunꞌ Capernaum. Tuu̱ꞌun yau̱ stékúꞌ-u yó nɨ ɨɨ ɨnkání jín Ndiosíꞌ Saáva sáá ntesoe̱ꞌo kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa rá tue̱ꞌun xínéꞌénꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―Víjí víꞌí jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun yaꞌá. ¿Né ɨɨn kúvi tɨɨn maa rúja? 61 Jee yae̱ jíníꞌ máá Jesús yae̱ rá ñɨvɨ yae̱ súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa táyuꞌú ráa sukuán, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Á chúníní tue̱ꞌun nii̱ꞌ iniꞌ ránoꞌó? 62 ¿Ná kukaꞌvi iniꞌ rán retú kuniꞌ rán nuꞌuꞌ kɨi̱naa nii̱ꞌ nee̱ antivɨ ɨ́ nue̱ue̱nꞌ nneeꞌ nii̱ꞌ nee̱ xíꞌnañúꞌún? Maáníꞌ kúvi maáréꞌ yae̱ nkenta nii̱ꞌ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. 63 Chi Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ ví yae̱ sáꞌá yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Soo máá yɨkɨkúñu ntue̱náꞌ íyótiñu-u saꞌá-a sukuán. Rá tue̱ꞌun nkachiꞌ nii̱ꞌ sáꞌá-a kívɨ Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ iniꞌ ñɨvɨ jee jiáꞌa-a yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 64 Soo íyó sava rán ntu kúneí iniꞌ rán nuꞌuꞌ. Nkachiꞌ Jesús suꞌva chi nee̱ xíꞌnañúꞌún ya jíníꞌ ree̱ꞌ né ɨɨn ví rá ñɨvɨ yae̱ ntu ínúꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ, jín né ɨɨn ví yae̱ nakue̱ꞌva-a ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e nísotíñú. 65 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Saáva nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ ni ɨɨn ñɨvɨ nkúvi natuꞌva-a nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, retú nsáꞌ jiáꞌa tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ vá yae̱ natuꞌva-a nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 66 Jee nee̱ kii̱vɨi̱ꞌ yukuán jee kuee̱ꞌee̱ꞌ ñɨvɨ yae̱ nsue̱kuáꞌa Jesús ráa, nxii̱nóo ráa ree̱ꞌ, jee ntue̱ví kae̱ꞌ nkue̱táꞌán ráa jín ree̱ꞌ. 67 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ni ue̱xue̱vii̱ꞌ rá tee̱e yae̱ súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa: ―¿Á ntu suni kuíni ránoꞌó kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán? ―nkachiꞌ Jesús. 68 Jee nnae̱xiníkó Simón Pedro nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, ¿né ɨɨn nue̱ue̱nꞌ kúvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ránꞌ? Chi maánú íyó jín tue̱ꞌun yae̱ saꞌá yae̱ kutekuꞌ ránꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 69 Jee ránuꞌuꞌ chi ya ínúꞌ iniꞌ ránꞌ jee ya jíníꞌ ránꞌ yae̱ noꞌó vá ii̱ii̱ꞌ yae̱ vae̱ji nee̱ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Pedro. 60

SAN JUAN JUAN 6 7

27 70

Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Á nsú nuꞌuꞌ nkae̱ji nii̱ꞌ ue̱xue̱vii̱ꞌ ránoꞌó rúja? Jee ɨɨn ránoꞌó kúvi kuii̱ꞌnae̱ꞌ. 71 Nkaꞌanꞌ ree̱ꞌ sukuán jiee̱ꞌee̱ꞌ Judas Iscariote, yae̱ kúvi see̱ꞌya Simón, chi Judas yaꞌá nakue̱ꞌva-a ree̱ꞌ xii̱ntíín rá tee̱e nísotíñú, asúꞌ ɨɨn rá ue̱xue̱vii̱ꞌ yae̱ nkáji ree̱ꞌ ví-i. Rá ñaniꞌ Jesús ntu ínúꞌ iniꞌ ráa reu̱ꞌ Jee sáá njiae̱ꞌa rá yaꞌá, jee Jesús jíkanuun ree̱ꞌ ichi ñuunꞌ Galilea, chi ntue̱ví kuíni ree̱ꞌ kakanuun ree̱ꞌ ñuunꞌ Judea. Chi rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel níꞌvɨ ɨ́ꞌ iniꞌ ráa kaꞌniꞌ ráa ree̱ꞌ. 2 Jee vae̱kuyatin koo viko yae̱ saꞌá rá ñɨvɨ Israel, yae̱ saꞌá ráa veꞌi sáyó jee nééꞌ ráa maa ɨɨn semana.7:2 3 Jee nkachiꞌ rá ñaniꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Kene nú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ yaꞌá, jee kuáꞌán nú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Judea, sáva rá ñɨvɨ yae̱ súkuáꞌa nú ráa kuniꞌ ráa rá tiñu sáꞌá nú. 4 Chi retú núkú ɨɨn ñɨvɨ yae̱ tue̱vi nijinꞌ-i nue̱ue̱nꞌ nɨꞌɨ, jee ntue̱ví sáꞌá yuꞌuꞌ-u tiñu sáꞌá-a. Jee retú sáꞌá nú rá tiñu sukuán, jee stúvi nú maánú nue̱ue̱nꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. 5 Nkachiꞌ rá ñaniꞌ Jesús sukuán, chi ntue̱ví ínúꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ. 6 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ntiáꞌan kanta tiempúꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, soo nae̱ni tiempúꞌ íyó tiempúꞌ rán kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán viko. 7 Chi rá ñɨvɨ íyó ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee ntue̱ví kúvi kuꞌun táꞌvi iniꞌ ráa kunee̱ꞌyá ráa ránoꞌó. Soo nuꞌuꞌ chi ñúꞌún táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa nuꞌuꞌ, chi jiáꞌa nii̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ráa chi stúvi nii̱ꞌ yae̱ niváꞌa kúvi rá tiñu sáꞌá ráa. 8 Kuáꞌán ránoꞌó viko vá. Nuꞌuꞌ chi ˻ntiáꞌan kenta kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ viko vá, chi˼ ntiáꞌan kanta sikúnkuvi tiempúꞌ nii̱ꞌ. 9 Jee sáá nkachiꞌ ree̱ꞌ yaꞌá, jee nkinoe̱o ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Galilea.

7

7:2

1

Naní viko yaꞌá “tabernáculos”, yae̱ sáꞌá rá ñɨvɨ Israel sáva nakue̱ꞌun iniꞌ ráa rá vii̱xiko kuii̱yae̱ꞌ nikanuun rá tátáꞌ jííꞌ ráa yanaꞌán nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún sáɨn, sáá nsii̱káku Ndiosíꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Egipto.

SAN JUAN 7

28

Kuau̱ꞌau̱nꞌ Jesús viko veꞌi sayo Soo sáá kuae̱ꞌae̱nꞌ rá ñaniꞌ ree̱ꞌ, saájee suni kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ viko vá, soo nsáꞌ kuáꞌánꞌ nijinꞌ ree̱ꞌ, chi kuae̱ꞌae̱nꞌ yuꞌuꞌ ree̱ꞌ. 11 Jee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nnae̱nukú ráa ree̱ꞌ viko, jee sava ráa nkachiꞌ: ―¿Né núꞌ íyó tee̱e yukuán, rúja? ―nkachiꞌ ráa. 12 Jee káꞌánꞌ yuꞌuꞌ víꞌí rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ Jesús nteñu ráa. Sava ráa káchíꞌ: “Tee̱e vae̱ꞌa kúvi ree̱ꞌ.” Soo sava ráa kae̱ꞌ káchíꞌ: “Ntue̱ví, chisaꞌ xínáꞌví ree̱ꞌ rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ”, káchíꞌ ráa. 13 Soo ni ɨɨn ráa ntu káꞌánꞌ nijinꞌ ráa xii̱nii̱ꞌ ree̱ꞌ, chi yúꞌví ráa néꞌyá ráa rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel. 14 Soo sáá nkusava íyó viko, jee nkii̱vɨ Jesús chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú jee xínéꞌénꞌ ree̱ꞌ rá ñɨvɨ. 15 Jee ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ rá ñɨvɨ Israel, jee káchíꞌ ráa: ―¿Nae̱ja chi jíníꞌ víꞌí tee̱e yaꞌá rá tue̱ꞌun níchí, chi ntue̱ví nxínéꞌénꞌ rá mestrúꞌ ley vá ree̱ꞌ? ―nkachiꞌ ráa. 16 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Rá tue̱ꞌun yae̱ xínéꞌénꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó, jee nsú tue̱ꞌun kene iniꞌ maáníꞌ ví-i, chisaꞌ vae̱ji nee̱ nue̱ue̱nꞌ maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ. 17 Jee retú nae̱ni ñɨvɨ kuíni-i saꞌá-a tiñu yae̱ kuíni máá Ndiosíꞌ, jee kuniꞌ ñɨvɨ vá jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ, chi kuniꞌ-i retú vae̱ji nee̱ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ tue̱ꞌun kachiꞌ nii̱ꞌ, áxí retú vae̱ji nee̱ nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ. 18 Chi ɨɨn ñɨvɨ yae̱ káꞌánꞌ-a rá tue̱ꞌun yae̱ jiáni iniꞌ maáa, jee ñɨvɨ vá nukú-u yae̱ nakuetúꞌún ñɨvɨ maa. Soo ɨɨn ñɨvɨ yae̱ nánukú-u yae̱ nakuetúꞌún rá ñɨvɨ maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí maa, ñɨvɨ nae̱aꞌe̱ kúvii, jee ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tue̱ꞌun túꞌún iniꞌ-i. 19 ¿Á ntu ntaji Moisés ley nue̱ue̱nꞌ rán rúja? Jee ni ɨɨn rán ni ntue̱ví síkúnkuvi rán yae̱ káchíꞌ ley vá. ¿Nae̱ kuvi chi níꞌvɨ ɨ́ꞌ iniꞌ rán kaꞌniꞌ rán nuꞌuꞌ? ―nkachiꞌ Jesús. 20 Jee nnae̱xiníkó rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ vá nue̱ue̱nꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráa: ―Tae̱chii̱ꞌ kíni yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ noꞌó. ¿Né ɨɨn níꞌvɨ ɨ́ꞌ iniꞌ-i kaꞌniꞌ-i noꞌó? 21 Jee nnae̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ɨɨn tiñu nsae̱ꞌá nii̱ꞌ, jee ntae̱ká rán ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ rán. 22 Soo Moisés ntaji ree̱ꞌ ɨɨn ley yae̱ káchíꞌ yae̱ íyó saꞌá “circuncidar” rán rá tee̱e. (Soo ntu váji-i nee̱ nue̱ue̱nꞌ Moisés, chisaꞌ vae̱ji nee̱ nue̱ue̱nꞌ ráa 10

29

SAN JUAN JUAN 7 7

tátáꞌ jííꞌ-ó yanaꞌán tiñu yae̱ sáꞌá “circuncidar”-ó asúnikae̱ꞌ kúvi-i kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví.) 23 Jee retú níꞌínꞌ ɨɨn tee̱e yae̱ saꞌá “circuncidar” rán maa kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, sáva ntu jiáꞌa rán nue̱ue̱nꞌ ley Moisés vá, ¿nae̱ kúvi chi kítɨ ɨ́ꞌ iniꞌ rán néꞌyá rán nuꞌuꞌ, chi nxii̱núvi nɨ ɨ́ɨ ɨ́n nii̱ꞌ ɨɨn tee̱e kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví? 24 Jee koto sánáaꞌ rán sii̱kɨi̱ꞌ nuꞌuꞌ sánikuae̱ꞌ jiáni iniꞌ rán. Chisaꞌ nae̱aꞌe̱ sanáaꞌ rán sáni yae̱ naáꞌ ―nkachiꞌ Jesús. Káꞌánꞌ Jesús jieu̱ꞌeu̱ꞌ né núꞌ vau̱ji reu̱ꞌ Saájee sava rá ñɨvɨ Jerusalén káchíꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ táꞌán ráa: ―¿Á nsú tee̱e yaꞌá ví yae̱ nánukú rá tee̱e kúñáꞌnú kaꞌniꞌ ráa maa? 26 Jee kunee̱ꞌyá rán, chi nue̱chitú káꞌánꞌ ree̱ꞌ, jee ni ntue̱náꞌ káchíꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ. ¿Á vansáꞌ sae̱naanꞌ jíníꞌ nijia rá tee̱e nísotíñú yae̱ kúvi tee̱e yaꞌá Cristo?7:26 27 Soo tee̱e yaꞌá, chi jíníꞌ-ó né núꞌ vae̱ji ree̱ꞌ. Soo Cristo chi sáá kiji-i jee ni ɨɨn ñɨvɨ nsáꞌ kuniꞌ ráa né núꞌ kiji-i ―nkachiꞌ rá ñɨvɨ vá. 28 Saájee sáá súkuáꞌa Jesús rá ñɨvɨ chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú, jee nkaꞌanꞌ nii̱ꞌin ree̱ꞌ: ―¿Á jíníꞌ nijia rán nuꞌuꞌ, jee á jíníꞌ nijia rán nee̱ núꞌ vae̱ji nii̱ꞌ rúja? Soo nsáꞌ kúvi iniꞌ maáníꞌ yae̱ vae̱ji nii̱ꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Chi maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ jee nae̱aꞌe̱ víꞌí ree̱ꞌ. Jee nii̱ꞌ ntue̱ví jíníꞌ rán iniꞌ ree̱ꞌ. 29 Soo nuꞌuꞌ chi jíníꞌ nii̱ꞌ iniꞌ ree̱ꞌ, chi né núꞌ maáréꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jee maáréꞌ nchue̱ichí nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa. 30 Saájee nniꞌvɨꞌ kae̱ꞌ iniꞌ ráa yae̱ tɨɨn ráa ree̱ꞌ. Soo ni ɨɨn ráa ni ntue̱ví ntɨ ɨ́ɨn ráa ree̱ꞌ, chi ni ntiáꞌan kanta “horá” ree̱ꞌ. 31 Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa yae̱ kúvi ree̱ꞌ Cristo, jee nkachiꞌ ráa: ―Jee sáá kiji máá maá Cristo ¿á sáꞌá ree̱ꞌ kae̱ꞌ seña ae̱nasɨ ɨ́ nsú káꞌ tee̱e yaꞌá, rúja? ˻¡Ntue̱ví! ˻saáva íyó kúvi ree̱ꞌ Cristo.˼ 25

7:26

Cristo kuíni káchíꞌ maá tee̱e yae̱ chuichí Ndiosíꞌ tatúníꞌ-i ñɨi̱vɨ ɨ́ jee sikáku-u ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ jiee̱ꞌee̱ꞌ kuae̱chi ráa.

SAN JUAN 7

30

Rá teu̱e “fariseo” chi ntau̱jí ráa rá teu̱e kúmí veñuu̱ꞌun káꞌnú sáva tɨɨn ráa Jesús 32 Sáá ntesoe̱ꞌo rá tee̱e “fariseo” tue̱ꞌun yaꞌá yae̱ káchíꞌ rá ñɨvɨ jee nchue̱ichí rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá “fariseo” vá rá tee̱e kúmí yukuán sáva tɨɨn ráa Jesús. 33 Saájee nkachiꞌ Jesús: ―Yakuꞌ ni kae̱ꞌ tiempúꞌ íyó kuneeꞌ nii̱ꞌ jín rán, jee kɨi̱noꞌonꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ maáréꞌ yae̱ ntae̱jí nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. 34 Jee nanukú rán nuꞌuꞌ, soo ni nsáꞌ naniꞌinꞌ rán nuꞌuꞌ, chi nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ, jee nkúvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán kuneeꞌ rán yukuán ―nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa. 35 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel jíkátue̱ꞌún táꞌán ráa, jee káchíꞌ ráa: ―¿Né núꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ tee̱e yaꞌá, yae̱ nsáꞌ naniꞌinꞌ-ó maa rúja? ¿Á nsáꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ rá táꞌán ñuunꞌ-ó yae̱ kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa ñee̱tee̱nuun ráa nééꞌ ráa rá ñuunꞌ Grecia? Jee, ¿á kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ree̱ꞌ sukuáꞌa ree̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Grecia vá? 36 ¿Ná kuíni káchíꞌ tue̱ꞌun yaꞌá yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ: “Nanukú rán nuꞌuꞌ, soo ni nsáꞌ naniꞌinꞌ rán nuꞌuꞌ, chi nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ, jee nkúvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán kuneeꞌ rán yukuán”, rúja? ―nkachiꞌ rá tee̱e vá. Tau̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ kúvi kuéntáꞌ ntekáꞌnú yau̱ sáꞌá-a kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨɨ ɨnkání jín Ndiosíꞌ 37 Kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ viko vá yae̱ kúvi kii̱vɨi̱ꞌ ñáꞌnú kae̱ꞌ, jee nnakuii̱ñɨi̱ꞌ nichiꞌ Jesús jee nkachiꞌ re: ―Retú né nii̱ꞌ ɨɨn rán kuéntáꞌ jíchíꞌ iniꞌ ánímaꞌ-a nute, jee natuꞌva nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ jee koꞌo ˻yae̱ taji nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú. 38 Chi ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ jee kene iniꞌ ñɨvɨ vá kuéntáꞌ nute káꞌnú yae̱ sáꞌá-a yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ vá nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ, sáni káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 39 Soo nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá jiee̱ꞌee̱ꞌ Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, chi rá ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ ráa ree̱ꞌ, jee nii̱ꞌii̱nꞌ ráa Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ kɨꞌɨɨ iniꞌ ánímaꞌ ráa. Chi ni ntiáꞌan taji Ndiosíꞌ Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ ree̱ꞌ, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ntiáné kɨi̱naa Jesús antivɨ ɨ́ súkún nue̱ue̱nꞌ kúñáꞌnú ree̱ꞌ. 40

Sɨ ɨɨ ɨn sɨ ɨɨ ɨn jiáni iniꞌ rá ñɨvɨ jieu̱ꞌeu̱ꞌ Jesús Saájee sava rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ íñɨ ɨ́ yukuán nkachiꞌ ráa:

31

SAN JUAN JUAN 7 7

―Tee̱e yaꞌá máá nááꞌ nijia kúvi ree̱ꞌ máá “profeta” yae̱ íyó kiji nakani tue̱ꞌun Ndiosíꞌ. 41 Jee sava kae̱ꞌ rá ñɨvɨ vá nkachiꞌ: ―Tee̱e yaꞌá kúvi Cristo yae̱ ntae̱jí Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ rá ñɨvɨ vá. Soo sava ráa kae̱ꞌ nkachiꞌ: ―Ntue̱ví chi nsú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Galilea kiji Cristo. 42 Chi, ¿á ntu káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ yae̱ kaku Cristo nue̱ue̱nꞌ tataꞌ ichiyúkúnꞌ “rey” David, jee tee̱e ñuunꞌ Belén kuvi ree̱ꞌ, nue̱ue̱nꞌ kúvi ñuunꞌ nue̱ue̱nꞌ nneeꞌ David nee̱ yanaꞌán rúja? ―nkachiꞌ rá ñɨvɨ vá. 43 Jee sɨ ɨ́ɨ ɨ́n sɨ ɨ́ɨ ɨ́n íñɨ ɨ́ ɨɨn inka ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ Jesús. 44 Jee sava rá ñɨvɨ vá kuíni ráa tɨɨn ráa Jesús, soo ni ɨɨn ráa ntue̱ví ntɨ ɨ́ɨn ráa ree̱ꞌ. Rá teu̱e nísotíñú ntuu̱ví jínúꞌ iniꞌ ráa Jesús Saájee rá tee̱e kúmí veñue̱ꞌun káꞌnú nnii̱kó ráa nue̱ue̱nꞌ rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú jín nue̱ue̱nꞌ rá “fariseo”. Jee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa rá tee̱e vá jee nkachiꞌ ráa: ―¿Nae̱ kuvi chi ntue̱ví vae̱ji rán jín Jesús? ―nkachiꞌ ráa. 46 Jee nkachiꞌ rá tee̱e kúmí veñue̱ꞌun káꞌnú vá: ―Ni ntue̱ví nkáꞌánꞌ ni ɨɨn tee̱e kuae̱ꞌ káꞌánꞌ tee̱e yaꞌá ―nkachiꞌ ráa. 47 Saájee nnae̱xiníkó rá “fariseo”: ―¿Á suni nxii̱náꞌví ree̱ꞌ ránoꞌó ranikae̱ꞌ? 48 ¿Á íyó né ni ɨɨn rá tee̱e nísotíñú áxí rá “fariseo” yae̱ jínúꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ réja? ¡Ntue̱ví! 49 Soo rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ vá yae̱ ntue̱ví jíníꞌ ráa ná káchíꞌ ley, jee yósónii̱nu ráa sáꞌá Ndiosíꞌ. 50 Jee Nicodemo (yae̱ ñáꞌanꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Jesús ɨɨn yakuááꞌ, jee suni kúvi ree̱ꞌ ɨɨn rá “fariseo”) jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: 51 ―¿Á nsáꞌ káchíꞌ ley yae̱ nkúvi sanáaꞌ-ó sii̱kɨi̱ꞌ ɨɨn tee̱e, retú ntu xíꞌna kae̱ꞌ tesoe̱ꞌo-ó rá tue̱ꞌun káꞌánꞌ-a, sáva kukáꞌnú iniꞌ-ó ná kúvi yae̱ nsae̱ꞌá-a? ―nkachiꞌ Nicodemo. 52 Jee nnae̱xiníkó rá tee̱e vá jee nkachiꞌ ráa: ―¿Á suni tee̱e ñuunꞌ Galilea kúvi nú ˻yae̱ káꞌánꞌ nú sukuán˼? Nanukú kávii vae̱ꞌa nú nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ jee kuniꞌ 45

SAN JUAN 7

32

nú yae̱ Galilea nsáꞌ kene nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ vá ɨɨn “profeta” yae̱ nakani-i tue̱ꞌun Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ rá tee̱e vá. 53 [Saájee ta ɨɨn ɨɨn ráa kuae̱noꞌonꞌ ráa ta veꞌi ráa.] Ñaꞌan téní Soo Jesús chi kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ ichi yuku olivos. 2 Jee yae̱neꞌenꞌ kii̱vɨi̱ꞌ stéñue̱ꞌún, jee nkenta tuku ree̱ꞌ chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú, jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ nkiji ráa nue̱ue̱nꞌ re, jee nxii̱néꞌénꞌ ree̱ꞌ ráa. 3 Saájee rá tee̱e xínéꞌénꞌ tue̱ꞌun ley jín rá tee̱e “fariseo”, nkii̱naka ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús ɨɨn ñaꞌan yae̱ ntɨɨn ráa ña sáá sáꞌá téní ña. Jee ñani ráa ña mae̱ꞌñú rá ñɨvɨ nééꞌ yukuán. 4 Jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Maestrúꞌ, ntɨɨn ránꞌ ñaꞌan yaꞌá sáá sáꞌá téní ña. 5 Jee tue̱ꞌun ley yae̱ nééꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ ntae̱túníꞌ Moisés yae̱ íyó kuun-ó yue̱ue̱ꞌ rá ñaꞌan sáꞌá suꞌva nee̱ kuviꞌ ráña. Saájee noꞌó jee, ¿nae̱ja káchíꞌ nú? 6 Soo nkachiꞌ ráa rá tue̱ꞌun yaꞌá sáva kototúníꞌ ráa ree̱ꞌ, sáva nii̱ꞌii̱nꞌ ráa nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ kuvi xii̱kóñáꞌán ráa ree̱ꞌ. Soo nnae̱saꞌá neí Jesús maáréꞌ nee̱ nue̱ue̱nꞌ ñuꞌun, jee ntee ree̱ꞌ tue̱ꞌun nue̱ue̱nꞌ ñuꞌun ˻jín xii̱ntíín ree̱ꞌ˼. 7 Jee íchí yɨ ɨ́tuvi ráa kákáꞌánꞌ ráa jíkátue̱ꞌún ráa ree̱ꞌ. Jee nnae̱kuiñɨꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Retú ɨɨn ránoꞌó ntu íyó kuae̱chi nú, jee xíꞌnañúꞌún noꞌó kuun nú yue̱ue̱ꞌ ña ―nkachiꞌ Jesús. 8 Saájee nnae̱saꞌá neí tuku ree̱ꞌ maáréꞌ, jee tukuni ntee tuku ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuꞌun. 9 Soo sáá ntesoe̱ꞌo ráa rá tue̱ꞌun nkachiꞌ ree̱ꞌ yaꞌá, jee ta ɨɨn ta ɨɨn ráa nkene ráa kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa, jee xíꞌna kae̱ꞌ rá ñɨvɨ ñáꞌnú kae̱ꞌ nkene, jee nkene kae̱ꞌ rá inka yae̱ nekuaꞌ nɨꞌɨ ráa nkene ráa kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa, jee métúꞌún ni kae̱ꞌ Jesús nkinoe̱o ree̱ꞌ jín ñaꞌan vá yae̱ íñɨ ɨ́ ña mae̱ꞌñú rá ñɨvɨ. 10 Jee nnakuii̱ñɨi̱ꞌ nichiꞌ Jesús jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ña: ―Ñaꞌan, ¿né núꞌ íyó rá ñɨvɨ yae̱ káꞌánꞌ sii̱kɨi̱ꞌ nú? ¿Á nii̱ꞌ ɨɨn ráa ntu síjíta ráa noꞌó rúja? ―nkachiꞌ Jesús. 11 Jee nkachiꞌ ña: ―Ni ɨɨn ráa, kátáta. Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña:

8

1

33

SAN JUAN JUAN 8 8

―Ni nuꞌuꞌ ntu síjíta nii̱ꞌ nó. ¡Kuáꞌán, jee koto sáꞌá nú kae̱ꞌ kuae̱chi! ―nkachiꞌ Jesús. Jesús kúvi ñuꞌunꞌ yau̱ túún nuu̱uu̱nꞌ neenꞌ iniꞌ ánímaꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ 12 Jee tukuni nkaꞌanꞌ Jesús jín rá ñɨvɨ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Nuꞌuꞌ ñuꞌunꞌ kúvi nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yae̱ stúúnꞌ nii̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ ráa, jee ɨɨn ñɨvɨ yae̱ níkɨ ɨ́nꞌ-ɨ nuꞌuꞌ ntue̱né kaka-a ñujiínꞌ nue̱ue̱nꞌ neenꞌ, chisaꞌ kuꞌun ñuꞌunꞌ yae̱ stúúnꞌ nii̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ ñɨvɨ vá yae̱ sáꞌá-a yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 13 Saájee nkachiꞌ rá tee̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ “grupo” “fariseo” nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Noꞌó chi nákani nú tue̱ꞌun jiee̱ꞌee̱ꞌ maánú, saájee tue̱ꞌun káchíꞌ nú ntue̱náꞌ yɨ ɨ́yáꞌvi-i jee nsú yae̱ naáꞌ ví-i ―nkachiꞌ ráa. 14 Saájee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ re: ―Asúnikae̱ꞌ jiáꞌa nii̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ maáníꞌ, jee yae̱ naáꞌ kúvi nijia tue̱ꞌun jiáꞌa nii̱ꞌ. Chi jíníꞌ nii̱ꞌ né núꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jín né núꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ. Soo ránoꞌó chi ntue̱ví jíníꞌ ránú né núꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, ni né núꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ. 15 Ránoꞌó chi sánáaꞌ rán jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun káꞌánꞌ nii̱ꞌ sáni jiáni iniꞌ rá ñɨvɨ yɨkɨkúñu. Soo nuꞌuꞌ chi ntu sánáaꞌ nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ni ɨɨn ñɨvɨ. 16 Soo retánꞌ nuꞌuꞌ jee sánáaꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ñɨvɨ, jee nae̱aꞌe̱ keꞌneꞌ nijia nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ñɨvɨ vá. Chi nsú métúꞌún nii̱ꞌ ni saꞌá maa, chi nuꞌuꞌ jín tátáꞌ nii̱ꞌ, chi maáréꞌ ví yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ ˻jín tiñu níso nii̱ꞌ˼. 17 Jee nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ yae̱ níso ley yae̱ kúmí rán, nééꞌ tue̱ꞌun yae̱ káchíꞌ-i yae̱ nue̱ue̱nꞌ íyó ue̱vii̱ꞌ ñɨvɨ yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jee retú ɨɨn nuún ni káꞌánꞌ ráa, yukuán jee jíníꞌ nijia-ó yae̱ íyó nae̱aꞌe̱ tue̱ꞌun káꞌánꞌ ráa. 18 Saáva nuꞌuꞌ ví yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ maáníꞌ. Jee tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ ví yae̱ jiáꞌa ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 19 Saájee suviráa nkachiꞌ nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Né núꞌ íyó tátáꞌ nú résa? Jee nnae̱xiníkó Jesús:

SAN JUAN 8

34

―Ni ntue̱ví jíníꞌ ránú né ɨɨn kúvi nuꞌuꞌ, jee suni ni ntue̱ví jíníꞌ rán iniꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ. Chi retánꞌ jíníꞌ rán né ɨɨn kúvi nuꞌuꞌ jee yukuán jee suni kuniꞌ rán iniꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 20 Jee rá tue̱ꞌun yaꞌá nkachiꞌ Jesús sáá súkuáꞌa ree̱ꞌ rá ñɨvɨ chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú yatin nue̱ue̱nꞌ káá yae̱tue̱nꞌ nue̱ue̱nꞌ sókóꞌ rá ñɨvɨ xue̱ꞌún nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. Soo ni ɨɨn ráa ntue̱ví ntɨ ɨ́ɨn ráa ree̱ꞌ, chi ni ntiáꞌan kenta “horá” ree̱ꞌ. Nkachiꞌ Jesús: “Ntuu̱ví kúvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán nuu̱uu̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ” Saájee tukuni nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ rá: ―Nuꞌuꞌ chi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, ˻jee nanukú rán nuꞌuꞌ˼, soo nsáꞌ naniꞌinꞌ rán nuꞌuꞌ, chi kuniso ii̱ii̱ꞌ rán kuae̱chi sáá kuviꞌ rán. Saáva nsáꞌ kuvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 22 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nkachiꞌ ˻ɨɨn inka ráa˼: ―¿Á kaꞌniꞌ máá tee̱e yaꞌá maáa, yae̱ kachiꞌ-i yae̱: “Nsáꞌ kuvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ”? ―nkachiꞌ ráa. 23 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ránoꞌó chi ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ chii̱ji yaꞌá kúvi rán. Soo nuꞌuꞌ chi nee̱ ñuunꞌ antivɨ ɨ́ súkún sii̱kɨi̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. Jee ránoꞌó chi ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá kúvi rán. Soo nuꞌuꞌ chi nsú ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá vae̱ji nii̱ꞌ. 24 Saáva nkachiꞌ nii̱ꞌ yae̱ kuniso ii̱ii̱ꞌ rán rá kuae̱chi rán sáá kuviꞌ rán. Chi retú ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ rán yae̱ Nuꞌuꞌ Ví-i8:24 ˻yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ,˼ saáva kuniso ii̱ii̱ꞌ rán rá kuae̱chi rán sáá kuviꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús. 25 Saájee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa Jesús: ―Noꞌó, ¿né ɨɨn kúvi nú résa? ―nkachiꞌ ráa. Saájee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Nee̱ yae̱ xíꞌnañúꞌún nkachiꞌ nii̱ꞌ né ɨɨn kúvi nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán. 26 Íyó kuee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun yae̱ kachiꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rán, jín suni kuee̱ꞌee̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ sanáaꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rán. Soo maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ, nae̱aꞌe̱ kúvi ree̱ꞌ, jee rá tue̱ꞌun yae̱ ntesoe̱ꞌo nii̱ꞌ yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ ví rá tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 21

8:24

Ɨɨn súví máá ñáꞌnú kae̱ꞌ naní Ndiosíꞌ kúvi Nuꞌuꞌ Ví-i.

35

SAN JUAN JUAN 8 8

27

Soo ntue̱ví ñákue̱ꞌun iniꞌ rá ñɨvɨ vá yae̱ káꞌánꞌ Jesús tue̱ꞌun jiee̱ꞌee̱ꞌ tátáꞌ ree̱ꞌ yae̱ íyó antivɨ ɨ́. 28 Saájee nkachiꞌ Jesús: ―Nuꞌuꞌ, yae̱ nkenta kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ, sáá xináa rán nuꞌuꞌ nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ, jee kuniꞌ rán yae̱ Nuꞌuꞌ ví-i8:28 ˻yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ˼, Jee kuniꞌ rán yae̱ ni ɨɨn tiñu ntu sáꞌá nii̱ꞌ yae̱ máá maáníꞌ. Chisaꞌ sáꞌá nii̱ꞌ sánikuae̱ꞌ nxii̱néꞌénꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nuꞌuꞌ, jee rá tue̱ꞌun yukuán ví yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ. 29 Jee tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ ntae̱jí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ jee íyó ree̱ꞌ jín nii̱ꞌ. Jee ntue̱ví nxii̱nóo métúꞌún ree̱ꞌ nuꞌuꞌ chi sukuáni sáꞌá nii̱ꞌ tiñu yae̱ táꞌánꞌ iniꞌ ree̱ꞌ néꞌyá ree̱ꞌ maa ―nkachiꞌ Jesús. 30 Jee sáá nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá sukuán, jee kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ nkue̱neí iniꞌ ráa ree̱ꞌ. Jieu̱ꞌeu̱ꞌ rá ñɨvɨ yau̱ kúvi seu̱ꞌya Ndiosíꞌ jín rá ñɨvɨ yɨ ɨꞌɨ ɨ xii̱ntíín kuau̱chi 31 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel yae̱ nínuꞌ iniꞌ ráa re: ―Retú kɨꞌɨ nii̱ꞌin rán nue̱ue̱nꞌ rá tue̱ꞌun yae̱ xínéꞌénꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó, saájee kúvi nijia rán ñɨvɨ yae̱ súkuáꞌa nii̱ꞌ ránoꞌó. 32 Jee kuniꞌ rán yae̱ naáꞌ jee yae̱ naáꞌ vá nakani núne-e ránoꞌó ―nkachiꞌ Jesús. 33 Jee nnae̱xiníkó ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Tataꞌ ichiyúkúnꞌ Abraham kúvi ráníꞌ, jee ni ntu nkúvi kuitɨꞌ ránꞌ musúꞌ kéꞌen ñɨvɨ yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ránꞌ xii̱ntíín ni ɨɨn ñɨvɨ. ¿Nae̱ja vá kúvi kachiꞌ nú yae̱ kenta nakuii̱ñɨi̱ꞌ núne rán rúja? ―nkachiꞌ ráa. 34 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó, yae̱ ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ saꞌá kuae̱chi, jee yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa xii̱ntíín kuae̱chi kuéntáꞌ ɨɨn musúꞌ kéꞌen ñɨvɨ. 35 Soo ɨɨn musúꞌ yae̱ kéꞌen ñɨvɨ, jee ntue̱ví kúvi kinoe̱o musúꞌ vá nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání kuvi-i ɨɨn rá táꞌán veꞌi. Soo máá see̱ꞌya tee̱e xín veꞌi chi kínóo ree̱ꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání kúvi ree̱ꞌ ɨɨn rá táꞌán veꞌi. 36 Saájee, retú nuꞌuꞌ yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ, nakani núne nii̱ꞌ ránoꞌó kene rán xii̱ntíín kuae̱chi rán, jee nakuii̱ñɨi̱ꞌ núne nijia rán xii̱ntíín 8:28

Ɨɨn súví máá ñáꞌnú kae̱ꞌ naní Ndiosíꞌ kúvi Nuꞌuꞌ Ví-i.

SAN JUAN 8

36

kuae̱chi rán. 37 Jíníꞌ nii̱ꞌ yae̱ ichiyúkúnꞌ Abraham kúvi rán, soo ˻sú sukuán íyó jee˼ níꞌvɨ ɨ́ꞌ iniꞌ rán kaꞌniꞌ rán nuꞌuꞌ, chi ntue̱ví jiáꞌa rán kii̱vɨ tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán. 38 Nuꞌuꞌ chi káchíꞌ nii̱ꞌ tue̱ꞌun yae̱ nxii̱néꞌénꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Saájee ránoꞌó chi sáꞌá rán tiñu yae̱ nxii̱néꞌénꞌ tátáꞌ rán nue̱ue̱nꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús. 39 Jee nnae̱xiníkó ráa jee nkachiꞌ ráa: ―Tátáꞌ jííꞌ yanaꞌán ránꞌ kúvi Abraham. Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Retánꞌ kúvi nijia rán tataꞌ ichiyúkúnꞌ Abraham jee yukuán jee saꞌá rán tiñu váꞌa kuéntáꞌ nsae̱ꞌá Abraham tiñu váꞌa nékúvi. ˻Soo ntu sáꞌá rán maa.˼ 40 Soo vitan jee ránoꞌó, jee níꞌvɨ ɨ́ꞌ iniꞌ rán kaꞌniꞌ rán nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi ni ɨɨn tee̱e yae̱ nkachiꞌ yae̱ naáꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, yae̱ ntesoe̱ꞌo nii̱ꞌ yae̱ nkachiꞌ Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Abraham chi ntue̱ví nsae̱ꞌá ree̱ꞌ sukuán. 41 Jee ránoꞌó chi saꞌá rán tiñu saꞌá tátáꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús. Saájee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Ránuꞌuꞌ chi nsú see̱ꞌya náꞌví kúvi ránꞌ chi íyó ɨɨn tátáꞌ ránꞌ, yae̱ kúvi Ndiosíꞌ. 42 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Jee retánꞌ Ndiosíꞌ kúvi ree̱ꞌ tátáꞌ rán, jee kunue̱ue̱nꞌ rán nuꞌuꞌ nékúvi. Chi nuꞌuꞌ, jee nee̱ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ nkene nii̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. Jee nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ nkuini maáníꞌ jee vae̱ji ni, chisaꞌ maáréꞌ ntae̱jí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. 43 Nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ chi ntue̱ví jiákue̱ꞌun iniꞌ rán rá tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ rúja? Chi ntue̱ví kuíni rán chuꞌun soꞌo rán rá tue̱ꞌun káꞌánꞌ nii̱ꞌ. 44 Chi ránoꞌó chi tátáꞌ rán kúvi kuii̱ꞌnae̱ꞌ kúñáꞌnú, chi kuíni rán saꞌá rán rá tiñu yae̱ níyo iniꞌ tátáꞌ rán vá saꞌá rán. Chi maáréꞌ kúvi ree̱ꞌ yae̱ sáꞌá ree̱ꞌ nii̱yɨ nee̱ tiempúꞌ xíꞌnañúꞌún yae̱ ñae̱koe̱o ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Jee ni ntue̱ví íñɨ ɨ́-ɨ jín yae̱ naáꞌ, chi ntue̱ví ñúꞌún yae̱ naáꞌ iniꞌ-i. Sáá káꞌánꞌ ree̱ꞌ tue̱ꞌun túꞌún jee káꞌánꞌ ree̱ꞌ sánikuae̱ꞌ nae̱sa íyó maáréꞌ, chi yae̱ tue̱ꞌún ví ree̱ꞌ jee kúvi ree̱ꞌ tátáꞌ nue̱ue̱nꞌ váji tue̱ꞌun túꞌún. 45 Jee nuꞌuꞌ chi káchíꞌ nii̱ꞌ yae̱ naáꞌ, jee saáva ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ. 46 ¿Né ɨɨn ránoꞌó kúvi chikuae̱chi rán nuꞌuꞌ ré íyó ɨɨn kuae̱chi nii̱ꞌ rúja? Retú yae̱ naáꞌ káchíꞌ nii̱ꞌ, ¿nae̱ kuvi chi ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ rúja? 47 Chi ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ jee suviráa chúꞌun iniꞌ ráa rá tue̱ꞌun ree̱ꞌ. Soo ránoꞌó chi ntue̱ví

37

SAN JUAN JUAN 8 8

chúꞌun iniꞌ rán maa, chi ntue̱ví kúvi rán ñɨvɨ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. Ya íyó Cristo neu̱ ntiáꞌan kikou̱o Abraham Saájee nnae̱xiníkó rá ñɨvɨ Israel, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―¿Á ntu su vae̱tue̱ni káchíꞌ ránꞌ yae̱ kúvi nú ɨɨn tee̱e ñuunꞌ Samaria8:48 , jín yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ɨɨn kuii̱ꞌnae̱ꞌ iniꞌ nú? ―nkachiꞌ ráa. 49 Jee nnae̱xiníkó Jesús: ―Nuꞌuꞌ chi ntue̱ví nae̱ kuii̱ꞌnae̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ iniꞌ nii̱ꞌ. Chisaꞌ íyó yae̱ ñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ, jee ránoꞌó chi ntue̱ví íyó yae̱ ñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ. 50 Soo nuꞌuꞌ chi ntue̱ví núkú nii̱ꞌ yae̱ nakuetúꞌún ñɨvɨ nuꞌuꞌ. Chi íyó ɨɨn yae̱ núkú ree̱ꞌ sáꞌá ree̱ꞌ yae̱ kúñáꞌnú nii̱ꞌ jee maáréꞌ vá sánáaꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nɨꞌɨ. 51 Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, yae̱ retú né ni ɨɨn ñɨvɨ yae̱ chuꞌun iniꞌ tue̱ꞌun nii̱ꞌ, jee ni nsáꞌ kuviꞌ ánímaꞌ-a chi koo-o jín Ndiosíꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání ―nkachiꞌ Jesús. 52 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Vitan jee jíníꞌ vae̱ꞌa rán yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tae̱chii̱ꞌ kíni iniꞌ nú. Chi Abraham jee nii̱ꞌii̱ꞌ-i, jín suni rá “profeta” yae̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ tue̱ꞌun ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa nee̱ yanaꞌán, jee suni nii̱ꞌii̱ꞌ ráa. Jee noꞌó chi káchíꞌ nú yae̱: “né ni ɨɨn ñɨvɨ yae̱ chuꞌun iniꞌ tue̱ꞌun nii̱ꞌ, jee nii̱ꞌ nsáꞌ kuviꞌi”, káchíꞌ nú. 53 Jee, ¿á noꞌó vá kúñáꞌnú nú kae̱ꞌ nsú kae̱ꞌ tátáꞌ jííꞌó Abraham yae̱ nii̱ꞌii̱ꞌ ree̱ꞌ résa? Jee, ¿˻á kúñáꞌnú nú kae̱ꞌ nsú kae̱ꞌ˼ rá “profeta” yae̱ suni nii̱ꞌii̱ꞌ ráa rúsa? Jee noꞌó ¿né ɨɨn kúvi nú kúníꞌ nú rúja? ―nkachiꞌ ráa. 54 Saájee nnae̱xiníkó Jesús: ―Retánꞌ nuꞌuꞌ nákuetúꞌún nii̱ꞌ maáníꞌ jee ntue̱náꞌ yɨ ɨ́yáꞌvi yae̱ nákuetúꞌún nii̱ꞌ maáníꞌ. Maá tátáꞌ nii̱ꞌ kúvi yae̱ nákuetúꞌún ree̱ꞌ nuꞌuꞌ. Jee maáréꞌ kúvi yae̱ káchíꞌ rán yae̱ Ndiosíꞌ rán kúvi ree̱ꞌ. 55 Soo ni ntue̱ví jíníꞌ rán iniꞌ ree̱ꞌ. Soo nuꞌuꞌ chi jíníꞌ vae̱ꞌa nii̱ꞌ iniꞌ 48

8:48

Nkuniichiꞌ rá ñɨvɨ Israel néꞌyá ráa rá ñɨvɨ Samaria.

SAN JUAN 8

38

ree̱ꞌ. Jee retú kachiꞌ nii̱ꞌ yae̱ ntue̱ví jíníꞌ nii̱ꞌ ree̱ꞌ, saájee kuvi nii̱ꞌ ɨɨn tee̱e túꞌún nékúvi kuéntáꞌ ránoꞌó. Soo jíníꞌ vae̱ꞌa nii̱ꞌ iniꞌ ree̱ꞌ, jee chúꞌun iniꞌ nii̱ꞌ tue̱ꞌun ree̱ꞌ. 56 Jee tátáꞌ jííꞌ rán Abraham nkue̱sɨi̱ɨi̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ree̱ꞌ yae̱ kuniꞌ ree̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ kiji nii̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Jee niniꞌ ree̱ꞌ maa, jee nkue̱sɨi̱ɨi̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 57 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Ni ue̱vii̱xiko ue̱jii̱ꞌ kuii̱yae̱ꞌ ntiáꞌan kenta kuiñɨ nú jee, ¿á niniꞌ nú Abraham rúja? 58 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, yae̱ nee̱ ntiáꞌan kae̱ꞌ kaku Abraham, jee ya íyó nuꞌuꞌ8:58 ―nkachiꞌ Jesús. 59 Saájee nkeꞌen ráa yue̱ue̱ꞌ sáva kuun ráa ree̱ꞌ. Soo ñae̱kɨyuꞌuꞌ Jesús, [jee njiae̱ꞌa ree̱ꞌ mae̱ꞌñú nue̱ue̱nꞌ íñɨ ɨ́ rá ñɨvɨ vá], jee nkene yuꞌuꞌ ree̱ꞌ chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ. Xínúvi Jesús ɨɨn teu̱e kuáá Jee sáá kuae̱jiae̱ꞌa Jesús, jee niniꞌ ree̱ꞌ ɨɨn tee̱e kuáá nee̱ nkaku-u. 2 Jee rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―Mestrúꞌ, ¿né ɨɨn nsae̱ꞌá kuae̱chi, á tee̱e yaꞌá áxí tátáꞌ ree̱ꞌ jín nánáꞌ ree̱ꞌ nsae̱ꞌá kuae̱chi, yae̱ nkaku kuáá ree̱ꞌ? ―nkachiꞌ ráa. 3 Jee nnae̱xiníkó Jesús: ―Nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ nsae̱ꞌá tee̱e yaꞌá kuae̱chi ni nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ tátáꞌ ree̱ꞌ jín nánáꞌ ree̱ꞌ kúvi-i, chisaꞌ nkaku ree̱ꞌ sukuán sáva stúvi Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ rá tiñu ñáꞌnú yae̱ saꞌá ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tee̱e yaꞌá. 4 Maáórán íyó saꞌá-ó tiñu maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ,9:3-4 ni kúvi kuéntáꞌ nuví, chi kiji tiempúꞌ kuéntáꞌ nue̱ue̱nꞌ neenꞌ kuéntáꞌ yakuááꞌ jee ni ɨɨn ñɨvɨ nkúvi satíñú kae̱ꞌ. 5 Chi ni

9

8:58

1

Rá tue̱ꞌun yaꞌá kúvi: Nuꞌuꞌ Ví-i yae̱ kúvi ɨɨn súví naní Ndiosíꞌ. Máá ñáꞌnú kae̱ꞌ kúvi súví vá. 9:3-4 Áxí kúvi kachiꞌ-ó: nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ nsae̱ꞌá tee̱e yaꞌá kuae̱chi ni nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ tátáꞌ ree̱ꞌ jín nánáꞌ ree̱ꞌ kúvi-i. Soo sáva stúvi Ndiosíꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ rá tiñu ñáꞌnú yae̱ saꞌá ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tee̱e yaꞌá, jee maáórán íyó saꞌá-ó tiñu maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ.

39

SAN JUAN JUAN 9 9

nééꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee ñuꞌunꞌ kúvi nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yae̱ nstúúnꞌ nii̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ ráa ―nkachiꞌ Jesús. 6 Jee sáá nkuvi nkachiꞌ ree̱ꞌ sukuán, jee ntiesɨi̱ɨ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún, jee nsae̱ꞌá ree̱ꞌ nee̱ꞌyue̱ꞌ jín ntésɨ ɨ́ɨ ɨ́ ree̱ꞌ. Jee nkɨɨnꞌ ree̱ꞌ nee̱ꞌyue̱ꞌ vá nue̱ue̱nꞌ rá nchinúún tee̱e kuáá vá. 7 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tee̱e vá: ―Kuáꞌán nakete nú nue̱ue̱nꞌ nú nue̱ue̱nꞌ “pila” naní Siloé nue̱ue̱nꞌ ñúꞌún nute. (Tue̱ꞌun Siloé kuíni kachiꞌ: yae̱ nchue̱ichí.) Saájee kuae̱ꞌae̱nꞌ tee̱e kuáá vá, jee nnae̱kete-e nue̱ue̱nꞌ-u, jee nnue̱nijinꞌ rá titɨ nchinúún-u jee nnii̱kó-o kuae̱noꞌonꞌ-o. 8 Saájee rá ñɨvɨ yae̱ nééꞌ yatin nue̱ue̱nꞌ nééꞌ veꞌi ree̱ꞌ, jín rá inka ñɨvɨ yae̱ niniꞌ ráa maa nékúvi yae̱ nii̱kae̱nꞌ ree̱ꞌ kutaꞌviꞌ, jee jíkátue̱ꞌún táꞌán ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―¿Á nsú tee̱e yaꞌá kúvi yae̱ jiákuneeꞌ yaꞌá jee jíkánꞌ-a kutaꞌviꞌ-i? ―nkachiꞌ ráa. 9 Jee sava ráa kae̱ꞌ káchíꞌ: ―Suviree̱ꞌ kúvi-i. Jee sava rá inka kae̱ꞌ káchíꞌ: ―Ntue̱ví. Soo kuae̱ꞌ íyó tee̱e kuáá vá sukuán íyó-o ―nkachiꞌ ráa. Jee nkachiꞌ tee̱e vá: ―Nuꞌuꞌ kúvi-i. 10 Saájee nkachiꞌ rá ñɨvɨ vá nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Nae̱sa nkuvi jee nnue̱nijinꞌ rá titɨ nchinúún nú rúja? 11 Jee nnae̱xiníkó ree̱ꞌ: ―Tee̱e yae̱ naní Jesús vá, nsae̱ꞌá ree̱ꞌ nee̱ꞌyue̱ꞌ, jee nkɨɨnꞌ ree̱ꞌ maa rá nchinúún nii̱ꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ yae̱ kuáꞌán nue̱ue̱nꞌ pila nute Siloé, jee nakete nú nue̱ue̱nꞌ nú. Jee ñae̱ꞌae̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nnae̱kete nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nnae̱kunee̱ꞌyá nii̱ꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 12 Jee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―¿Né núꞌ íyó tee̱e yaꞌá rúja? Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Ntue̱ví jíníꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ.

SAN JUAN 9

40

Rá teu̱e “grupo” “fariseo” xínáꞌmáꞌ ráa teu̱e kuáá yau̱ nxii̱núvi Jesús 13 Saájee ñae̱nae̱ka rá ñɨvɨ vá tee̱e yae̱ nkuvi tee̱e kuáá nékúvi nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e “grupo” “fariseo”. 14 Jee kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví kúvi kii̱vɨi̱ꞌ sáá nsae̱ꞌá Jesús nee̱ꞌyue̱ꞌ vá yae̱ ñae̱tíñú ree̱ꞌ jee nnae̱saꞌá nijinꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tee̱e kuáá vá. 15 Jee tukuni rá tee̱e “fariseo” vá nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa máá tee̱e vá nae̱sa nkuvi jee nnae̱kunee̱ꞌyá ree̱ꞌ. Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ntee Jesús nee̱ꞌyue̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá nchinúún nii̱ꞌ, jee nnae̱kete nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nkuvi nnae̱kunee̱ꞌyá nii̱ꞌ ―nkachiꞌ tee̱e yae̱ nnae̱kunee̱ꞌyá vá. 16 Saájee sava rá tee̱e “fariseo” vá nkachiꞌ: ―Tee̱e vá nsú nee̱ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ vae̱ji ree̱ꞌ, chi ntue̱ví néñue̱ꞌun ree̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví. Jee sava rá inka kae̱ꞌ nkachiꞌ: ―¿Nae̱sa kúvi saꞌá tee̱e íyó kuae̱chi seña ae̱nasɨ ɨ́ ííꞌ suꞌva rúja? ―nkachiꞌ ráa. Jee sɨ ɨ́ɨ ɨ́n sɨ ɨ́ɨ ɨ́n jiáni iniꞌ ɨɨn inka ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ Jesús. 17 Saájee tukuni nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ tee̱e nkuvi tee̱e kuáá vá: ―¿Nae̱sa káchíꞌ noꞌó jiee̱ꞌee̱ꞌ tee̱e yae̱ nsae̱ꞌá yae̱ nnue̱nijinꞌ rá titɨ nchinúún nú? Jee nkachiꞌ tee̱e yae̱ nkuvi tee̱e kuáá vá: Kúvi ree̱ꞌ ɨɨn “profeta” yae̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ tue̱ꞌun-u nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ tee̱e vá. 18 Soo ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Israel yae̱ nkuvi tee̱e vá ɨɨn tee̱e kuáá jee nnae̱kunee̱ꞌyá ree̱ꞌ, nee̱kuae̱ꞌ nkana ráa tááꞌ jín náánꞌ tee̱e yae̱ nnae̱kunee̱ꞌyá vá. 19 Jee nii̱kae̱tue̱ꞌún ráa rává, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ rává: ―¿Á see̱ꞌya rán kúvi tee̱e yaꞌá, yae̱ káchíꞌ rán yae̱ nkaku kuáá ree̱ꞌ? Saájee, ¿nae̱sa nkuvi yae̱ nákunee̱ꞌyá ree̱ꞌ vitan résa? ―nkachiꞌ rá “fariseo” vá. 20 Saáva nnae̱xiníkó tááꞌ ree̱ꞌ jín náánꞌ ree̱ꞌ jee nkachiꞌ ráa: ―Jíníꞌ ránꞌ yae̱ see̱ꞌya ránꞌ kúvi tee̱e yaꞌá, jee nkaku kuáá ree̱ꞌ. 21 Soo vitan jee ntue̱ví jíníꞌ ránꞌ nae̱sa nkuvi yae̱ nákunee̱ꞌyá ree̱ꞌ, ni ntue̱ví jíníꞌ ránꞌ né ɨɨn nsae̱ꞌá yae̱ nnue̱nijinꞌ rá nchinúún ree̱ꞌ.

41

SAN JUAN JUAN 9 9

Kae̱kae̱tue̱ꞌún rán maáréꞌ, kuíkáꞌ chi tee̱e yae̱ ñáꞌnú kúvi ree̱ꞌ jee maáréꞌ kúvi kachiꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ maáréꞌ ―nkachiꞌ tááꞌ ree̱ꞌ jín náánꞌ ree̱ꞌ. 22 Jee rá tue̱ꞌun yaꞌá nkachiꞌ tááꞌ ree̱ꞌ jín náánꞌ ree̱ꞌ chi yúꞌví rá néꞌyá ráa rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel, chi ya nnae̱túꞌún rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel vá yae̱ retú né ni ɨɨn ñɨvɨ jiáꞌayuꞌú yae̱ Jesús kúvi Cristo, yae̱ nchue̱ichí Ndiosíꞌ maa sáva tatúníꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́, yukuán jee tavaꞌ ráa ñɨvɨ vá rá veñue̱ꞌun lúlí, jee nsáꞌ kue̱ꞌva ráa kae̱ꞌ kii̱vɨ ñɨvɨ vá iniꞌ veñue̱ꞌun yukuán. 23 Jee saáva nkachiꞌ tááꞌ ree̱ꞌ jín náánꞌ ree̱ꞌ yae̱: “Kae̱kae̱tue̱ꞌún rán maáréꞌ, kuíkáꞌ chi tee̱e yae̱ ñáꞌnú kúvi ree̱ꞌ.” 24 Saájee yae̱ úvíꞌ íchí tukuni nnae̱kana ráa tee̱e yae̱ nkuvi tee̱e kuáá vá, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Nakuetúꞌún Ndiosíꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ kachiꞌ nú yae̱ naáꞌ ichinúúnꞌ ree̱ꞌ, chi jíníꞌ ránꞌ yae̱ tee̱e vá jee tee̱e kuae̱chi kuvi-i ―nkachiꞌ ráa. 25 Saájee nnae̱xiníkó ree̱ꞌ: ―Ntue̱ví jíníꞌ nii̱ꞌ retú tee̱e íyó kuae̱chi kúvi tee̱e yukuán. Kuae̱chi vá jíníꞌ nii̱ꞌ ɨɨn tiñu ni, yae̱ nkuvi nii̱ꞌ ɨɨn tee̱e kuáá nékúvi, jee ntañúꞌún jee néꞌyá nii̱ꞌ. 26 Saájee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Ná nsae̱ꞌá ree̱ꞌ jín noꞌó? ¿Nae̱sa nsae̱ꞌá ree̱ꞌ nnue̱nijinꞌ rá nchinúún nú rúja? ―nkachiꞌ ráa. 27 Jee nnae̱xiníkó ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ya nkachiꞌ nii̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rán, jee ntue̱ví ntɨ ɨ́ɨn kuéntáꞌ rán maa. ¿Nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ chi kuíni rán tesoe̱ꞌo tuku rán tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ? ¿Á nsáꞌ suni kuíni rán kunikɨnꞌ rán maa sáva sukuáꞌa-a ránoꞌó rúja? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 28 Saájee ntenue̱ue̱nꞌ ráa ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―Noꞌó chi vá níkɨ ɨ́nꞌ nú súkuáꞌa tee̱e vá noꞌó. Soo ránuꞌuꞌ chi káníjiá ránꞌ Moisés chi níkɨ ɨ́nꞌ ránꞌ tue̱ꞌun ree̱ꞌ jee súkuáꞌa ránꞌ maa. 29 Ránuꞌuꞌ chi jíníꞌ ránꞌ yae̱ nkaꞌanꞌ Ndiosíꞌ jín Moisés. Soo jiee̱ꞌee̱ꞌ tee̱e yukuán, chi ni ntue̱ví jíníꞌ ránꞌ né núꞌ vae̱ji ree̱ꞌ ―nkachiꞌ ráa. 30 Saájee nnae̱xiníkó tee̱e vá, jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ráa:

SAN JUAN 9

42

―Nae̱ kae̱ꞌ xtívɨ ɨ́-ɨ xii̱nii̱ꞌ nii̱ꞌ yae̱ ntue̱ví jíníꞌ rán nee̱ núꞌ vae̱ji ree̱ꞌ, soo nsae̱ꞌá ree̱ꞌ nnue̱nijinꞌ rá nchinúún nii̱ꞌ. 31 Jee jíníꞌ-ó yae̱ Ndiosíꞌ ntue̱ví tɨ ɨ́ɨn kuéntáꞌ ree̱ꞌ rá tue̱ꞌun jíkánꞌ táꞌvíꞌ rá ñɨvɨ íyó kuae̱chi nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ. Soo retú ɨɨn ñɨvɨ yae̱ ñúyúꞌví iniꞌ-i Ndiosíꞌ, jee retú sáꞌa-a yae̱ sáni kuíni ree̱ꞌ, saájee tɨ ɨ́ɨn kuéntáꞌ ree̱ꞌ maa. 32 Chi nee̱ tiempúꞌ xíꞌnañúꞌún yae̱ ñae̱koe̱o ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá jín nee̱ ntañúꞌún, jee ni ntue̱ví jíníꞌ kuitɨꞌ-ó yae̱ nnue̱nijinꞌ rá nchinúún ɨɨn ñɨvɨ yae̱ nkaku kuáá. 33 Jee retánꞌ nsú nee̱ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ vae̱ji tee̱e yaꞌá, ntue̱náꞌ kúvi saꞌá ree̱ꞌ. 34 Saájee nnae̱xiníkó ráa, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Noꞌó chi nee̱ kii̱vɨi̱ꞌ nkaku nú jee nee̱ íyó chitú kanáa noꞌó jín kuae̱chi. Jee, ¿á noꞌó xínéꞌénꞌ nú nue̱ue̱nꞌ ránuꞌuꞌ rúja? ―nkachiꞌ ráa, jee íchí ntavaꞌ ráa ree̱ꞌ iniꞌ veñue̱ꞌun lúlí vá yae̱ ni ntu jiáꞌa ráa kae̱ꞌ kii̱vɨ ree̱ꞌ maa. Tuu̱ꞌun káꞌánꞌ jieu̱ꞌeu̱ꞌ rá ñɨvɨ yau̱ kúvi kuéntáꞌ kuáá ráa Jee ntesoe̱ꞌo Jesús yae̱ íchí ntavaꞌ ráa tee̱e vá veñue̱ꞌun lúlí. Jee sáá nnae̱ketáꞌán Jesús maa, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u: ―¿Á kúneí iniꞌ nú ˻see̱ꞌya Ndiosíꞌ˼ yae̱ nkenta kúvi see̱ꞌya ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́? 36 Jee nnae̱xiníkó tee̱e vá, jee nkachiꞌ-i: ―¿Né ɨɨn kúvi ree̱ꞌ, kátáta, sáva kuneí iniꞌ nii̱ꞌ maa? ―nkachí-i. 37 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ-u: ―Ya niniꞌ nú maa, chi nuꞌuꞌ yae̱ káꞌánꞌ jín nú kúvi-i ―nkachiꞌ Jesús. 38 Saájee nkachiꞌ tee̱e vá: ―Kúneí iniꞌ nii̱ꞌ noꞌó, I e̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ-i, jee nneñue̱ꞌun-u Jesús. 39 Jee nkachiꞌ Jesús: ―Nuꞌuꞌ jee vae̱ji nii̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, sáva kenta sanáaꞌ nii̱ꞌ kuae̱chi ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Chi rá ñɨvɨ yae̱ kuéntáꞌ kuáá, jee vae̱ji nii̱ꞌ sáva kii̱kue̱ꞌun iniꞌ ráa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ, kuéntáꞌ nakunee̱ꞌyá ráa. Jee sáva ráa ñɨvɨ yae̱ jiáni iniꞌ ráa yae̱ jiákue̱ꞌun iniꞌ ráa yae̱ naáꞌ jee kenta kuéntáꞌ kukuáá ráa. 35

43

SAN JUAN JUAN10 9

40

Jee sava rá tee̱e yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nue̱ue̱nꞌ “grupo” “fariseo” vá yae̱ íñɨ ɨ́ ráa nue̱ue̱nꞌ íñɨ ɨ́ Jesús, jee ntesoe̱ꞌo ráa tue̱ꞌun yaꞌá yae̱ nkachiꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Á suni ránuꞌuꞌ kúvi ránꞌ kuéntáꞌ tee̱e kuáá résa? ―nkachiꞌ ráa. 41 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Retánꞌ kúvi rán kuéntáꞌ tee̱e kuáá, saájee nsáꞌ kuniso rán kuae̱chi rán. Soo jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ káchíꞌ rán yae̱ “néꞌyá ránꞌ” jee kínóo kuae̱chi rán jín rán ―nkachiꞌ Jesús. Tuu̱ꞌun káꞌánꞌ jieu̱ꞌeu̱ꞌ náka Jesús ñɨvɨ reu̱ꞌ kuéntáꞌ rá lanchi 1 Jee nkachiꞌ Jesús: ―Máá nae̱aꞌe̱ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ retú ɨɨn tee̱e jee ntue̱ví kívɨ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ kúvi yuvéꞌí ɨɨn kúráꞌ rá lanchi, chisaꞌ inka ichi nue̱ue̱nꞌ kúvi ii̱kae̱ꞌ kúráꞌ nava ree̱ꞌ kii̱vɨ ree̱ꞌ, jee tee̱e vá tee̱e kuíꞌná kúvi ree̱ꞌ. 2 Soo tee̱e yae̱ kívɨ ree̱ꞌ yuvéꞌí kúráꞌ lanchi, jee tee̱e yae̱ saꞌá sukuán, jee maáréꞌ kúvi ii̱toꞌoꞌ xí rá lanchi vá yae̱ nákaa rává. 3 Jee tee̱e yae̱ kúmí yuvéꞌí kúráꞌ lanchi, jee jíne ree̱ꞌ yuvéꞌí sáva kii̱vɨ tee̱e vá. Jee nákuniꞌ rá lanchi ree̱ꞌ tae̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ ree̱ꞌ, jee sáá nákana ree̱ꞌ rá lanchi maáréꞌ jee káꞌánꞌ ree̱ꞌ súví ta ɨɨn rátíꞌ, jee táváꞌ ree̱ꞌ rátíꞌ iniꞌ kúráꞌ. 4 Jee sáá ya ntavaꞌ ree̱ꞌ ntáká rá lanchi maáréꞌ, jee yósóꞌ ree̱ꞌ ichinúúnꞌ rátíꞌ, jee níkɨ ɨ́nꞌ rátíꞌ yae̱tae̱ꞌ ree̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ rátíꞌ, chi nákuniꞌ rátíꞌ tae̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ ree̱ꞌ. 5 Soo ɨɨn ñɨvɨ yae̱ ntue̱ví jíníꞌ rátíꞌ maa jee ntue̱né níkɨ ɨ́nꞌ rátíꞌ maa, chisaꞌ kene kunu rátíꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ vá, chi ntue̱ví nákuniꞌ rátíꞌ tae̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ ñɨvɨ vá yae̱ ntu jíníꞌ rátíꞌ. 6 Jee tue̱ꞌun yaꞌá nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa yae̱ kúnkunuún káꞌánꞌ-a jiee̱ꞌee̱ꞌ ˻maáréꞌ jín rá ñɨvɨ ree̱ꞌ˼. Soo ni ntue̱ví ñae̱kue̱ꞌun iniꞌ ráa nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ kúvi yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa.

10

Kúvi Jesús kuéntáꞌ I u̱toꞌoꞌ xín rá lanchi yau̱ náka vau̱ꞌa-a rátíꞌ 7 Saájee tukuni nkachiꞌ Jesús: ―Máá nae̱aꞌe̱ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ nuꞌuꞌ kúvi nii̱ꞌ kuéntáꞌ yuvéꞌí kúráꞌ nue̱ue̱nꞌ nene nívɨ rá lanchi. 8 Ntae̱ká rá tee̱e yae̱ nkiji

SAN JUAN 10

44

ráa nee̱ xíꞌna kae̱ꞌ sáá ntiáꞌan kiji nii̱ꞌ, ˻jee nkachiꞌ ráa yae̱ nkuvi ráa ii̱toꞌoꞌ xín rá ñɨvɨ nii̱ꞌ,˼ jee ntae̱ká ráa kúvi kuéntáꞌ tee̱e kuíꞌná. Soo rá ñɨvɨ nii̱ꞌ yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ lanchi nii̱ꞌ, jee ntu ntɨ ɨ́ɨn kuéntáꞌ ráa yae̱ nkachiꞌ rá tee̱e vá. 9 Soo nuꞌuꞌ chi kúvi nii̱ꞌ kuéntáꞌ ɨɨn yuvéꞌí. Jee retú kii̱vɨ né ni ɨɨn ñɨvɨ naꞌá Ndiosíꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ, jee nanitáꞌvíꞌ-i. Kúvi-i kuéntáꞌ lanchi nii̱ꞌ yae̱ néne nívɨ jee nii̱ꞌii̱nꞌ tii̱ꞌ iteꞌ kajiꞌ tii̱ꞌ. 10 ’Tee̱e kuíꞌná kiji ree̱ꞌ sáva kuae̱chi máá saꞌá kuíꞌná ree̱ꞌ, kaꞌniꞌ ree̱ꞌ, jee xináánꞌ ree̱ꞌ. Soo nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ sáva kúvi nii̱ꞌii̱nꞌ rá ñɨvɨ nii̱ꞌ yae̱ kutekuꞌ ráa jín Ndiosíꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jee nae̱ kae̱ꞌ viiꞌ kae̱ꞌ kueꞌnu ráa jín Ndiosíꞌ ichi ree̱ꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 11 ’Jee nuꞌuꞌ chi kúvi nii̱ꞌ kuéntáꞌ I e̱toꞌoꞌ vae̱ꞌa xí rá lanchi, yae̱ náka vae̱ꞌa nii̱ꞌ rátíꞌ. Chi tee̱e yae̱ náka vae̱ꞌa ree̱ꞌ rá lanchi ree̱ꞌ asúnikae̱ꞌ nee̱ kuviꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rátíꞌ yae̱ náka vae̱ꞌa ree̱ꞌ rátíꞌ. 12 Soo musúꞌ yae̱ íyó yae̱ꞌvi ree̱ꞌ jee kúmí ree̱ꞌ rátíꞌ, jee nsú ii̱toꞌoꞌ xí rá lanchi vá kúvi ree̱ꞌ, chi nsú lanchi maáréꞌ kúvi rátíꞌ. Sáá jíníꞌ ree̱ꞌ yae̱ vae̱ji ɨɨn váꞌúꞌ jee xínóo ree̱ꞌ rá lanchi jee jínu ree̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ. Jee váꞌúꞌ vá chi tɨɨn tii̱ꞌ rá lanchi, jee síkúténuun tii̱ꞌ rátíꞌ. 13 Jee sukuán jínu ree̱ꞌ chi kúvi ree̱ꞌ musúꞌ yae̱ íyó yae̱ꞌvi, jee ntue̱náꞌ ítú iniꞌ ree̱ꞌ néꞌyá ree̱ꞌ rá lanchi. 14 ’Jee nuꞌuꞌ chi kúvi nii̱ꞌ kuéntáꞌ I e̱toꞌoꞌ vae̱ꞌa xí rá lanchi, yae̱ náka vae̱ꞌa nii̱ꞌ rátíꞌ. Jee jíníꞌ vae̱ꞌa nii̱ꞌ iniꞌ rá ñɨvɨ maáníꞌ, yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ lanchi nii̱ꞌ, jee ˻suni˼ jíníꞌ vae̱ꞌa rá ñɨvɨ maáníꞌ iniꞌ nuꞌuꞌ. 15 Kuéntáꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ, chi jíníꞌ vae̱ꞌa ree̱ꞌ iniꞌ nuꞌuꞌ, jee suni jíníꞌ nii̱ꞌ iniꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ. Jee kue̱ꞌva nii̱ꞌ maáníꞌ kuviꞌ nii̱ꞌ sáva sikáku nii̱ꞌ rá ñɨvɨ nii̱ꞌ yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ lanchi nii̱ꞌ. 16 Jee suni íyó ñɨvɨ inka nación yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ lanchi nii̱ꞌ yae̱ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rátíꞌ kúráꞌ yaꞌá. Jee suni íyó kinakee̱ꞌen nii̱ꞌ ráa nii̱vɨ ráa xii̱ntíín nii̱ꞌ. Jee tesoe̱ꞌo ráa tae̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ nii̱ꞌ. Jee ɨɨn ni métúꞌún ñɨvɨ nii̱ꞌ nunkáꞌnú koo. Jee métúꞌún ni xí I e̱toꞌoꞌ ráa koo kunaka nii̱ꞌ ráa. 17 Jee saáva ñúnúunꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nuꞌuꞌ, chi kue̱ꞌva nii̱ꞌ maáníꞌ kuviꞌ nii̱ꞌ sáva xinátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ tuku nii̱ꞌ maáníꞌ. 18 Chi ni ɨɨn ñɨvɨ ntue̱ví kuvi kaꞌniꞌ ráa nuꞌuꞌ, chisaꞌ maáníꞌ ví yae̱ jiáꞌayuꞌú nii̱ꞌ yae̱ kuviꞌ nii̱ꞌ. Chi níso nii̱ꞌ tiñu ñáꞌnú ííꞌ nii̱ꞌin yae̱ jiáꞌayuꞌú nii̱ꞌ yae̱ kuviꞌ nii̱ꞌ, jee suni níso nii̱ꞌ tiñu ñáꞌnú ííꞌ nii̱ꞌin yae̱ xinátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ tuku nii̱ꞌ

45

SAN JUAN 10 JUAN 10

maáníꞌ. Chi sukuán ntae̱túníꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ yae̱ saꞌá nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa. 19 Jee tukuni sɨ ɨ́ɨ ɨ́n sɨ ɨ́ɨ ɨ́n íñɨ ɨ́ ɨɨn inka rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ Israel jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá yae̱ nkachiꞌ Jesús. 20 Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ ráa nkachiꞌ: ―Tae̱chii̱ꞌ kini yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ iniꞌ ree̱ꞌ, jee sáná xíniꞌ ree̱ꞌ ˻vá káꞌánꞌ ree̱ꞌ sukuán˼. ¿Nae̱ kuvi chi tésóꞌo rán nue̱ue̱nꞌ káꞌánꞌ ree̱ꞌ? ―nkachiꞌ ráa. 21 Soo sava ráa kae̱ꞌ nkachiꞌ: ―Rá tue̱ꞌun yaꞌá nsú tue̱ꞌun káꞌánꞌ ɨɨn tee̱e yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ kuii̱ꞌnae̱ꞌ ví-i. ¿Á kúvi nasaꞌá kuii̱ꞌnae̱ꞌ nue̱nijinꞌ nchinúún ɨɨn tee̱e kuáá rúja? ―nkachiꞌ ráa. Rá teu̱e kúñáꞌnú nuu̱uu̱nꞌ Israel kúníichiꞌ ráa néꞌyá ráa Jesús 22 Máá tiempúꞌ kúvíjin, jee nsae̱ꞌá rá ñɨvɨ viko nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén, yae̱ nákúꞌun iniꞌ ráa kii̱vɨi̱ꞌ nnae̱saꞌá ráa yae̱ nnae̱kuatíñú ííꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ yae̱ ii̱ii̱ꞌ nkuvi-i tukuu. 23 Jee jíkanuun Jesús chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun vá mae̱ꞌñú yúvéꞌi nue̱ue̱nꞌ naní yúvéꞌi Salomón. 24 Jee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ Israel nkutii̱yue̱ꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráa: ―¿Nae̱sa kae̱ꞌ tiempúꞌ vá íyó chuꞌun níní nú iniꞌ ránꞌ? Retú noꞌó ví máá Cristo, jee kachiꞌ kájí maa nue̱ue̱nꞌ ránꞌ. 25 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ya nkachiꞌ nii̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rán, soo ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ rán maa. Jee rá tiñu vae̱ꞌa ae̱nasɨ ɨ́ yae̱ sáꞌá nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ súví tátáꞌ nii̱ꞌ, jee rá yaꞌá jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ. 26 Soo ránoꞌó chi ntue̱ví ínúꞌ iniꞌ rán maa, chi nsú ñɨvɨ nii̱ꞌ kúvi rán, yae̱ kúvi kuéntáꞌ lanchi nii̱ꞌ. 27 Chi rá ñɨvɨ nii̱ꞌ yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ lanchi nii̱ꞌ, jee suviráa vá tésóꞌo ráa tae̱chii̱yuꞌú nii̱ꞌ. Jee jíníꞌ vae̱ꞌa nii̱ꞌ iniꞌ ráa. Jee níkɨ ɨ́nꞌ ráa nuꞌuꞌ. 28 Jee kue̱ꞌva nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa yae̱ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín nuꞌuꞌ, soo ni nsáꞌ kuviꞌ ánímaꞌ ráa chi koo ráa jín Ndiosíꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání, jee ni ɨɨn ntue̱náꞌ kaneeꞌ-e rá ñɨvɨ vá naꞌá nii̱ꞌ. 29 Chi máá tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ nnae̱tají ree̱ꞌ rá ñɨvɨ vá nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee maáréꞌ ví yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ntae̱ká, jee ni ɨɨn ntu kúvi

SAN JUAN 10

46

nakaneeꞌ-e rá ñɨvɨ vá naꞌá ree̱ꞌ. 30 Chi nuꞌuꞌ jín tátáꞌ nii̱ꞌ, jee ɨɨn nii̱ꞌ kúvi ránꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 31 Saájee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Israel nnae̱keꞌen tuku ráa yue̱ue̱ꞌ sáva kuun ráa maa Jesús. 32 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ya nstúvi nii̱ꞌ kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí tiñu vae̱ꞌa nue̱ue̱nꞌ rán, yae̱ ntaji tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ saꞌá nii̱ꞌ. ¿Jee jiee̱ꞌee̱ꞌ né ɨɨn rá tiñu váꞌa yaꞌá kúvi yae̱ kuun rán yue̱ue̱ꞌ nuꞌuꞌ rúsa? ―nkachiꞌ Jesús. 33 Jee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Israel nnae̱xiníkó ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ ɨɨn tiñu vae̱ꞌa nsae̱ꞌá nú kúvi yae̱ kuun ránꞌ yue̱ue̱ꞌ noꞌó, chisaꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ káꞌánꞌ nú tue̱níváꞌa jiee̱ꞌee̱ꞌ Ndiosíꞌ kúvi yae̱ kuun ránꞌ yue̱ue̱ꞌ noꞌó. Chi noꞌó yae̱ kúvi nú tee̱e, jee káchíꞌ nú yae̱ kúvi nú Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ ráa. 34 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín rán tutuꞌ ííꞌ yae̱ níso ley. ¿Á nsú nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ vá káchíꞌ Ndiosíꞌ: “Nkachiꞌ nii̱ꞌ: Ndiosíꞌ kúvi rán”, rúja? 35 (Jee nkúvi sijíta-ó tue̱ꞌun Ndiosíꞌ níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ.) Jee njiae̱ꞌa Ndiosíꞌ tue̱ꞌun ree̱ꞌ nkenta tue̱ꞌun vá nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ, jee nue̱ue̱nꞌ nkachiꞌ Ndiosíꞌ yae̱ kuéntáꞌ ndiosíꞌ kúvi rá ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ nkenta tue̱ꞌun ree̱ꞌ, 36 soo nue̱ue̱nꞌ nkachiꞌ ree̱ꞌ sukuán jiee̱ꞌee̱ꞌ ráa, saájee jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ, yae̱ tátáꞌ nii̱ꞌ Ndiosíꞌ chi nsae̱ꞌá sɨ ɨ́ɨ ɨ́n ree̱ꞌ nuꞌuꞌ kɨtíñú nii̱ꞌ saꞌá nii̱ꞌ tiñu ree̱ꞌ jee nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ iniꞌ ñɨvɨ yaꞌá, jee ránoꞌó, ¿nae̱ja kúvi káchíꞌ rán yae̱ káꞌánꞌ nivae̱ꞌa nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ Ndiosíꞌ, jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ: “Kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ”, rúja? 37 Retú ntue̱ví sáꞌá nii̱ꞌ rá tiñu sáꞌá tátáꞌ nii̱ꞌ, jee koto jínúꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ. 38 Soo retú sáꞌá nii̱ꞌ tiñu ree̱ꞌ, asúꞌ ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ, íyó ii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán yae̱ tiñu tátáꞌ nii̱ꞌ ví rá tiñu sáꞌá nii̱ꞌ, sáva kukáꞌnú iniꞌ rán jee xiníꞌin rán kuniꞌ rán yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tátáꞌ nii̱ꞌ iniꞌ nii̱ꞌ jín yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 39 Saájee tukuni nnue̱kú ráa tɨɨn ráa Jesús, soo nkae̱ku ree̱ꞌ xii̱ntíín ráa, jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ. 40 Jee kuae̱ꞌae̱nꞌ tuku Jesús kuae̱noꞌonꞌ ree̱ꞌ íyo kae̱ꞌ ichi yúntekáꞌnú Jordán, nue̱ue̱nꞌ nsii̱kuánuté Juan rá ñɨvɨ nee̱ xíꞌnañúꞌún nékúvi. Jee nkinoe̱o Jesús nneeꞌ ree̱ꞌ yukuán. 41 Jee

SAN JUAN 11 JUAN 10

47

kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ kenta nue̱ue̱nꞌ nééꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa jín ɨɨn inka ráa: ―Máá nááꞌ kúvi nijia yae̱ Juan jee nii̱ꞌ ntue̱ví nsáꞌá ree̱ꞌ ni ɨɨn seña ae̱nasɨ ɨ́, soo nɨꞌɨ rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ tee̱e yaꞌá kúvi yae̱ naáꞌ nijia ―nkachiꞌ ráa. 42 Jee nue̱ue̱nꞌ íñɨ ɨ́ ree̱ꞌ yukuán kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ nkenta kuneí iniꞌ ráa Jesús. Sáá nii̱ꞌii̱ꞌ Lázaro Jee nii̱yo ɨɨn tee̱e naní Lázaro yae̱ kúꞌvíꞌ ree̱ꞌ. Kúvi ree̱ꞌ tee̱e ñuunꞌ Betania yae̱ kúvi ñuunꞌ María jín kue̱ꞌvii̱ꞌ ña Marta. 2 (Jee María ví ñaꞌan yae̱ nchiꞌi ña “aceite” yae̱ jiáꞌánꞌ vii̱xii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ I e̱toꞌoꞌ-ó, jee nxii̱náchi ña jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ jín ixi xíníꞌ ña. Jee kúvi ña kue̱ꞌva Lázaro yae̱ kúꞌvíꞌ ree̱ꞌ.) 3 Saájee nchue̱ichí rá kue̱ꞌva ree̱ꞌ tue̱ꞌun kuae̱ꞌae̱nꞌ nue̱ue̱nꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráña: ―I e̱toꞌoꞌ, tee̱e yae̱ ñúnúunꞌ nú kúꞌvíꞌ ree̱ꞌ. 4 Jee sáá ntesoe̱ꞌo Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Kuee̱ꞌii̱ꞌ yaꞌá jee nsú kuee̱ꞌii̱ꞌ kuviꞌ ree̱ꞌ kuvi-i. Chisaꞌ sáva stúvi-i yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ Ndiosíꞌ, sáva jiee̱ꞌee̱ꞌ vá kuniꞌ rá ñɨvɨ yae̱ kúñáꞌnú nii̱ꞌ yae̱ kúvi see̱ꞌya Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 5 Jee ñúnúunꞌ Jesús Marta jín kue̱ꞌvii̱ꞌ ña ˻María˼ jín ˻kue̱ꞌva ráña˼ Lázaro. 6 Sáá tesoe̱ꞌo Jesús yae̱ kúꞌvíꞌ Lázaro, soo nkinoe̱o kae̱ꞌ Jesús ue̱vii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ ree̱ꞌ. 7 Jee kuíre nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa: ―Kɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́nꞌ tuku-órán nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Judea ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 8 Jee nkachiꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Mestrúꞌ, sukuán yatin ni yae̱ nkuini rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel kuun ráa yue̱ue̱ꞌ noꞌó jee, ¿á tukuni kuíni nú yae̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú yukuán, rúja? ―nkachiꞌ ráa. 9 Jee nnae̱xiníkó Jesús ˻jee nkaꞌanꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ íyó saꞌá ree̱ꞌ tiñu tátáꞌ ree̱ꞌ sáá íyó tiempúꞌ kuéntáꞌ íyó ni nuví˼: ―¿Á nsú ue̱xue̱ꞌ ue̱vii̱ꞌ horá yae̱ ɨɨn nuví, rúja? Retú né ni ɨɨn ñɨvɨ jíka-a ni kúvi nuví, jee ntu kákɨ ɨ́ꞌɨ jiee̱ꞌee̱ꞌ-e, chi néꞌyá-a ñuꞌunꞌ túúnꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá.

11

1

SAN JUAN 11

48

10

Soo ñɨvɨ yae̱ jíka yakuááꞌ jee kákɨ ɨ́ꞌɨ jiee̱ꞌee̱ꞌ-e, chi ntue̱vi nijinꞌ nue̱ue̱nꞌ-u né ɨɨn ichi kuae̱ꞌae̱nꞌ-a ―nkachiꞌ Jesús. 11 Jee sáá nkuvi nkachiꞌ ree̱ꞌ yaꞌá, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Lázaro, tee̱e yae̱ mae̱nii̱ꞌ jín-orán, kíxíꞌ ree̱ꞌ, soo kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ kixinóto nii̱ꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 12 Saájee nkachiꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa: ―I e̱toꞌoꞌ, retú kíxíꞌ ree̱ꞌ, jee nuvi vae̱ꞌa ree̱ꞌ ―nkachiꞌ ráa. 13 Soo nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa sukuán jiee̱ꞌee̱ꞌ ya nii̱ꞌii̱ꞌ Lázaro. Soo rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nkaꞌvi iniꞌ ráa yae̱ kuae̱chi kíxíꞌ nijia Lázaro ni. 14 Saájee nkachiꞌ kájí Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Ya nii̱ꞌii̱ꞌ Lázaro. 15 Jee kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ nii̱ꞌ yae̱ ntue̱ví nééꞌ nii̱ꞌ yukuán, chi íyó vae̱ꞌa nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó, chi sáva jii̱nue̱ꞌ vae̱ꞌa kae̱ꞌ iniꞌ rán. Jee ntañúꞌún nkóꞌónꞌ-órán kɨi̱nee̱ꞌyá-ó ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 16 Saájee Tomás, yae̱ suni naní ree̱ꞌ kuatíꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá táꞌán yae̱ súkuáꞌa nkáá ree̱ꞌ jín ráa jín Jesús: ―Suni nkóꞌónꞌ-órán ranikae̱ꞌ sáva kuviꞌ nkáá-órán jín ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Tomás. Jesús ví yau̱ sáꞌá yau̱ natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ ñɨvɨ jín yau̱ kutekuꞌ ráa nɨ ɨɨ ɨnkání jín Ndiosíꞌ 17 Jee sáá nkenta Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Betania, jee nkue̱káꞌnú iniꞌ ree̱ꞌ yae̱ ya nkuvi kue̱mii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ nsee̱ꞌí ráa Lázaro iniꞌ yaviꞌ kava. 18 Ñuunꞌ Betania vá káá yatin-i jín ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén, yatin ue̱nii̱ꞌ kilometro ni ví-i yae̱ kújíká káá ráa. 19 Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ Israel yukuán nkenta ráa nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Marta jín María, sáva nasaꞌá neí ráa iniꞌ ráña, jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ níꞌiꞌ kue̱ꞌva ráña. 20 Saájee sáá ntesoe̱ꞌo Marta yae̱ váji Jesús, jee nkene ña kuae̱taꞌanꞌ ña ree̱ꞌ. Soo María nkinoe̱o ña veꞌi. 21 Saájee nkachiꞌ Marta nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―I e̱toꞌoꞌ, retánꞌ nneeꞌ nú yaꞌá, jee vae̱ni nkue̱víꞌ kue̱ꞌva nii̱ꞌ nékúvi. 22 Soo nee̱ vitan jee jíníꞌ nii̱ꞌ yae̱ ntae̱ká yae̱ kae̱kae̱nꞌ nú nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee taji ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ nú ―nkachiꞌ ña. 23 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ kue̱ꞌva nú nakoe̱o ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

49

SAN JUAN 11 JUAN 11

24

Jee nkachiꞌ Marta nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―Jíníꞌ nii̱ꞌ yae̱ natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ tuku kue̱ꞌva nii̱ꞌ nakoe̱o ree̱ꞌ kene ree̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ, sáá natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ kuae̱íyó rá ñɨvɨ níꞌiꞌ, nee̱ sáá kenta kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ ―nkachiꞌ ña. 25 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Nuꞌuꞌ kúvi yae̱ saꞌá nii̱ꞌ yae̱ natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ ñɨvɨ nakoe̱o ráa kene ráa nteñu rá níꞌiꞌ jín yae̱ saꞌá nii̱ꞌ yae̱ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Jee rá ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ, jee súnikae̱ꞌ kuviꞌ ráa, jee kutekuꞌ ráa jín Ndiosíꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání. 26 Jee ntae̱ká rá tékúꞌ jee kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ, ni nsáꞌ kuviꞌ ánímaꞌ ráa chi koo ráa jín Ndiosíꞌ. ¿Á jínúꞌ iniꞌ nú rá tue̱ꞌun yaꞌá? ―nkachiꞌ Jesús. 27 Jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Saá, I e̱toꞌoꞌ, jínúꞌ iniꞌ nii̱ꞌ yae̱ noꞌó kúvi nijia máá Cristo yae̱ kúvi see̱ꞌya Ndiosíꞌ, yae̱ káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ yae̱ kiji nú iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá ―nkachiꞌ ña. Náꞌyúꞌ Jesús íñɨ ɨ reu̱ꞌ ichinúúnꞌ kava nuu̱uu̱nꞌ yɨ ɨꞌɨ ɨ séꞌí Lázaro iniꞌ-i 28 Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Marta sukuán, jee kuae̱kana ña kue̱ꞌvii̱ꞌ ña María, jee nkachiꞌ yuꞌuꞌ ña nue̱ue̱nꞌ-u: ―Máá mestrúꞌ íyó ree̱ꞌ yaꞌá jee kána ree̱ꞌ noꞌó ―nkachiꞌ Marta. 29 Jee sáá ntesoe̱ꞌo María rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee ntañúꞌún kuitɨꞌ nnae̱kuiñɨꞌ ña jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ña nue̱ue̱nꞌ Jesús. 30 Jee ni ntiáꞌan kae̱ꞌ kii̱vɨ Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ, chi íñɨ ɨ́ ii̱ii̱ꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñae̱taꞌan Marta ree̱ꞌ. 31 Saájee rá ñɨvɨ Israel yae̱ nééꞌ jín ña iniꞌ veꞌi ña jee nasaꞌá neí ráa iniꞌ ña, jee sáá niniꞌ ráa yae̱ numíjiꞌíꞌ nnae̱kuinɨꞌ ña jee nkene ña, jee nchii̱nikɨnꞌ rává ña, chi nkaꞌvi iniꞌ ráa yae̱ kuae̱ꞌae̱nꞌ ña nue̱ue̱nꞌ kava nue̱ue̱nꞌ nsee̱ꞌí ráa kue̱ꞌva ña sáva kunaꞌyuꞌ ña yukuán. 32 Saájee nkenta ña nue̱ue̱nꞌ íñɨ ɨ́ Jesús, jee nxii̱nániso ña maáña rá jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, retánꞌ nééꞌ nú yaꞌá, jee vae̱ni nkue̱víꞌ kue̱ꞌva nii̱ꞌ nékúvi ―nkachiꞌ ña.

SAN JUAN 11

50

33

Saájee sáá niniꞌ Jesús yae̱ náꞌyúꞌ ña, jín rá ñɨvɨ Israel yae̱ kútáꞌán jín ña nkenta ráa yukuán náꞌyúꞌ ráa, jee nkue̱níní iniꞌ ánímaꞌ ree̱ꞌ jee nnue̱kuékáꞌ iniꞌ ree̱ꞌ. 34 Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―¿Né núꞌ nchiꞌi rán ree̱ꞌ? Jee nkachiꞌ ña: ―I e̱toꞌoꞌ, nkóꞌónꞌ-ó jee kuniꞌ nú ―nkachiꞌ ña. 35 Jee nnaꞌyuꞌ Jesús. 36 Saájee nkachiꞌ rá ñɨvɨ Israel vá: ―Kunee̱ꞌyá rán, nae̱ kae̱ꞌ nñunue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ kae̱ꞌ maa ―nkachiꞌ ráa. 37 Soo sava kae̱ꞌ rá ñɨvɨ vá nkachiꞌ: ―Tee̱e yaꞌá jee nkuvi nsae̱ꞌá ree̱ꞌ yae̱ nnue̱nijinꞌ rá titɨ nchinúún tee̱e kuáá. Jee, ¿á suni kúvi saꞌá ree̱ꞌ yae̱ nkue̱víꞌ Lázaro yaꞌá nékúvi? ―nkachiꞌ ráa. Nxii̱nátekuꞌ Jesús Lázaro Jee tukuni nkue̱níní iniꞌ Jesús, jee nkanta ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ veꞌi nii̱yɨ nue̱ue̱nꞌ nsee̱ꞌí ráa Lázaro yae̱ kúvi ɨɨn yaviꞌ kava, jee yuꞌú kava vá násɨ ɨ́ꞌ ɨɨn yue̱ue̱ꞌ káꞌnú. 39 Jee nkachiꞌ Jesús: ―Xitá rán yue̱ue̱ꞌ yaꞌá ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. Jee Marta, yae̱ kúvi kue̱ꞌva tee̱e yae̱ níꞌiꞌ vá, nkachiꞌ ña: ―I e̱toꞌoꞌ, ya jiáꞌánꞌ víꞌí ree̱ꞌ chi yae̱ nkuvi kue̱mii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ níꞌiꞌ ree̱ꞌ. 40 Soo nkachiꞌ Jesús: ―¿Á nsáꞌ nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ retú jínúꞌ iniꞌ nú nuꞌuꞌ jee kuniꞌ nú yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ ví Ndiosíꞌ? ―nkachiꞌ Jesús. 41 Saájee nxii̱tá ráa yue̱ue̱ꞌ ˻nue̱ue̱nꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tee̱e níꞌiꞌ˼ vá. Jee nnae̱neꞌen nue̱ue̱nꞌ Jesús, jee nnae̱kunee̱ꞌyá ree̱ꞌ nee̱ súkún, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Tátáꞌ nii̱ꞌ, táji nii̱ꞌ yae̱ kutaꞌviꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú, chi ntɨɨn kuéntáꞌ nú nue̱ue̱nꞌ tue̱ꞌun nkachiꞌ nii̱ꞌ. 42 Jee nuꞌuꞌ chi yae̱ jíníꞌ nii̱ꞌ yae̱ sukuáni tésóꞌo nú yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ. Soo nkachiꞌ nii̱ꞌ sukuán, jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ kuvi yae̱ váꞌa rá ñɨvɨ yae̱ íñɨ ɨ́ yaꞌá, sáva jínúꞌ iniꞌ ráa yae̱ noꞌó nchue̱ichí nú nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ saꞌá nii̱ꞌ tiñu nú. 43 Jee sáá nkachiꞌ Jesús sukuán, jee nkae̱najíín nii̱ꞌin ree̱ꞌ: ―¡Lázaro, kene ii̱ñae̱ꞌ! ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 44 Jee Lázaro, yae̱ níꞌiꞌ ree̱ꞌ, nkene ree̱ꞌ nee̱ yaviꞌ nue̱ue̱nꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ree̱ꞌ, jee yɨ ɨ́sukunꞌ rá naꞌá ree̱ꞌ jín rá jiee̱ꞌee̱ꞌ jín tiráꞌ saꞌma kuíjín, jee 38

51

SAN JUAN 11 JUAN 11

suni yɨ ɨ́sukunꞌ saꞌma nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ ranikae̱ꞌ. Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ: ―Nanají rán rá saꞌma yae̱ yɨ ɨ́sukunꞌ ree̱ꞌ, jee siaáꞌ rán ree̱ꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. Nátúꞌún rá teu̱e kúñáꞌnú nuu̱uu̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nau̱sa tɨɨn ráa Jesús sáva kaꞌniꞌ ráa reu̱ꞌ 45 Saájee kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ Israel yae̱ vae̱ji kútáꞌán jín María, jee sáá niniꞌ ráa rá tiñu yae̱ nsae̱ꞌá Jesús jee nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ. 46 Soo sava ráa kae̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e yae̱ kúvi “fariseo” jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e vá rá tiñu yae̱ nsae̱ꞌá Jesús. 47 Saájee rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá tee̱e yae̱ kúvi “fariseo” nkue̱tútú ráa junta káꞌnú jín rá inka tee̱e kúñáꞌnú, jee nkachiꞌ ráa: ―¿Ná kúvi yae̱ saꞌá-o? Chi Jesús yaꞌá saꞌá víꞌí ree̱ꞌ rá seña ae̱nasɨ ɨ́. 48 Jee retú kue̱ꞌva-ó yae̱ saꞌá ree̱ꞌ sukuán, jee ntae̱ká rá ñɨvɨ jii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa kaníjiá ráa ree̱ꞌ. Jee kiji rá tee̱e ñuunꞌ Roma, jee xináánꞌ ráa veñue̱ꞌun káꞌnú ííꞌ-ó jín nación-ó Israel ―nkachiꞌ ráa. 49 Soo Caifás yae̱ kúvi ɨɨn rá táꞌán kúñáꞌnú jín ráa, chi maáréꞌ vá kúvi sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá táꞌán sue̱tue̱ꞌ ree̱ꞌ kuii̱yae̱ꞌ yukuán, jee nkachiꞌ Caifás vá: ―Ránoꞌó chi ntue̱náꞌ vá jíníꞌ kuitɨꞌ rán. 50 ¿Á ni ntu jiáni iniꞌ rán yae̱ vae̱ꞌa kae̱ꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ-ó yae̱ kuviꞌ ɨɨn tee̱e ni jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ váꞌa rá ñɨvɨ, jee nsáꞌ náánꞌ nɨꞌɨ ñuunꞌ-ó? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 51 Soo Caifás jee nsú tue̱ꞌun yae̱ jiáni xii̱nii̱ꞌ maáréꞌ ví yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ yaꞌá, chisaꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ kúvi ree̱ꞌ sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú kae̱ꞌ kuii̱yae̱ꞌ yukuán, saáva nsae̱ꞌá Ndiosíꞌ yae̱ kachiꞌ yae̱chii̱ꞌ ree̱ꞌ rá tue̱ꞌun vá jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ íyó kuviꞌ Jesús jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ váꞌa nación Israel. 52 Jee nsú kuae̱chi kuitɨꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ yaꞌá kuviꞌ ree̱ꞌ, chisaꞌ suni kuviꞌ ree̱ꞌ sáva kuae̱íyó kuitɨꞌ rá ñɨvɨ yae̱ kúvi see̱ꞌya Ndiosíꞌ yae̱ ñee̱tee̱nuun ráa nééꞌ ráa rá ñuunꞌ íyó ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee nastútú ree̱ꞌ ráa sáva ɨɨn ni kae̱ꞌ nuvi ntae̱ká ráa. 53 Jee saáva, nee̱ kii̱vɨi̱ꞌ yukuán jee nnae̱túꞌún ráa yae̱ kaꞌniꞌ ráa Jesús.

SAN JUAN 11

52

54

Saáva ntu kae̱ꞌ nikanuun nijinꞌ Jesús nteñu rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel, chisaꞌ nkene iyo ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Judea, jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ɨɨn ñuunꞌ naní Efraín, yae̱ káá yatin nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún sáɨn, jee nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ yukuán nkinoe̱o ree̱ꞌ nneeꞌ ree̱ꞌ jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa. 55 Jee ya nkue̱yatin tiempúꞌ viko Pascua. Jee saáva kuee̱ꞌee̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ rá ñɨvɨ ntae̱ká ñuunꞌ yukuán kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa Jerusalén sáva xíꞌna kae̱ꞌ íyó nasaꞌá noo ráa maáráa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ, ˻sáni tátúníꞌ ley ráa sáva kuvi saꞌá ráa viko Pascua vá˼. 56 Jee nánukú ráa Jesús jee ni íñɨ ɨ́ ráa iniꞌ chíkéꞌi veñue̱ꞌun káꞌnú, jee jíkátue̱ꞌún ráa ɨɨn inka táꞌán ráa: ―¿Ná káꞌvi iniꞌ rán? ¿Á ntu kiji Jesús viko? ―nkachiꞌ ráa. 57 Jee rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú vá jín rá tee̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ “grupo” “fariseo” vá ntae̱túníꞌ ráa yae̱ né ni ɨɨn rá ñɨvɨ jíníꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Jesús, jee íyó kachiꞌ ráa maa, sáva tɨɨn rá tee̱e kúñáꞌnú vá maa. Ɨɨn ñaꞌan nchii̱só ña “aceite” jiáꞌánꞌ vii̱xii̱ꞌ jieu̱ꞌeu̱ꞌ Jesús 1 I e̱ñue̱ꞌ kae̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ kúmániꞌ kenta maa kii̱vɨi̱ꞌ viko Pascua, jee ñae̱ꞌae̱nꞌ tuku Jesús ñuunꞌ Betania, nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Lázaro, tee̱e yae̱ níꞌiꞌ jee nxii̱nátekuꞌ Jesús maa nkene-e nteñu rá níꞌiꞌ. 2 Jee yukuán nsae̱ꞌá ráa ɨɨn xíní nyajiꞌ Jesús, jee Marta nchuꞌun ña kajiꞌ ráa. Jee Lázaro nkuvi ɨɨn ráa yae̱ nééꞌ yuꞌú mesa yájíꞌ ráa jín ree̱ꞌ. 3 Saájee María yae̱ néen tue̱ꞌva ña sava litro “aceite” jiáꞌánꞌ vii̱xii̱ꞌ yae̱ kúvi máá ninuꞌun nardo, jee yae̱ꞌvi nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nééꞌ-e jee nyosoꞌ ña maa jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ, jee nxii̱náchi ña jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ jín ixi xíníꞌ ña. Jee nee̱ nchii̱tú xikoꞌ jiáꞌánꞌ vii̱xii̱ꞌ vá iniꞌ veꞌi yukuán. 4 Jee Judas Iscariote, yae̱ kúvi ree̱ꞌ ɨɨn rá tee̱e súkuáꞌa Jesús ráa, [jee kuvi ree̱ꞌ see̱ꞌya Simón,] jee kúvi ree̱ꞌ tee̱e yae̱ vae̱kuyatin nakue̱ꞌva ree̱ꞌ Jesús xii̱ntíín rá tee̱e táꞌvi iniꞌ néꞌyá ráa Jesús. Jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: 5 ―¿Nae̱ kuvi chi ntue̱ví nxii̱kó ña “aceite” jiáꞌánꞌ vii̱xii̱ꞌ yaꞌá nékúvi, jee nii̱ꞌii̱nꞌ ña yae̱ kúvi xue̱ꞌún yae̱ꞌvi ɨɨn ñɨvɨ yae̱ úníꞌ sientúꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, jee kue̱ꞌva ña xue̱ꞌún vá nue̱ue̱nꞌ rá láꞌví, nékúvi? 6 Sú nkachiꞌ ree̱ꞌ sukuán, soo nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ kúnáꞌví nijia iniꞌ ree̱ꞌ rá láꞌví, chisaꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ maáréꞌ kúvi ɨɨn tee̱e kuíꞌná. Chi

12

SAN JUAN 12 JUAN 12

53

maáréꞌ kúvi tee̱e yae̱ nééꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ree̱ꞌ kúmí ree̱ꞌ ñunu xue̱ꞌún nue̱ue̱nꞌ rá táꞌán tee̱e súkuáꞌa Jesús ráa, jee tɨ ɨ́ɨn kuíꞌná ree̱ꞌ yakuꞌ xue̱ꞌún nue̱ue̱nꞌ chúꞌun ráa yae̱ kúmí ree̱ꞌ. 7 Saájee nkachiꞌ Jesús: ―Nkusaá ña, chi ya nchuꞌun vae̱ꞌa ña maa sáva saꞌá túꞌva ña nuꞌuꞌ sukuán nee̱ kii̱vɨi̱ꞌ kuyuꞌuꞌ nii̱ꞌ ré níꞌiꞌ nii̱ꞌ. 8 Chi sukuáni nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání nééꞌ rá ñɨvɨ láꞌví jín ránoꞌó, soo nuꞌuꞌ chi nsú sukuáni kuneeꞌ nii̱ꞌ jín ránoꞌó ―nkachiꞌ Jesús. Nátúꞌún ñɨvɨ yau̱ kaꞌniꞌ ráa Lázaro Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ rá ñɨvɨ Israel nkue̱káꞌnú iniꞌ ráa yae̱ nééꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Betania. Jee ñae̱ꞌae̱nꞌ ráa yukuán, soo nsú kuae̱chi Jesús ni kuae̱nee̱ꞌyá ráa, chisaꞌ suni sáva kɨi̱nee̱ꞌyá ráa Lázaro, yae̱ nnae̱tekuꞌ ííꞌ ree̱ꞌ nsae̱ꞌá Jesús. 10 Saájee rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú vá jee nnae̱túꞌún ráa yae̱ suni kaꞌniꞌ ráa Lázaro ranikae̱ꞌ. 11 Chi jiee̱ꞌee̱ꞌ Lázaro, ˻yae̱ nxii̱nátekuꞌ Jesús ree̱ꞌ˼, jee kuee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ Israel kúsɨ ɨ́ɨ ɨ́n ráa ˻nue̱ue̱nꞌ rá sue̱tue̱ꞌ vá˼ jee kúneí iniꞌ ráa Jesús. 9

Nkii̱vɨ Jesús nuu̱uu̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñuꞌún, jee kuee̱ꞌee̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ rá ñɨvɨ nkenta ráa yae̱ kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa viko Pascua nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén vá. Jee sáá ntesoe̱ꞌo ráa yae̱ váji Jesús nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén, 13 jee ñae̱ꞌnue̱ꞌ ráa rá naꞌá yutun yue̱kue̱ñue̱ue̱nꞌ jee nkene ráa kuae̱taꞌanꞌ ráa Jesús, jee nkae̱jiéꞌé ráa kánajíín ráa, jee káchíꞌ ráa: ―¡Sikáku Ndiosíꞌ yó!12:13 ¡Nae̱ kae̱ꞌ netuꞌ kae̱ꞌ ví maáréꞌ yae̱ vae̱ji nue̱ue̱nꞌ súví I e̱toꞌoꞌ-ó. Maáréꞌ kúvi ree̱ꞌ “rey” yae̱ tatúníꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel! ―nkachiꞌ ráa. 14 Jee nnii̱ꞌii̱nꞌ Jesús ɨɨn burrúꞌ lúlí, jee yósóꞌ ree̱ꞌ maa, kuéntáꞌ sánikuae̱ꞌ yae̱ káchíꞌ tue̱ꞌun nééꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ: 15 Ránoꞌó see̱ꞌya ñuunꞌ Sión yae̱ kúvi ñuunꞌ Jerusalén, koto yúꞌví rán. Chi ¡kunee̱ꞌyá! yaꞌá vae̱ji yae̱ kúvi “rey” tatúníꞌ nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó, yósóꞌ ree̱ꞌ ɨɨn burrúꞌ lúlí jiáá. 12

12:13

Tue̱ꞌun hebreo yaꞌá kúvi “Hosanna”.

SAN JUAN 12

54

Sukuán káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ. 16 Jee yae̱ xíꞌnañúꞌún jee ni ntue̱ví ñae̱kue̱ꞌun iniꞌ ráa tee̱e súkuáꞌa Jesús ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tiñu vá. Soo nee̱ sáá nxii̱náa Ndiosíꞌ Jesús antivɨ ɨ́ nue̱ue̱nꞌ nstúvi ree̱ꞌ yae̱ kúñáꞌnú-u, jee nee̱ saájee nnae̱kue̱ꞌun iniꞌ ráa yae̱ rá tue̱ꞌun vá níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ káchíꞌ-i yaꞌá jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ, jín yae̱ sukuán nsae̱ꞌá ráa jín ree̱ꞌ. 17 Jee rá ñɨvɨ yae̱ níñɨ jín Jesús sáá nkana ree̱ꞌ xii̱nii̱ꞌ Lázaro nee̱ veꞌi kava yue̱ue̱ꞌ jee nxii̱nátekuꞌ ree̱ꞌ maa nkene ree̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ, jee jiáꞌa ráa nue̱ue̱nꞌ rá inka ñɨvɨ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ niniꞌ ráa yae̱ nsae̱ꞌá ree̱ꞌ. 18 Saáva jiee̱ꞌee̱ꞌ yaꞌá kúvi yae̱ nkene kuee̱ꞌee̱ꞌ ñɨvɨ ñae̱taꞌanꞌ ráa Jesús, chi ntesoe̱ꞌo ráa yae̱ nsae̱ꞌá ree̱ꞌ seña ae̱nasɨ ɨ́ yaꞌá. 19 Saájee rá tee̱e yae̱ kúvi “grupo” “fariseo” nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ táꞌán maáráa: ―¡Kunee̱ꞌyá rán! ¡Ní ntue̱náꞌ kúvi kuitɨꞌ saꞌá-ó! Chi kuae̱íyó kuitɨꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa níkɨ ɨ́nꞌ ráa maa ―nkachiꞌ ráa. Íyótúníꞌ ni rá ñɨvɨ Grecia nánukú ráa kaꞌanꞌ ráa jín Jesús 20 Jee íyótúníꞌ ni ñɨvɨ íyó yae̱ kúvi ñɨvɨ ñuunꞌ Grecia yae̱ kuáꞌánꞌ ráa viko nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén, sáva kuneñue̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ. 21 Saájee rá ñɨvɨ yaꞌá, ñae̱kuyatin ráa nue̱ue̱nꞌ Felipe, tee̱e ñuunꞌ Betsaida, yae̱ kúvi ɨɨn rá ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Galilea. Jee nii̱kae̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Felipe, jee nkachiꞌ ráa: ―Tátáꞌ, kuíni rán kuniꞌ rán Jesús jee kaꞌanꞌ rán jín ree̱ꞌ ―nkachiꞌ ráa. 22 Jee ñae̱ꞌae̱nꞌ Felipe jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Andrés, saájee Andrés jín Felipe ñae̱kachiꞌ ráa maa nue̱ue̱nꞌ Jesús. 23 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Ya nkenta kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ kenta tue̱vi yae̱ viiꞌ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nii̱ꞌ yae̱ nkenta kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. 24 Máá nááꞌ nijia vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ kuéntáꞌ retú ɨɨn nikɨn trigúꞌ, jee retánꞌ nsáꞌ jiétéꞌ nikɨn vá nue̱ue̱nꞌ ñuꞌun kuéntáꞌ ɨɨn nii̱yɨ, saájee métúꞌún-u ni koo. Soo retú yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nikɨn vá chii̱ji ñuꞌun kuéntáꞌ ɨɨn nii̱yɨ, jee nukueꞌeꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ tataꞌ saꞌá-a. 25 ˻Jee sukuán koo jín ránoꞌó chi˼ ɨɨn ñɨvɨ yae̱ ñúnúunꞌ-u maáa ni, jee sukuán kenta sukuíta-a maáa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee ɨɨn ñɨvɨ yae̱ táꞌvi iniꞌ-i néꞌyá-a nae̱sa

SAN JUAN 12 JUAN 12

55

níyo iniꞌ-i rá nantíñú ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee nii̱ꞌii̱nꞌ-i yae̱ kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. 26 Jee retú íyó nee̱ ni ɨɨn satíñú-u nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee íyó-o kunikɨnꞌ-ɨ nuꞌuꞌ. Chi ñɨvɨ yae̱ satíñú nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee nue̱ue̱nꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ jee suni yukuán kuneeꞌ musúꞌ nii̱ꞌ. Jee retú íyó ɨɨn ñɨvɨ satíñú nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee saꞌá tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ kúñáꞌnú ráa. Káchítuu̱ꞌún Jesús yau̱ kuviꞌ reu̱ꞌ ’Vitan jee núkuéká iniꞌ ánímaꞌ nii̱ꞌ. ¿Ná kachiꞌ nii̱ꞌ? “¿Á kachiꞌ nii̱ꞌ yae̱: Tátáꞌ nii̱ꞌ, sikáku nuꞌuꞌ nue̱ue̱nꞌ tue̱nóꞌó vae̱ji-i nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ tiempúꞌ yaꞌá?” Soo nkúvi, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱nóꞌó yaꞌá vae̱ji nii̱ꞌ kunoꞌo nii̱ꞌ tiempúꞌ yaꞌá. 28 Tátáꞌ nii̱ꞌ, stúvi nú yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nú ―nkachiꞌ Jesús. Saájee nkiji ɨɨn tae̱chii̱yuꞌú nee̱ antivɨ ɨ́ súkún jee nkachiꞌ-i: ―Ya nstúvi nii̱ꞌ yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nii̱ꞌ jee tukuni stúvi nii̱ꞌ maa ―nkachiꞌ Ndiosíꞌ. 29 Jee rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ íñɨ ɨ́ yukuán, ntesoe̱ꞌo ráa xinaꞌaꞌ tae̱chii̱yuꞌú vá, jee sava ráa nkachiꞌ: ―Tajia ví-i. Soo sava rá kae̱ꞌ nkachiꞌ: ―Ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nkaꞌanꞌ jín ree̱ꞌ. 30 Saájee nnae̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ váꞌa nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ nkiji tae̱chii̱yuꞌú vá, chisaꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ váꞌa nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó. 31 Vitan kúvi tiempúꞌ yae̱ saꞌá nae̱aꞌe̱ Ndiosíꞌ kuae̱chi jiee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Jee vitan jee tavaꞌ Ndiosíꞌ máá maá kuii̱ꞌnae̱ꞌ kúñáꞌnú yae̱ tátúníꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ iyo-o. 32 Jee nuꞌuꞌ chi, sáá naneꞌen ráa nuꞌuꞌ ˻nue̱ue̱nꞌ kunintakaa nii̱ꞌ˼, jee naxtúꞌva nii̱ꞌ ntae̱ká rá ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ12:32 ―nkachiꞌ Jesús. 33 Jee nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá sukuán, sáva stúvi ree̱ꞌ nae̱sa kuviꞌ ree̱ꞌ. 34 Saájee nnae̱xiníkó rá ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: 27

12:32

Kúvi kachiꞌ-ó: naxtúꞌva nii̱ꞌ ntae̱ká nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ

SAN JUAN 12

56

―Ya ntesoe̱ꞌo ránꞌ yae̱ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ley Ndiosíꞌ káchíꞌ yae̱ máá Cristo kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání. ¿Jee nae̱ja chi káchíꞌ nú íyó naneꞌen ráa see̱ꞌya ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ ˻nue̱ue̱nꞌ kunintakaa? ¿Né ɨɨn kúvi see̱ꞌya ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá rúja? ―nkachiꞌ ráa. 35 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ ñuꞌunꞌ túúnꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán, jee yakuꞌ ni kae̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ íyó kuneeꞌ nii̱ꞌ jín rán. Saáva kueꞌnu rán nue̱ue̱nꞌ ñuꞌunꞌ vá ni túúnꞌ-u iniꞌ ánímaꞌ rán, sáva nsáꞌ kenta kueꞌnu rán nue̱ue̱nꞌ ñue̱neenꞌ yae̱ kúvi yae̱ nivae̱ꞌa, chi ñɨvɨ yae̱ jiáꞌnu nue̱ue̱nꞌ ñue̱neenꞌ ntu kútúníꞌ né ɨɨn ichi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa. 36 Jee saáva ni nééꞌ nii̱ꞌ kae̱ꞌ jín rán, jee íyó kuneí iniꞌ rán nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ kuéntáꞌ ñuꞌunꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, sáva kenta kuvi rán ñɨvɨ yae̱ jiáꞌnu rán nue̱ue̱nꞌ ñuꞌunꞌ ―nkachiꞌ Jesús. Jee sáá nkuvi nkachiꞌ ree̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ, jee nchii̱yuꞌuꞌ ree̱ꞌ maáréꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa. Ntuu̱ví ínúꞌ iniꞌ sava rá ñɨvɨ Israel yau̱ Jesús ví Cristo Soo súnikae̱ꞌ kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá seña ae̱nasɨ ɨ́ nsae̱ꞌá Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa, soo ni ntue̱ví nínúꞌ iniꞌ ráa ree̱ꞌ. 38 Jee saáva nkunae̱aꞌe̱ nue̱ue̱nꞌ tue̱ꞌun yae̱ nkaꞌanꞌ Isaías, yae̱ kúvi ɨɨn “profeta” ˻yae̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ tue̱ꞌun ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u nee̱ yanaꞌán sáva nakani-i vá˼. Jee nkachiꞌ-i: I e̱toꞌoꞌ, ¿né ɨɨn nii̱nue̱ꞌ iniꞌ tue̱ꞌun yae̱ nnae̱kani ránꞌ rúja? Jee, ¿né ɨɨn nue̱ue̱nꞌ nstúvi Ndiosíꞌ fuersáꞌ ííꞌ nii̱ꞌin níso ree̱ꞌ rúja? Nkachiꞌ Isaías. 39 Jee jiee̱ꞌee̱ꞌ yaꞌá ntue̱ví nkúvi nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa, chi suni nkachiꞌ tuku Isaías: 40 Chi nsae̱ꞌá Ndiosíꞌ yae̱ kuéntáꞌ kuáá rá nchinúún ráa, jee suni nsae̱ꞌá ree̱ꞌ yae̱ kunii̱ꞌin iniꞌ ánímaꞌ ráa, sáva ni nkue̱níꞌ ráa yae̱ naáꞌ jín nchinúún ráa, jee ni nkíkue̱ꞌun iniꞌ ráa maa. Sáva nsáꞌ nákani iniꞌ ráa jee ni nkúnikɨnꞌ rán Ndiosíꞌ, jee sáva ni nsáꞌ násaꞌá vae̱ꞌa nii̱ꞌ ánímaꞌ ráa. 41 Nkachiꞌ Isaías rá tue̱ꞌun yaꞌá, chi nkue̱káꞌnú yae̱chii̱ꞌ iniꞌ ree̱ꞌ nae̱sa kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ Jesús, jee nkachiꞌ yae̱chii̱ꞌ ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ-e. 37

57

SAN JUAN 13 JUAN 12

42

Soo sú nae̱ja kae̱ꞌ jee kuee̱ꞌee̱ꞌ nee̱ rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa Jesús. Soo ntu nstúvi nijinꞌ ráa maa chi yúꞌví ráa rá tee̱e “grupo” “fariseo”, sáva ntu tavaꞌ rává ráa veñue̱ꞌun lúlí jee nkúꞌva rává kii̱vɨ ráa kae̱ꞌ. 43 Nsae̱ꞌá rá tee̱e kúñáꞌnú sukuán, chi táꞌánꞌ kae̱ꞌ iniꞌ ráa yae̱ saꞌá rá ñɨvɨ yae̱ kúñáꞌnú ráa, nsú yae̱ saꞌá Ndiosíꞌ yae̱ kúñáꞌnú ráa. Tuu̱ꞌun yau̱ kaꞌanꞌ Jesús ví yau̱ sanáaꞌ kuau̱chi sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ Jee nkae̱najíín nii̱ꞌin Jesús, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ-i nuꞌuꞌ, jee nsú kuae̱chi nuꞌuꞌ ví yae̱ kúneí iniꞌ-i, chisaꞌ suni kúneí iniꞌ ñɨvɨ vá nee̱ maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. 45 Jee ñɨvɨ yae̱ néꞌyá-a nuꞌuꞌ, jee suni néꞌyá-a maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ. 46 Jee nuꞌuꞌ, yae̱ kuvi nii̱ꞌ ñuꞌunꞌ yae̱ túún iniꞌ ánímaꞌ ñɨvɨ ñii̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee nkenta nii̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, sáva ntae̱ká rá ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ nsáꞌ kinoe̱o ráa kueꞌnu ráa nue̱ue̱nꞌ ñue̱neenꞌ. 47 Soo retú né ni ɨɨn ñɨvɨ tésóꞌo-o rá tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ, jee retú ntue̱ví íyó mániꞌ ráa káníjiá ráa maa. Jee nsú nuꞌuꞌ kúvi yae̱ sánáaꞌ nii̱ꞌ kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ ñɨvɨ vá, chi nsáꞌ váji nii̱ꞌ sánáaꞌ nii̱ꞌ keꞌneꞌ nii̱ꞌ kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, chisaꞌ vae̱ji nii̱ꞌ sikáku nii̱ꞌ ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ kuae̱chi ráa. 48 Soo ñɨvɨ yae̱ kúníichiꞌ iniꞌ-i nuꞌuꞌ, jee ntue̱ví tɨ ɨ́ɨn-ɨ tue̱ꞌun káꞌánꞌ nii̱ꞌ, jee ya íyó ɨɨn yae̱ sanáaꞌ-a kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ ñɨvɨ vá jee keꞌneꞌ-e kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ vá. Rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ ví yae̱ keꞌneꞌ-e kuae̱chi vá kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ. 49 Chi nuꞌuꞌ jee ntue̱ví káꞌánꞌ nii̱ꞌ tue̱ꞌun yae̱ kúvi iniꞌ maáníꞌ, chisaꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ jín tiñu yaꞌá, jee maáréꞌ ntae̱túníꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ nae̱sa íyó kachiꞌ nii̱ꞌ, jín nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ kaꞌanꞌ nii̱ꞌ jín ñɨvɨ. 50 Jee jíníꞌ nae̱aꞌe̱ nijia nii̱ꞌ yae̱ tue̱ꞌun yae̱ tátúníꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ saꞌá-a yae̱ kutekuꞌ rá ñɨvɨ jín ree̱ꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání. Jee saáva rá tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ, jee káchíꞌ nii̱ꞌ maa sánikuae̱ꞌ nkachiꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. 44

Nákete Jesús jieu̱ꞌeu̱ꞌ rá teu̱e súkuáꞌa reu̱ꞌ ráa 1 Saájee chii̱ji viko Pascua jee ya jíníꞌ Jesús yae̱ nkenta kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ kene ree̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ ree̱ꞌ. Jee ñúnúunꞌ ree̱ꞌ rá ñɨvɨ maáréꞌ ˻yae̱ súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa˼

13

SAN JUAN 13

58

yae̱ nééꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́, jee ñúnúunꞌ ree̱ꞌ ráa nee̱ kii̱vɨi̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ ntekuꞌ ree̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 2 Jee ˻viko Pascua˼ ni kúxíní ˻Jesús jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa˼, jee ya nchuꞌun kuii̱ꞌnae̱ꞌ kúñáꞌnú iniꞌ ánímaꞌ Judas yae̱ nakue̱ꞌva ree̱ꞌ Jesús xii̱ntíín rá tee̱e kánéꞌén. Judas kúvi see̱ꞌya Simón Iscariote. 3 Jee jíníꞌ Jesús yae̱ máá tátáꞌ ree̱ꞌ Ndiosíꞌ njiae̱ꞌa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ ntae̱ká yae̱ íyó sáva kɨꞌɨ xii̱ntíín ree̱ꞌ. Jee suni jíníꞌ ree̱ꞌ yae̱ nee̱ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ nkene ree̱ꞌ vae̱ji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá jee jíníꞌ ree̱ꞌ yae̱ yukuán kɨi̱noꞌonꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. 4 Jee sáá nkuvi nkue̱xíní, jee nnae̱kuiñɨꞌ ree̱ꞌ, jee nxii̱tá ree̱ꞌ saꞌma níji ree̱ꞌ, jee nkeꞌen ree̱ꞌ ɨɨn saꞌma xínáchi jee niꞌniꞌ ree̱ꞌ maa chii̱ji ree̱ꞌ. 5 Jee kuíre nchuꞌun ree̱ꞌ nute iniꞌ ɨɨn ñenkóꞌó, jee nkii̱jiéꞌé ree̱ꞌ nákete ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, jee xínáchi ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ráa jín saꞌma vá ya núꞌníꞌ chii̱ji ree̱ꞌ. 6 Jee sáá nkenta ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Simón Pedro, jee nkachiꞌ Pedro nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, ¿Á saꞌ maánú nakete jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ? ―nkachiꞌ Simón. 7 Jee nnae̱xiníkó Jesús, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u: ―Yae̱ sáꞌá nii̱ꞌ vitan jee ntiáꞌan kii̱kue̱ꞌun iniꞌ nú maa vitan. Soo nee̱ kuéé kae̱ꞌ jee kii̱kue̱ꞌun iniꞌ nú maa. 8 Soo nkachiꞌ Pedro: ―Ni nsáꞌ nakete kuitɨꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Retú nsáꞌ nakete nii̱ꞌ noꞌó, nsáꞌ koo nú jín nii̱ꞌ. 9 Jee nkachiꞌ Simón Pedro nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, ˻retú sukuán˼ jee nsú kuae̱chi kuitɨꞌ rá jiee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ ni nakete nú, chisaꞌ suni rá naꞌá nii̱ꞌ jín xii̱nii̱ꞌ nii̱ꞌ ranikae̱ꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 10 Soo nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Retú ɨɨn ñɨvɨ yae̱ ya nichi-i, jee ntue̱ví jíniñúꞌún-u yae̱ nakete-e maáa, chisaꞌ kuae̱chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ ni, chi ya íyó noo kuae̱íyó ñɨvɨ vá. Jee ránoꞌó chi yae̱ íyó noo ánímaꞌ rán, sú nsáꞌ ntáká kuitɨꞌ rán íyó noo. 11 Nkachiꞌ Jesús sukuán chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ jíníꞌ ree̱ꞌ né ɨɨn ráa vá nakue̱ꞌva-a maáréꞌ nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e kánéꞌén. Saáva nkachiꞌ ree̱ꞌ yae̱ “sú nsáꞌ ntáká kuitɨꞌ rán íyó noo.”

SAN JUAN 13 JUAN 13

59 12

Jee sáá nnɨꞌɨ nkuvi nnae̱kete ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ráa, jee nnae̱keꞌen tuku ree̱ꞌ saꞌma níji ree̱ꞌ nnae̱kuniji ree̱ꞌ maa, jee nnae̱kuneeꞌ tuku ree̱ꞌ yuꞌú mesa, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Á jiákue̱ꞌun iniꞌ rán tiñu yae̱ nsae̱ꞌá nii̱ꞌ jín rán sukuán? 13 Chi ránoꞌó jee káchíꞌ rán yae̱ Mestrúꞌ jín I e̱toꞌoꞌ kúvi nii̱ꞌ. Soo vae̱tue̱ni káchíꞌ nijia rán maa, chi maáníꞌ kúvi nijia sukuán. 14 Chi retú nuꞌuꞌ, yae̱ kúvi nii̱ꞌ I e̱toꞌoꞌ rán, jín yae̱ kúvi nii̱ꞌ Mestrúꞌ rán, jee nnae̱kete nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rán. Jee suni sukuán íyó nakete rán jiee̱ꞌee̱ꞌ ɨɨn inka táꞌán rán. 15 Chi ɨɨn ichi kúvi yae̱ ntaji nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, sáva kuéntáꞌ kuae̱ꞌ nchii̱neí nii̱ꞌ ránoꞌó sukuán kuéntáꞌ musúꞌ, jee suni sukuán chineí rán jín rá táꞌán rán kuéntáꞌ musúꞌ. 16 Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ ɨɨn yae̱ kúvi musúꞌ ntue̱ví kúñáꞌnú-u kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ yae̱ kúvi ii̱toꞌoꞌ-o. Jee ñɨvɨ yae̱ jíka jín tiñu saꞌá ree̱ꞌ yae̱ njiae̱ꞌa inka ñɨvɨ tiñu vá nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ, jee ntue̱ví kúñáꞌnú kae̱ꞌ ñɨvɨ vá nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ yae̱ nchue̱ichí-i maa jín tiñu vá. 17 Retú jiákue̱ꞌun iniꞌ rán rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee nae̱ kae̱ꞌ vae̱ꞌa kae̱ꞌ kuvi rán retú sikúnkuvi rán maa. 18 ’Nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ ntáká rán káꞌánꞌ nii̱ꞌ. Chi jíníꞌ nii̱ꞌ né ɨɨn ví ránoꞌó yae̱ nkae̱ji nii̱ꞌ. Soo sáva sikúnkuvi rá tue̱ꞌun yae̱ nééꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ yae̱ káꞌánꞌ-a jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ, jee káchíꞌ-i: Tee̱e yae̱ yájíꞌ nkáá jín nuꞌuꞌ, jee nkenta ree̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ nii̱ꞌ káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ. 19 Jee nee̱ vitan jee ya káchíꞌ yae̱chii̱ꞌ nii̱ꞌ nae̱ kúvi yae̱ kuvi sú nee̱ ntiáꞌan kae̱ꞌ kuvi-i, sáva sáá kuvi rá tue̱ꞌun nkachiꞌ nii̱ꞌ yaꞌá, jee ii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán yae̱ Nuꞌuꞌ Ví yae̱ íyó nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání.13:19 20 Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Né ni ɨɨn ñɨvɨ yae̱ nákuatáꞌví-i ñɨvɨ yae̱ chuichí nii̱ꞌ jee nákuatáꞌví-i nuꞌuꞌ. Jee né nii̱ꞌ ɨɨn yae̱ nákuatáꞌví nuꞌuꞌ, jee suni nákuatáꞌví-i nee̱ maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ.

13:19

Tue̱ꞌun yaꞌá ví Nuꞌuꞌ Ví-i. Ɨɨn súví máá ñáꞌnú kae̱ꞌ Ndiosíꞌ kúvi Nuꞌuꞌ Ví-i.

SAN JUAN 13

60

Káchítuu̱ꞌún Jesús ya Judas nakuu̱ꞌva-a reu̱ꞌ. Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee nnue̱kuéká nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ ree̱ꞌ jee njiae̱ꞌa ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ ɨɨn ránoꞌó nakue̱ꞌva-a nuꞌuꞌ nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e kánéꞌén ―nkachiꞌ Jesús. 22 Saájee rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nnae̱kunee̱ꞌyá ráa nue̱ue̱nꞌ ɨɨn inka táꞌán ráa, jee nkue̱naan nkue̱suꞌva iniꞌ ráa ntu nkútúníꞌ iniꞌ ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ né ɨɨn ráa vá nkachiꞌ ree̱ꞌ. 23 Jee ɨɨn rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, yae̱ ñúnúunꞌ víꞌí ree̱ꞌ, yae̱ nééꞌ-e xiín ree̱ꞌ yuꞌú mesa nue̱ue̱nꞌ kúxíní ráa. 24 Jee Simón Pedro nsae̱ꞌá ree̱ꞌ seña jín xii̱nii̱ꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tee̱e yaꞌá, sáva katue̱ꞌún-u Jesús né ɨɨn ráa xí xii̱nii̱ꞌ vá nkaꞌanꞌ ree̱ꞌ. 25 Saájee nsae̱ꞌá xiín tee̱e vá maáa nue̱ue̱nꞌ Jesús, jee nkachiꞌ-i: ―I e̱toꞌoꞌ, ¿né ɨɨn ví-i? ―nkachiꞌ-i. 26 Saájee nnae̱xiníkó Jesús: ―Tee̱e yae̱ kue̱ꞌva nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ ɨɨn yuꞌú ii̱xtae̱tíláꞌ yae̱ chue̱náji nii̱ꞌ, jee tee̱e yukuán kúvi-i ―nkachiꞌ Jesús. Jee nchue̱náji ree̱ꞌ ii̱xtae̱tíláꞌ vá jee njiae̱ꞌa ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ Judas, see̱ꞌya Simón Iscariote. 27 Jee sáá nkuvi ntɨɨn Judas ii̱xtae̱tíláꞌ vá, jee ntañúꞌún kuitɨꞌ nkii̱vɨ Satanás, yae̱ kúvi tae̱chii̱ꞌ kíni kúñáꞌnú, iniꞌ Judas. Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ Judas: ―Tiñu saꞌá nú, jee ñamani saꞌá maa. 28 Soo ni ɨɨn ráa yae̱ nééꞌ yuꞌú mesa, ni ntue̱ví ñae̱kue̱ꞌun iniꞌ ráa nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ chi nkachiꞌ ree̱ꞌ sukuán nue̱ue̱nꞌ Judas. 29 Chi sava ráa nkaꞌvi iniꞌ ráa yae̱ nkachiꞌ Jesús sukuán, chi Judas kúvi tee̱e yae̱ nééꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ree̱ꞌ yae̱ kúmí váꞌa ree̱ꞌ ñunu xue̱ꞌún ráa, jee saáva nkaꞌvi iniꞌ ráa yae̱ nkachiꞌ Jesús yae̱ kikeꞌen-e nantíñú yae̱ jíniñúꞌún ráa kii̱vɨi̱ꞌ viko, áxí yae̱ kue̱ꞌva-a ntíꞌ xue̱ꞌún nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ láꞌví. 30 Jee sáá nkuvi ntɨɨn Judas nyajiꞌ ree̱ꞌ ɨɨn yuꞌú ii̱xtae̱tíláꞌ vá, jee kuíre nkene ree̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ. Jee yankuaaꞌ ví-i. 21

Tuu̱ꞌun ntau̱túníꞌ jiáá Jesús Jee sáá nkene Judas kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ Jesús: ―Nuꞌuꞌ, yae̱ nkenta nii̱ꞌ kúvi nii̱ꞌ see̱ꞌya ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, jee vitan jee ya túvi nijinꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ nae̱sa kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nii̱ꞌ jín tiñu níso nii̱ꞌ, jee túvi yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ Ndiosíꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ tiñu 31

61

SAN JUAN 14 JUAN 13

saꞌá nii̱ꞌ. 32 Retú nuꞌuꞌ stúvi nii̱ꞌ nae̱sa kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ Ndiosíꞌ, máá Ndiosíꞌ stúvi nae̱sa kúñáꞌnú nuꞌuꞌ, jee yae̱chii̱ꞌ ni stúvi ree̱ꞌ maa. 33 ’Ránoꞌó, yae̱ kúvi kuéntáꞌ see̱ꞌya nii̱ꞌ, vitan jee yakuꞌ ni tiempúꞌ kae̱ꞌ íyó kuneeꞌ nii̱ꞌ jín ránoꞌó. Jee kuíre nanukú rán nuꞌuꞌ, soo kuéntáꞌ yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel, jee suni sukuán káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán vitan yae̱: “Nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nkúvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán.” 34 ’Jee vitan jee taji nii̱ꞌ ɨɨn tue̱ꞌun jiáá yae̱ tátúníꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, yae̱ kunue̱ue̱nꞌ rán ɨɨn inka rá táꞌán rán. Kuéntáꞌ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó, jee suni sukuán kunue̱ue̱nꞌ rán ɨɨn inka táꞌán rán. 35 Chi retú nue̱ue̱nꞌ viiꞌ ñúnúunꞌ rán ɨɨn inka táꞌán rán, yukuán jee kuniꞌ ntáká rá ñɨvɨ yae̱ maárán kúvi tee̱e súkuáꞌa nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. Stékútuu̱ꞌún Jesús yau̱ kachiꞌ Pedro yau̱ ntuu̱ví jíníꞌ-i reu̱ꞌ Jee nkachiꞌ Simón Pedro nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―I e̱toꞌoꞌ, ¿Né núꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú? Jee nnae̱xiníkó Jesús: ―Nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nkúvi kunikɨnꞌ nú nuꞌuꞌ ntañúꞌún. Soo nee̱ kuéé kae̱ꞌ jee kunikɨnꞌ nú nuꞌuꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 37 Jee nkachiꞌ Pedro nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, ¿Nae̱ kuvi chi ntu kúvi kunikɨnꞌ nii̱ꞌ noꞌó ntañúꞌún? Chi íyó túꞌva nii̱ꞌ súkae̱ꞌ kuviꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nú ―nkachiꞌ Pedro. 38 Jee nnae̱xiníkó Jesús: ―¿Á nijia nú yae̱ íyó túꞌva nú kuviꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ? Chi máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ ue̱nii̱ꞌ íchí kachiꞌ nú yae̱ ntue̱ví jíníꞌ nú nuꞌuꞌ nee̱ ntiáꞌan kae̱ꞌ kana stóꞌo ―nkachiꞌ Jesús. 36

Jesús kúvi kuéntáꞌ ɨɨn ichi nuu̱uu̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ó jee kenta-ó nuu̱uu̱nꞌ tátáꞌ reu̱ꞌ Ndiosíꞌ Jee nkachiꞌ tuku kae̱ꞌ Jesús: 1 ―Koto nániꞌvɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán, chisaꞌ yae̱ ya kúneí iniꞌ rán Ndiosíꞌ jee suni íyó kuneí iniꞌ rán nuꞌuꞌ. 2 Chi nue̱ue̱nꞌ

14

SAN JUAN 14

62

nééꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ jee íyó kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí nue̱ue̱nꞌ íyó kuneeꞌ ñɨvɨ. Jee retánꞌ ntue̱ví íyó, jee nsáꞌ kachiꞌ nii̱ꞌ maa sukuán nue̱ue̱nꞌ rán. Jee saáva kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ saꞌá túꞌva nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ kuneeꞌ rán. 3 Jee sáá kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ jee saꞌá túꞌva nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ kuneeꞌ rán, jee kiji tuku nii̱ꞌ, jee kinakee̱ꞌen nii̱ꞌ ránoꞌó, sáva suni kuneeꞌ rán nue̱ue̱nꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ. 4 Jee ya jíníꞌ rán nee̱ nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, jee suni ya jíníꞌ rán ichi kuae̱ꞌae̱nꞌ yukuán ―nkachiꞌ Jesús. 5 Saájee nkachiꞌ Tomás nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, ntue̱ví jíníꞌ rán nee̱ nue̱ue̱nꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú jee, ¿nae̱sa kúvi kuniꞌ rán ichi vá rúja? ―nkachiꞌ-i. 6 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ-u: ―Nuꞌuꞌ kúvi nii̱ꞌ ichi yae̱ nátuꞌva ñɨvɨ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ, jín nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji yae̱ naáꞌ, jín maáníꞌ ví yae̱ sáꞌá-a yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ jín Ndiosíꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání. Ni ɨɨn ñɨvɨ nkénta nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ Ndiosíꞌ retú nsú nuꞌuꞌ saꞌá nii̱ꞌ maa. 7 Retú jíníꞌ rán iniꞌ nuꞌuꞌ, jee suni ya niniꞌ rán iniꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ. Jee nee̱ vitan jee ya jíníꞌ rán iniꞌ ree̱ꞌ jee ya nnee̱ꞌyá rán ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 8 Jee nkachiꞌ Felipe: ―I e̱toꞌoꞌ, xinéꞌénꞌ tátáꞌ nú nue̱ue̱nꞌ ránuꞌuꞌ, jee jiae̱ꞌa iniꞌ ránꞌ ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 9 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Ya nkue̱kueꞌeꞌ víꞌí tiempúꞌ yae̱ nééꞌ nii̱ꞌ jín rán ví, Felipe, jee, ¿á ni ntiáꞌan kuniꞌ nú né ɨɨn kúvi nuꞌuꞌ résa? Chi ɨɨn yae̱ niniꞌ-i nuꞌuꞌ, jee suni ya niniꞌ-i tátáꞌ nii̱ꞌ. ¿Saájee nae̱ kuvi chi kachiꞌ nú yae̱ ‘xinéꞌénꞌ tátáꞌ nú nue̱ue̱nꞌ ránuꞌuꞌ’ résa? 10 ¿Á ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ nú yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ Tátáꞌ nii̱ꞌ iniꞌ nii̱ꞌ jín yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ résa?. Chi ntáká rá tue̱ꞌun yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, jee nsú rá tue̱ꞌun yae̱ jiáni xii̱nii̱ꞌ maáníꞌ kúvi yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ. Chisaꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tátáꞌ nii̱ꞌ iniꞌ nii̱ꞌ, jee saáva maáréꞌ sáꞌá ntáká tiñu yae̱ sáꞌá nuꞌuꞌ. 11 Íyó ii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ, jín yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tátáꞌ nii̱ꞌ iniꞌ nii̱ꞌ. Jee retú ntue̱ví jínúꞌ iniꞌ rán yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ, íyó jii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tiñu yae̱ sáꞌá nii̱ꞌ. 12 Jee máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: Ɨɨn ñɨvɨ yae̱ kúneí iniꞌ-i nuꞌuꞌ, jee rá tiñu yae̱ sáꞌá nuꞌuꞌ, jee suni saꞌá-a rá tiñu vá. Jee saa víꞌí káꞌ saꞌá-a tiñu ñáꞌnú kae̱ꞌ nsú káꞌ tiñu yaꞌá, chi nuꞌuꞌ jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ noꞌonꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ. 13 Jee

63

SAN JUAN 14 JUAN 14

né ni ɨɨn yae̱ kae̱kae̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ súví nuꞌuꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee saꞌá nii̱ꞌ maa, sáva stúvi nii̱ꞌ yae̱ máá kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kúvi tátáꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ sáꞌá nii̱ꞌ. 14 Retú ná kúvi yae̱ kae̱kae̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ súví nuꞌuꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee saꞌá nii̱ꞌ maa. Chísóyuꞌú Jesús yau̱ chuichí reu̱ꞌ Tau̱chii̱ꞌ ííꞌ kiji-i ’Retú ñúnúunꞌ rán nuꞌuꞌ, jee kaníjiá rán sikúnkuvi rán rá tue̱ꞌun yae̱ ntae̱túníꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán. 16 Jee nuꞌuꞌ, jee kae̱kae̱nꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ, jee chuichí ree̱ꞌ ɨɨn yae̱ chineí chituvi-i nachuꞌun neí-i iniꞌ ránoꞌó, sáva koo-o jín rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání. 17 Máá Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ ví yae̱ chuichí ree̱ꞌ, jee xínéꞌénꞌ-e yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ Ndiosíꞌ. Jee rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá yae̱ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee ntue̱ví kúvi nii̱ꞌii̱nꞌ ráa maa, chi ntue̱ví néꞌyá nijinꞌ ráa maa, jee ni ntue̱ví jíníꞌ ráa iniꞌ-i. Soo ránoꞌó chi yae̱ jíníꞌ rán iniꞌ-i chi ya íyó-o jín rán jee kɨꞌɨ-ɨ iniꞌ rán. 18 ’Jee ni nsáꞌ xinóo métúꞌún ni ránoꞌó kuéntáꞌ rá ñɨvɨ kínóo láꞌví, chi niji nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán. 19 Yakuꞌ ni kae̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ jee nkue̱níꞌ kae̱ꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá nuꞌuꞌ, soo ránoꞌó chi kuniꞌ rán nuꞌuꞌ. Chi jiee̱ꞌee̱ꞌ tékúꞌ nii̱ꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání, jee saáva suni sukuán ránoꞌó ranikae̱ꞌ kutekuꞌ rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín nii̱ꞌ. 20 Jee kii̱vɨi̱ꞌ yukuán jee kuniꞌ rán yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ jín yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jín yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ ránoꞌó. 21 Chi né ni ɨɨn ñɨvɨ yae̱ ñúꞌún iniꞌ-i tue̱ꞌun yae̱ ntae̱túníꞌ nii̱ꞌ jee sikúnkuvi-i vá, jee ñɨvɨ yukuán ví yae̱ ñúnúunꞌ-u nuꞌuꞌ, jee kunue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ maa, jee nuꞌuꞌ kunue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ maa, jee stúvi nii̱ꞌ nae̱sa iniꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ vá ―nkachiꞌ Jesús. 22 Jee nkaꞌanꞌ Judas, yae̱ ntu kúvi Iscariote, jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, ¿nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ chi nue̱ue̱nꞌ ránꞌ stúvi nú maánú jee ntu nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́? ―nkachiꞌ-i. 23 Jee nnae̱xiníkó Jesús, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ-u: ―Ɨɨn ñɨvɨ yae̱ ñúnúunꞌ-u nuꞌuꞌ, jee sikúnkuvi-i tue̱ꞌun nii̱ꞌ, jee kunue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ maa, jee ni núvíꞌ nii̱ꞌ jín Tátáꞌ nii̱ꞌ kiji ránꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ vá, jee koo ránꞌ jín-i. 24 Jee ɨɨn ñɨvɨ yae̱ ntue̱ví 15

SAN JUAN 14

64

ñúnúunꞌ-u nuꞌuꞌ, jee ni ntue̱ví sikúnkuvi-i tue̱ꞌun nii̱ꞌ. Jee rá tue̱ꞌun yae̱ tésóꞌo rán yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ, jee nsú tue̱ꞌun maáníꞌ kúvi-i, chisaꞌ tue̱ꞌun maá Tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ kúvi rá tue̱ꞌun yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ. 25 ’Jee nkachiꞌ nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá nue̱ue̱nꞌ rán ni nééꞌ nii̱ꞌ jín rán. 26 Soo nue̱ue̱nꞌ súví nuꞌuꞌ chuichí Tátáꞌ nii̱ꞌ Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ ree̱ꞌ kiji-i yae̱ maáa ví yae̱ chineí chituvi-i nachuꞌun neí-i iniꞌ ránoꞌó. Jee maáa vá xinéꞌénꞌ-e ránoꞌó jiee̱ꞌee̱ꞌ ntáká tue̱ꞌun nii̱ꞌ jee xinákúꞌun-u iniꞌ rán ntáká tue̱ꞌun nii̱ꞌ yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán. 27 ’Xinóo nii̱ꞌ ránoꞌó jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, soo nee̱ vae̱ꞌa koo iniꞌ rán kinoe̱o rán saꞌá nii̱ꞌ. Sáꞌá nii̱ꞌ yae̱ nee̱ vae̱ꞌa kinoe̱o ánímaꞌ ránoꞌó kuéntáꞌ kúváꞌa iniꞌ ánímaꞌ nii̱ꞌ. Chi ntu nuún nótaꞌan sáꞌá nii̱ꞌ kuéntáꞌ kuae̱ꞌ sáꞌá rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá yae̱ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa xii̱ntíín Ndiosíꞌ, chi ntu sáꞌá ráa yae̱ nee̱ vae̱ꞌa koo iniꞌ rán kuéntáꞌ sáꞌá nii̱ꞌ. Saáva koto nániꞌvɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán ni koto yúꞌví rán. 28 ’Ya ntesoe̱ꞌo rán yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán: “Kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, jee niji nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán.” Jee retú ñúnúunꞌ rán nuꞌuꞌ, yukuán re íyó tue̱ꞌun kusɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán yae̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ noꞌonꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ. Chi Tátáꞌ nii̱ꞌ vá kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ nsú kae̱ꞌ nuꞌuꞌ. 29 Vitan jee nkachiꞌ yae̱chii̱ꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ kuvi, sú nee̱ ntiáꞌan kae̱ꞌ kuvii, sáva sáá kenta kuvi yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ yaꞌá, saájee jii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán nuꞌuꞌ. 30 Nkae̱ꞌánꞌ kuee̱ꞌee̱ꞌ nii̱ꞌ kae̱ꞌ jín rán, chi ya vae̱ji máá kuii̱ꞌnae̱ꞌ kúñáꞌnú yae̱ tátúníꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Asúnikae̱ꞌ ntue̱náꞌ fesáꞌ níso-o tatúníꞌ-i nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ. 31 Soo íyó kuvi sukuán sáva kuniꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá yae̱ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ, jín yae̱ síkúnkuvi nii̱ꞌ sáꞌá nii̱ꞌ sánikuae̱ꞌ ntae̱túníꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Nakuiñɨꞌ-orán, jee nkɨi̱ꞌɨi̱nꞌórán ―nkachiꞌ Jesús. Jesús kúvi reu̱ꞌ kuéntáꞌ yokúꞌúꞌ yau̱ vixíꞌ naní uva 1 Jee nkachiꞌ tuku kae̱ꞌ Jesús: ―Nuꞌuꞌ kúvi nii̱ꞌ kuéntáꞌ yokúꞌúꞌ vae̱ꞌa yae̱ maá nááꞌ nijia kúun yae̱ vixíꞌ naní uva, jee tátáꞌ nii̱ꞌ Ndiosíꞌ kúvi ree̱ꞌ kuéntáꞌ ɨɨn tee̱e yae̱ kúmí yokúꞌúꞌ vá. 2 Jee ntáká ñɨvɨ nii̱ꞌ yae̱ ntu jiáꞌnu sáni kuíni Ndiosíꞌ kúvi kuéntáꞌ naꞌá yokúꞌúꞌ nii̱ꞌ yae̱ ntue̱ví kúun uva, jee sííyo tátáꞌ nii̱ꞌ maa, kuéntáꞌ sííyo ñɨvɨ naꞌá

15

65

SAN JUAN 15 JUAN 15

yokúꞌúꞌ. Jee ntáká rá ñɨvɨ yae̱ jiáꞌnu ichi Ndiosíꞌ kúvi ráa kuéntáꞌ naꞌá yokúꞌúꞌ nii̱ꞌ yae̱ kúun uva, jee sáꞌá ree̱ꞌ jín ráa kuéntáꞌ nue̱ue̱nꞌ sáꞌá noo ree̱ꞌ rá yokúꞌúꞌ uva, sáva kuun kae̱ꞌ uva maa, jee suni sukuán sáꞌá ree̱ꞌ jín ráa. 3 Jee ránoꞌó jee kuéntáꞌ yae̱ nnoe̱noo iniꞌ ánímaꞌ rán nsae̱ꞌá rá tue̱ꞌun nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán. 4 Jee íyó kuiñɨ nii̱ꞌin rán kinoe̱o kutú rán nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee nuꞌuꞌ suni kuiñɨ nii̱ꞌin nii̱ꞌ koo nii̱ꞌ jín rán. Chi ɨɨn naꞌá yokúꞌúꞌ lúlí ntue̱ví kúvi máá maáa kue̱ꞌva-a uva, retú ntue̱ví tɨ ɨ́ɨn táꞌán-a jín yokúꞌúꞌ káꞌnú vá. Jee suni sukuán ránoꞌó chi ntue̱ví kúvi kueꞌnu máá maárán sáni kuíni Ndiosíꞌ retú ntue̱ví íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin rán jín nuꞌuꞌ. 5 ’Chi nuꞌuꞌ, jee kúvi nii̱ꞌ kuéntáꞌ yokúꞌúꞌ káꞌnú yue̱kue̱ꞌ uva vá, jee ránoꞌó, chi kúvi rán kuéntáꞌ rá yokúꞌúꞌ kuáchí yae̱ kéne ii̱kae̱ꞌ yokúꞌúꞌ káꞌnú vá. Chi né ni ɨɨn ñɨvɨ yae̱ íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin kinoe̱o kutú nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee suni kuiñɨ nii̱ꞌin nii̱ꞌ koo nii̱ꞌ jín ñɨvɨ vá, jee ñɨvɨ yaꞌá ví yae̱ sáꞌá tiñu váꞌa yae̱ kuíni Ndiosíꞌ. Chi retú ntue̱ví íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin ñɨvɨ vá jín nuꞌuꞌ, jee kuéntáꞌ íyó sɨ ɨ́ɨ ɨ́n-ɨ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee ni nkúvi nae̱ sae̱ꞌá-a ni ɨɨn tiñu váꞌa sáni kuíni Ndiosíꞌ. 6 Jee ñɨvɨ yae̱ ntue̱ví íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin jín nuꞌuꞌ, jee saꞌá sɨ ɨ́ɨ ɨ́n Ndiosíꞌ maa, kuéntáꞌ sáꞌá jín naꞌá yokúꞌúꞌ yue̱kue̱ꞌ uva yae̱ ntue̱ví jiáꞌa uva, jee náchi-i. Jee nákeꞌen ráa maa, jee chúꞌun ráa maa nue̱ue̱nꞌ ñuꞌunꞌ jee káyúꞌ-u. 7 Retú íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin rán kínóo kutú rán nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, jín retú ñúꞌún iniꞌ rán rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, saájee kuvi kae̱kae̱nꞌ rán né ni ɨɨn yae̱ kuíni rán, jee saꞌá nii̱ꞌ yae̱ kuvi yae̱ jíkánꞌ rán. 8 Jee retú jiáꞌnu rán sáni kuíni Ndiosíꞌ, kúvi rán kuéntáꞌ yokúꞌúꞌ kúun víꞌí uva jee yaꞌá kúvi yae̱ stúvi rán yae̱ kúñáꞌnú Ndiosíꞌ, jee suni sukuán kúvi nijia rán rá ñɨvɨ yae̱ súkuáꞌa nii̱ꞌ ránoꞌó níkɨ ɨ́nꞌ rán nuꞌuꞌ. 9 ’Kuéntáꞌ sánikuae̱ꞌ ñúnúunꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nuꞌuꞌ, jee suni sukuán ñúnúunꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó. Jee íyó kinoe̱o kutú rán kuiñɨ nii̱ꞌin rán nue̱ue̱nꞌ tue̱ꞌun ñúnúunꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó. 10 Jee retú ñúꞌún iniꞌ rán yae̱ sikúnkuvi rán rá tue̱ꞌun yae̱ tátúníꞌ nii̱ꞌ, jee sukuán kinoe̱o kutú rán kuiñɨ nii̱ꞌin rán nue̱ue̱nꞌ tue̱ꞌun ñúnúunꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó, sánikuae̱ꞌ ñúꞌún iniꞌ nii̱ꞌ síkúnkuvi nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun yae̱ ntae̱túníꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ

SAN JUAN 15

66

nii̱ꞌ, jee kínóo kutú nii̱ꞌ íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tue̱ꞌun ñúnúunꞌ ree̱ꞌ nuꞌuꞌ. 11 Nkachiꞌ nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá nue̱ue̱nꞌ rán, sáva kusɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán kuéntáꞌ kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ nii̱ꞌ, jee sáva chuchítú nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán. 12 Jee yaꞌá kúvi máá tue̱ꞌun yae̱ tátúníꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱: Kunue̱ue̱nꞌ rán inka rá táꞌán rán, kuéntáꞌ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó. 13 Ni ɨɨn ñɨvɨ ntu ñúnúunꞌ-u kae̱ꞌ nsú kae̱ꞌ yaꞌá: Yae̱ kue̱ꞌva-a maáa jee kuviꞌ-i jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ váꞌa rá ñɨvɨ yae̱ kámani jín-i. 14 Jee ránoꞌó, chi ñɨvɨ kámani jín nii̱ꞌ kúvi rán, retú síkúnkuvi nae̱aꞌe̱ nijia rán rá tue̱ꞌun nii̱ꞌ yae̱ ntae̱túníꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán. 15 Ntue̱ví káchíꞌ nii̱ꞌ kae̱ꞌ yae̱ kúvi rán musúꞌ, chi ɨɨn musúꞌ jee ntue̱ví kúkáꞌnú iniꞌ ree̱ꞌ ná kúvi yae̱ jiáni iniꞌ ii̱toꞌoꞌ ree̱ꞌ saꞌá-a. Soo vitan jee nkachiꞌ nii̱ꞌ yae̱ ñɨvɨ yae̱ kámani jín nii̱ꞌ kúvi rán, chi ntáká tue̱ꞌun yae̱ ntesoe̱ꞌo nii̱ꞌ yae̱ nkachiꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nɨꞌɨ nsii̱kúkáꞌnú nii̱ꞌ iniꞌ rán. 16 Chi nsú ránoꞌó nkae̱ji rán nuꞌuꞌ, chisaꞌ nuꞌuꞌ nkae̱ji nii̱ꞌ ránoꞌó yae̱ kɨꞌɨ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee ñani nii̱ꞌ ránoꞌó kuneeꞌ tiñu sii̱kɨi̱ꞌ rán, sáva sae̱ꞌá rán tiñu nii̱ꞌ kuéntáꞌ kúun uva, sáva tiñu váꞌa vá kinoe̱o-o kutú-u. Sáva né ni ɨɨn kae̱kae̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ súví nuꞌuꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ jee taji ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rán. 17 Jee yaꞌá kúvi rá tue̱ꞌun yae̱ tátúníꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱: Kunue̱ue̱nꞌ ɨɨn inka rán rá táꞌán rán. Rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa Jesús jín rá ñɨvɨ yɨ ɨꞌɨ ɨ nuu̱uu̱nꞌ reu̱ꞌ 18 ’Jee retú táꞌvi iniꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ néꞌyá ráa ránoꞌó, jee ya jíníꞌ rán yae̱ xíꞌna kae̱ꞌ ntaꞌvi iniꞌ ráa nnee̱ꞌyá ráa nuꞌuꞌ, nsú kae̱ꞌ ránoꞌó. 19 Chi retánꞌ íñɨ ɨ́ ii̱ii̱ꞌ rán ichi jiáꞌnu rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yae̱ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa xii̱ntíín Ndiosíꞌ, saájee íyó kunue̱ue̱nꞌ ráa ránoꞌó, kuéntáꞌ ñúnúunꞌ ráa rá ñɨvɨ íñɨ ɨ́ jín ráa. Soo jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ nkae̱ji nii̱ꞌ ránoꞌó yae̱ nsáꞌ kɨꞌɨ rán kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñujiínꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá jee ntu káꞌ jiáꞌnu rán kuéntáꞌ jiáꞌnu ráa. Jee jiee̱ꞌee̱ꞌ saáva táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa ránoꞌó. 20 Íyó nakue̱ꞌun iniꞌ rán rá tue̱ꞌun nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán sáá nkachiꞌ nii̱ꞌ: “Yae̱ ɨɨn musúꞌ jee ntue̱ví kúñáꞌnú ree̱ꞌ kae̱ꞌ nsú káꞌ ii̱toꞌoꞌ ree̱ꞌ.” Ya jíto ue̱ꞌvii̱ꞌ ñɨvɨ nuꞌuꞌ, jee suni sukuán koto ue̱ꞌvii̱ꞌ ráa ránoꞌó. Jee retú ñúꞌún iniꞌ ñɨvɨ rá tue̱ꞌun yae̱ káchíꞌ nii̱ꞌ, jee suni kuꞌun iniꞌ ráa rá tue̱ꞌun yae̱ kachiꞌ ránoꞌó. 21 Soo ntáká rá

67

SAN JUAN 16 JUAN 15

tiñu yaꞌá saꞌá ráa jín ránoꞌó, jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ ntue̱ví jíníꞌ ráa iniꞌ maáréꞌ yae̱ nchue̱ichí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. 22 Chi retánꞌ ntue̱ví váji nii̱ꞌ, jee ni ntue̱náꞌ kachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa jee ntue̱náꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ráa koo jiee̱ꞌee̱ꞌ kuae̱chi ráa nékúvi. Soo vitan jee ntu íyó na ni sii̱kɨi̱ꞌ tee ráa jiee̱ꞌee̱ꞌ kuae̱chi ráa. 23 Chi ñɨvɨ yae̱ táꞌvi iniꞌ-i néꞌyá-a nuꞌuꞌ, jee suni táꞌvi iniꞌ-i néꞌyá-a nee̱ tátáꞌ nii̱ꞌ. 24 Chi retánꞌ ni ntue̱ví nsáꞌá nii̱ꞌ rá tiñu ˻ae̱nasɨ ɨ́ váꞌa˼ nteñu ráa, yae̱ ntue̱ví sáꞌá ni ɨɨn inka ñɨvɨ maa, jee nsáꞌ koo kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ ráa nékúvi. Soo vitan jee ya niniꞌ ráa rá tiñu yae̱ nsae̱ꞌá nii̱ꞌ jee táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa nuꞌuꞌ jín tátáꞌ nii̱ꞌ. 25 Soo sukuán kúvi sáva kuvi sikúnkuvi tue̱ꞌun yae̱ nééꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso ley Ndiosíꞌ yae̱ kúmí ráa, yae̱ káchíꞌ-i: “Ntue̱náꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ íyó, jee táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa nuꞌuꞌ”, káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ. 26 ’Jee chuichí nii̱ꞌ ɨɨn yae̱ kiji ree̱ꞌ nee̱ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ, jee chineí chituvi ree̱ꞌ nachuꞌun neí ree̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán, jee suvi ree̱ꞌ kúvi Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ yae̱ xínéꞌénꞌ ree̱ꞌ tue̱ꞌun nae̱aꞌe̱ . Jee sáá kene ree̱ꞌ nee̱ nue̱ue̱nꞌ maá Tátáꞌ nii̱ꞌ kiji ree̱ꞌ jee kue̱ꞌva ree̱ꞌ yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ. 27 Jee suni ránoꞌó ranikae̱ꞌ, nakue̱ꞌva rán yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ, chi kútáꞌán rán jín nuꞌuꞌ nee̱ tiempúꞌ xíꞌnañúꞌún yae̱ nkae̱jiéꞌé nii̱ꞌ nnae̱kani nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun váꞌa nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ―nkachiꞌ Jesús. 1 ’Nkachiꞌ nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá nue̱ue̱nꞌ rán, sáva nsáꞌ xinóo rán kuneí iniꞌ rán kae̱ꞌ nuꞌuꞌ. 2 Chi tavaꞌ ráa ránoꞌó iniꞌ rá veñue̱ꞌun lúlí jee nkúꞌva ráa kae̱ꞌ kii̱vɨ rán nteñu ráa. Jee nsú kuae̱chi sukuán ni chi kenta kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ né ni ɨɨn ráa kaꞌniꞌ-i ránoꞌó, jee kukaꞌvi iniꞌ-i yae̱ ɨɨn tiñu váꞌa sáꞌá-a nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. 3 Jee saꞌá ráa sukuán jín ránoꞌó, chi ntue̱ví jíníꞌ ráa iniꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ ni iniꞌ nuꞌuꞌ. 4 Jee ya nkachiꞌ nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá nue̱ue̱nꞌ rán, sáva sáá kenta kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ kunoꞌo rán, jee nakue̱ꞌun iniꞌ rán rá tue̱ꞌun yaꞌá ya nkachiꞌ nii̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rán jiee̱ꞌee̱ꞌ vá.

16

Tiñu yau̱ sáꞌá Tau̱chii̱ꞌ ííꞌ ’Ntue̱ví nkáchíꞌ nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá nue̱ue̱nꞌ rán nee̱ tiempúꞌ xíꞌnañúꞌún yae̱ nkae̱jiéꞌé nii̱ꞌ nnae̱kani nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun váꞌa nii̱ꞌ, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ nkue̱táꞌán nii̱ꞌ jín ránoꞌó. 5 Soo vitan jee kɨi̱noꞌonꞌ

SAN JUAN 16

68

nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ maáréꞌ yae̱ ntae̱jí ree̱ꞌ nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. Jee ni ɨɨn rán ntu jíkátue̱ꞌún-u kae̱ꞌ nuꞌuꞌ: “Né núꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú.” 6 Chisaꞌ kúkuéká nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ rán chi nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán rá tue̱ꞌun yae̱ sukuán koo. 7 Soo káchíꞌ nii̱ꞌ yae̱ naáꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ vae̱ꞌa kae̱ꞌ kúvi nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó yae̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ noꞌonꞌ nii̱ꞌ, chi retánꞌ nkɨi̱ꞌɨ ɨ́nꞌ nii̱ꞌ, jee nsáꞌ kiji maáréꞌ yae̱ chineí chituvi ree̱ꞌ nachuꞌun neí ree̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán. Soo retú kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ, jee chuichí nii̱ꞌ ree̱ꞌ kiji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ránoꞌó. 8 Sáá kiji ree̱ꞌ, jee stúvi kájí-i nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yae̱ íyó kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ ráa, jín nae̱sa kuvi kinoe̱o nae̱aꞌe̱ ráa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ, jín yae̱ nae̱aꞌe̱ keꞌneꞌ Ndiosíꞌ kuae̱chi ráa. 9 Jee stúvi kájí ree̱ꞌ yae̱ íyó kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ ráa chi ntu kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ. 10 Jee stúvi kájí ree̱ꞌ nae̱sa kinoe̱o nae̱aꞌe̱ ráa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ chi kɨi̱noꞌonꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ, jee nsáꞌ kuniꞌ rán kae̱ꞌ nuꞌuꞌ. 11 Jee stúvi kájí ree̱ꞌ yae̱ keꞌneꞌ nae̱aꞌe̱ ree̱ꞌ kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, chi ya nkunae̱aꞌe̱ kɨi̱naanꞌ tae̱chii̱ꞌ kíni kúñáꞌnú yae̱ tátúníꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 12 ’Jee íyó kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí kae̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun yae̱ íyó kachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, soo ntu kúvi kachiꞌ nii̱ꞌ maa, chi nsáꞌ kúneí rán kae̱ꞌ kɨi̱kue̱ꞌun iniꞌ rán maa vitan. 13 Soo sáá kiji Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ, yae̱ stúvi tue̱ꞌun nae̱aꞌe̱ , jee maáréꞌ nachuꞌun ree̱ꞌ ichi ránoꞌó yae̱ taji ree̱ꞌ nɨꞌɨ yae̱ naáꞌ. Chi nsú yae̱ tátúníꞌ maáréꞌ vá kachiꞌ ree̱ꞌ, chisaꞌ kachiꞌ ree̱ꞌ rá tue̱ꞌun tésóꞌo ree̱ꞌ yae̱ káchíꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ. Jee saꞌá ree̱ꞌ yae̱ kukáꞌnú iniꞌ rán rá tiñu yae̱ kiji koo ichinúúnꞌ. 14 Jee maáréꞌ vá stúvi yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nii̱ꞌ, chi rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ jee nakachiꞌ vae̱ꞌa ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rán jee kukáꞌnú iniꞌ rán maa. 15 Ntae̱ká yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín Tátáꞌ nii̱ꞌ, jee suni yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín nii̱ꞌ ranikae̱ꞌ. Jee saáva nkachiꞌ nii̱ꞌ, yae̱ ntáká rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ jee nakachiꞌ vae̱ꞌa Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rán, jee kukáꞌnú iniꞌ rán maa. 16 ’Yakuꞌ ni kae̱ꞌ kúmániꞌ jee nkue̱níꞌ rán kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Jee nsú kii̱vɨi̱ꞌ kéꞌín jee kuniꞌ tuku rán nuꞌuꞌ, [chi kɨi̱noꞌonꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ] ―nkachiꞌ Jesús. Tuu̱nkuéká iniꞌ jee nuvi-i yau̱ sɨ ɨɨ ɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ Saájee sava rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, nii̱kae̱tue̱ꞌún táꞌán ɨɨn inka ráa táꞌán ráa: 17

69

SAN JUAN 16 JUAN 16

―¿Nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ kúvi rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ ree̱ꞌ yae̱: “Yakuꞌ ni kae̱ꞌ kúmániꞌ jee nkue̱níꞌ rán kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nsú kii̱vɨi̱ꞌ kéꞌín jee kuniꞌ tuku rán nuꞌuꞌ, chi kɨi̱noꞌonꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ tátáꞌ nii̱ꞌ?” 18 Soo, ¿ná kúníꞌ káchíꞌ ree̱ꞌ yae̱ káchíꞌ ree̱ꞌ yae̱ “yakuꞌ ni kae̱ꞌ kúmániꞌ” rúsa? Ntue̱ví jiákue̱ꞌun kuitɨꞌ iniꞌ-ó nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ káꞌánꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ ráa. 19 Jee niniꞌ Jesús yae̱ kuíni ráa kae̱kae̱tue̱ꞌún ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Á jíkátue̱ꞌún táꞌán ɨɨn inka rán táꞌán rán jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ yaꞌá: “Yakuꞌ ni kae̱ꞌ kúmániꞌ jee nkue̱níꞌ rán kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nsú kii̱vɨi̱ꞌ kéꞌín jee kuniꞌ tuku rán nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ?” 20 Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, yae̱ kunaꞌyuꞌ rán jee nukuéká iniꞌ rán, soo rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ chisaꞌ kusɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ ráa. Soo súkae̱ꞌ kukuéká iniꞌ rán, jee tue̱nkuéká iniꞌ rán vá nuvi-i tue̱ꞌun sɨ ɨ́ɨ ɨ́ꞌ iniꞌ rán. 21 Kuéntáꞌ kuae̱ꞌ ɨɨn ñaꞌan sáá kénta horá yae̱ kaku nchíkɨ ɨ́n ña, jee téꞌnéꞌ iniꞌ ña. Soo retú yae̱ nkaku nchíkɨ ɨ́n ña, jee ni ntu káꞌ náꞌán ña tue̱nóꞌó nnoꞌo ña, chi máá kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ ña yae̱ nkaku ɨɨn sue̱chí lúlí iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 22 Jee suni sukuán ntañúꞌún kúkuéká iniꞌ rán, soo tukuni nakuniꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó, jee kusɨi̱ɨi̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán. Jee ni ɨɨn ntue̱náꞌ kuvi sííyo yae̱ kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ rán. 23 Jee kii̱vɨi̱ꞌ yukuán jee ntue̱náꞌ kae̱kae̱tue̱ꞌún rán kae̱ꞌ nuꞌuꞌ. Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ nue̱ue̱nꞌ maá tátáꞌ nii̱ꞌ kae̱kae̱nꞌ rán né ni ɨɨn tiñu nue̱ue̱nꞌ súví nuꞌuꞌ, jiee̱ꞌee̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee taji ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ rán. 24 Nee̱ vitan jee ni ntiáꞌan kae̱kae̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ súví nuꞌuꞌ. Jee vitan jee íyó kae̱kae̱nꞌ rán jiee̱ꞌee̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ jee nii̱ꞌii̱nꞌ rán yae̱ taji ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán, sáva chitú yae̱ kúsɨ ɨ́ɨꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ rán. Nkuu̱neí Jesús nuu̱uu̱nꞌ nɨꞌɨ yau̱ niváꞌa íyó nuu̱uu̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ ’Nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán rá tue̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ. Soo kiji rá kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ nsáꞌ kaꞌanꞌ nii̱ꞌ kae̱ꞌ jín rán rá tue̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ, chisaꞌ kájí ni kachitue̱ꞌún nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán tue̱ꞌun jiee̱ꞌee̱ꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ. 26 Jee kii̱vɨi̱ꞌ yukuán jee kae̱kae̱nꞌ rán nue̱ue̱nꞌ ˻tátáꞌ nii̱ꞌ˼ nue̱ue̱nꞌ súví nuꞌuꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, soo nsáꞌ káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán 25

SAN JUAN 16

70

yae̱ kae̱kae̱nꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ránoꞌó. 27 Chi maá Tátáꞌ nii̱ꞌ kúvi yae̱ ñúnúunꞌ ree̱ꞌ ránoꞌó, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ ñúnúunꞌ rán nuꞌuꞌ, jee suni jínúꞌ iniꞌ rán yae̱ nee̱ nue̱ue̱nꞌ maá ˻Tátáꞌ nii̱ꞌ˼ Ndiosíꞌ nkene nii̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ. 28 Nkene nii̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ nee̱ nue̱ue̱nꞌ maá Tátáꞌ nii̱ꞌ, jee vae̱ji nii̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Jee vitan jee kene nii̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee kɨi̱noꞌonꞌ tuku nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 29 Jee nkachiꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa: ―Vitan jee kájí ni káchíꞌ nú, chi ni ntue̱ví káchíꞌ nú kae̱ꞌ rá tue̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ. 30 Vitan jee jíníꞌ ráníꞌ yae̱ nɨꞌɨ kuitɨꞌ jíníꞌ nú, jee ntue̱ví jíníñúꞌún nú yae̱ kae̱kae̱tue̱ꞌún ni ɨɨn ñɨvɨ noꞌó, jee saáva jiee̱ꞌee̱ꞌ vá jínúꞌ nijia iniꞌ ránꞌ yae̱ nee̱ nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ nkene nú vae̱ji nú ―nkachiꞌ ráa. 31 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Á vitan jee jínúꞌ iniꞌ rán résa? 32 Vitan jee ya nkue̱yatin horá, jee ya nkenta tiempúꞌ, yae̱ kutenuun ta ɨɨn ɨɨn rán kɨi̱noꞌonꞌ rán ta veꞌi rán, jee xinóo métúꞌún rán nuꞌuꞌ. Soo nsáꞌ kinoe̱o métúꞌún nii̱ꞌ, chi íyó Tátáꞌ nii̱ꞌ jín nii̱ꞌ. 33 Ntáká rá tue̱ꞌun yaꞌá nkaꞌanꞌ nii̱ꞌ jín rán sáva nee̱ vae̱ꞌa kinoe̱o ánímaꞌ rán, chi yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Chi kiji tue̱nóꞌó nue̱ue̱nꞌ rán iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, soo koo neí iniꞌ rán, chi ya nkue̱neí nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nɨꞌɨ yae̱ niváꞌa íyó iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́. Jíkánꞌ táꞌvíꞌ Jesús nuu̱uu̱nꞌ Tátáꞌ reu̱ꞌ jieu̱ꞌeu̱ꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨꞌɨ ɨ nuu̱uu̱nꞌ reu̱ꞌ 1 Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee nnae̱neꞌen nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ nee̱ antivɨ ɨ́ súkún, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Tátáꞌ nii̱ꞌ, vitan jee ya nkenta tiempúꞌ yae̱ kunoꞌo nii̱ꞌ, jee stúvi yae̱ kúñáꞌnú nii̱ꞌ yae̱ kúvi nii̱ꞌ see̱ya nú, jee sáva nuꞌuꞌ suni stúvi nii̱ꞌ yae̱ maánú kúvi yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ. 2 Chi ntaji nú tiñu níso nii̱ꞌ yae̱ tátúníꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ntáká ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, sáva ntáká rá ñɨvɨ yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ kɨꞌɨ ráa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, nii̱ꞌii̱nꞌ ráa yae̱ kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín-ó saꞌá nii̱ꞌ. 3 Jee suꞌva kúvi yae̱ kutekuꞌ ñɨvɨ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín-ó: yae̱ kuniꞌ ráa iniꞌ noꞌó, yae̱ métúꞌún maánú vá kúvi nijia maá Ndiosíꞌ nijia, jín yae̱ suni kuniꞌ ráa iniꞌ nuꞌuꞌ, yae̱ maáníꞌ vá kúvi Jesús yae̱ kúvi nii̱ꞌ Cristo yae̱ nchue̱ichí nú nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ jín tiñu ntaji nú níso nii̱ꞌ.

17

71

SAN JUAN 17 JUAN 17

4

’Nstúvi nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ íyó iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá yae̱ maánú ví yae̱ máá kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ, chi ya nsii̱jínu nii̱ꞌ ntáká tiñu yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ saꞌá nii̱ꞌ maa. 5 Vitan jee noꞌó, Tátáꞌ nii̱ꞌ, nasaꞌá tuku yae̱ kuñáꞌnú tuku nii̱ꞌ nee̱ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ nú, kuéntáꞌ kuae̱ꞌ kúñáꞌnú nii̱ꞌ jín nú nee̱ sáá ntiáꞌan kɨi̱koe̱o ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 6 ’Chi rá ñɨvɨ nkae̱ji nú iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá yae̱ ntaji nú ráa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee nstúvi nii̱ꞌ noꞌó nue̱ue̱nꞌ ráa. Rá ñɨvɨ nú nkuvi ráa jee ntaji nú ráa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee ntɨɨn ráa ñúꞌún iniꞌ ráa tue̱ꞌun nú. 7 Jee vitan jee jíníꞌ ráa yae̱ nee̱ nue̱ue̱nꞌ maánú vae̱ji ntáká rá tiñu ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ sáꞌá nii̱ꞌ jín rá tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ. 8 Chi ntáká rá tue̱ꞌun yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee njiae̱ꞌa nii̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ ráa. Jee ntɨɨn ráa ñúꞌún iniꞌ ráa maa, chi nkue̱káꞌnú iniꞌ ráa yae̱ máá nááꞌ nijia kúvi yae̱ nee̱ nue̱ue̱nꞌ maánú nkene nii̱ꞌ vae̱ji nii̱ꞌ, jee suni nii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa yae̱ maánú nchue̱ichí nú nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ jín tiñu sáꞌá nii̱ꞌ. 9 ’Jee jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ ráa. Nsú jiee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yae̱ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ. Chisaꞌ jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ yae̱ ntaji nú ráa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ kɨꞌɨ ráa nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, chi ñɨvɨ nú ví ráa. 10 Chi ntáká yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín nuꞌuꞌ, jee suni yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́-ɨ xii̱ntíín nú, jee suni ntáká yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín nú, jee suni yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́-ɨ xii̱ntíín nuꞌuꞌ. Jee nstúvi ráa yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nii̱ꞌ. 11 Jee nsáꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ kae̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Jee suviráa kinoe̱o ráa kuneeꞌ ráa iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee nuꞌuꞌ chi kuae̱najiaaꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú, Tátáꞌ nii̱ꞌ yae̱ ííꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ. Jee jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ kumaꞌñu kusava nú ráa jín fuersáꞌ ííꞌ nú yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ,17:11 sáva saꞌá nú yae̱ ɨɨn ni kuvi ráa kuéntáꞌ kuae̱ꞌ maánú jín nuꞌuꞌ. 12 Chi ni nééꞌ nii̱ꞌ jín ráa iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee nñue̱maꞌñu ñusava nii̱ꞌ ráa jín fuersáꞌ nii̱ꞌin ííꞌ níso nú yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Jee nñue̱maꞌñu ñusava nii̱ꞌ ráa saáva ni ɨɨn ráa ntu ñae̱naanꞌ ráa, chisaꞌ métúꞌún ɨɨn ráa ni vá ñae̱naanꞌ chi saá íyó kɨi̱naanꞌ ree̱ꞌ, sáva nsii̱kúnkuvi nue̱ue̱nꞌ káchíꞌ tue̱ꞌun nééꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ yae̱ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ. 13 Soo vitan jee kuae̱najiaaꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nééꞌ nú, soo ni nééꞌ nii̱ꞌ ntíꞌ kae̱ꞌ 17:11

Suni sae̱naanꞌ káchíꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá: jee jín fuersáꞌ ííꞌ nú jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ kumaꞌñu kusava nú ráa yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ. Suni kúvi káchí-ó suꞌva versículo 17:12.

SAN JUAN 17

72

iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá jee káchíꞌ nii̱ꞌ rá tue̱ꞌun yaꞌá, sáva chitú yae̱ kusɨi̱ɨi̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ánímaꞌ ráa, kuéntáꞌ kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ nuꞌuꞌ. 14 Jee njiae̱ꞌa nii̱ꞌ tue̱ꞌun nú nue̱ue̱nꞌ ráa, soo rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá yae̱ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rává xii̱ntíín nú jee táꞌvi iniꞌ rává néꞌyá rává ráa, chi ntu íñɨ ɨ́ ráa ichi jiáꞌnu rává, kuéntáꞌ su jín nuꞌuꞌ yae̱ ntue̱ví yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ ñujiínꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 15 Soo nsáꞌ jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ yae̱ tavaꞌ nú ráa iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, chisaꞌ káchíꞌ nii̱ꞌ yae̱ kumí nú ráa nue̱ue̱nꞌ maá kuii̱ꞌnae̱ꞌ kúñáꞌnú. 16 Chi ntu íñɨ ɨ́ ráa ichi jiáꞌnu rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, kuéntáꞌ sú nuꞌuꞌ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñujiínꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. 17 Jee saꞌá yae̱ kusɨ ɨ́ɨ ɨ́n ráa yae̱ nkɨ ɨ́ꞌɨ ráa kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ yae̱ nivae̱ꞌa jee kɨtíñú ráa nue̱ue̱nꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ naáꞌ nú, chi tue̱ꞌun nú máá tue̱ꞌun nae̱aꞌe̱ kúvi-i. 18 Chi kuéntáꞌ kuae̱ꞌ nchue̱ichí nú nuꞌuꞌ vae̱ji nii̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá jín tiñu ntaji nú saꞌá nii̱ꞌ, jee nuꞌuꞌ suni sukuán chúichí nii̱ꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá jín tiñu njiae̱ꞌa nii̱ꞌ saꞌá ráa. 19 Jee yɨ ɨ́tíñú nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ noꞌó sáva kuvi yae̱ váꞌa nue̱ue̱nꞌ ráa, sáva suni kuvi kɨtíñú ráa nue̱ue̱nꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ naáꞌ. 20 ’Soo nsú kuae̱chi kuitɨꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ yaꞌá ví yae̱ jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú, chi suni jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rá ñɨvɨ yae̱ sukuán kuneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ tue̱ꞌun kachitue̱ꞌún rá tee̱e yaꞌá jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ. 21 Jee jíkánꞌ táꞌvíꞌ nii̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ráa yae̱ ɨɨn ni kuvi ráa, kuéntáꞌ maánú, Tátáꞌ nii̱ꞌ, chi yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nú iniꞌ nuꞌuꞌ, jee yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ noꞌó, jee suni sáva sukuán kɨꞌɨ ráa nue̱ue̱n-ó, sáva ˻kuniꞌ˼ rá ñɨvɨ nɨi̱vɨ ɨ́ jee jii̱nue̱ꞌ iniꞌ ráa yae̱ maánú ví yae̱ nchue̱ichí nú nuꞌuꞌ vae̱ji ni. 22 Jee suni kuéntáꞌ ntaji nú tiñu kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee suni sukuán njiae̱ꞌa ni tiñu kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ráa kuniso ráa, sáva ɨɨn ni kuvi ráa, kuéntáꞌ maánú jín nuꞌuꞌ. 23 Nuꞌuꞌ, jee yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ ráa, jee noꞌó, yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nú iniꞌ nuꞌuꞌ, sáva kenta kunae̱aꞌe̱ nuún koo iniꞌ ráa, sáva kuniꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yae̱ maánú nchue̱ichí nú nuꞌuꞌ, jín yae̱ ñúnúunꞌ nú ráa kuéntáꞌ ñúnúunꞌ nú nuꞌuꞌ. 24 ’Tátáꞌ nii̱ꞌ, jee rá ñɨvɨ yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee kuíni nii̱ꞌ yae̱ suni maáráa kuneeꞌ ráa jín nuꞌuꞌ nue̱ue̱nꞌ kuneeꞌ nii̱ꞌ, sáva kuniꞌ ráa nae̱ja viiꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kúñáꞌnú nii̱ꞌ yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, chi ñúnúunꞌ nú nuꞌuꞌ nee̱ ntiáꞌan kae̱ꞌ nsae̱ꞌá nú ñɨi̱vɨ ɨ́. 25 ’Tátáꞌ nii̱ꞌ, noꞌó chi nae̱aꞌe̱ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kúvi nú. Soo rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ chi ntue̱ví jíníꞌ ráa iniꞌ noꞌó, soo nuꞌuꞌ chi jíníꞌ nii̱ꞌ iniꞌ noꞌó, jee

SAN JUAN 18 JUAN 17

73

jíníꞌ rá ñɨvɨ yaꞌá yae̱ noꞌó nchue̱ichí nú nuꞌuꞌ vae̱ji ni. 26 Nii̱stúvi nii̱ꞌ noꞌó nue̱ue̱nꞌ ráa jee istúvi nii̱ꞌ kae̱ꞌ noꞌó. Sáva kuéntáꞌ kuae̱ꞌ ñúnúunꞌ nú nuꞌuꞌ, jee suni sukuán kunue̱ue̱nꞌ ráa rá táꞌán ráa, jee kɨꞌɨ nii̱ꞌ iniꞌ ráa ―nkachiꞌ Jesús. Tɨ ɨɨn ráa Jesús Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee nkene ree̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ íyo kae̱ꞌ ichi yuꞌú yuviꞌ naní Cedrón jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, nue̱ue̱nꞌ káá tataꞌ sáꞌá jee nkii̱vɨ ree̱ꞌ yukuán jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa. 2 Jee Judas, yae̱ kúvi tee̱e yae̱ nakue̱ꞌva-a Jesús xii̱ntíín rá tee̱e kánéꞌén, jee suni jíníꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ñue̱ꞌún yukuán, chi kéꞌín víꞌí íchí ñae̱ꞌae̱nꞌ Jesús nnue̱tútú ree̱ꞌ yukuán jín rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa. 3 Saájee nkenta Judas yukuán náka kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá “soldado”, jín rá tee̱e kúmí veñue̱ꞌun káꞌnú, yae̱ ntae̱jí rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá “fariseo” ráa kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa, jee ínaꞌá ráa rá “cantil”, jín rá ñuꞌunꞌ itɨꞌ sújié, jee níso ráa rá yuchiꞌ “espada” ráa. 4 Soo ya jíníꞌ Jesús nɨꞌɨ rá tue̱nóꞌó vae̱ji nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ, jee saáva nkene ree̱ꞌ kuae̱taꞌanꞌ ree̱ꞌ ráa, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―¿Né ɨɨn nánukú rán? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 5 Jee nnae̱xiníkó ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Nánukú ránꞌ Jesús tee̱e ñuunꞌ Nazaret ―nkachiꞌ ráa. Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Nuꞌuꞌ Ví-i18:5 ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. Jee suni íñɨ ɨ́ Judas jín rá ñɨvɨ kuee̱ꞌee̱ꞌ vá, yae̱ maáa ví yae̱ nakue̱ꞌva-a Jesús nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ vá. 6 Jee sáá nkachiꞌ Jesús Nuꞌuꞌ Ví-i, jee nnae̱kaka yátá ráa, jee nnae̱niso ráa nue̱ue̱nꞌ ñuꞌun. 7 Jee saáva tukuni nii̱kae̱tue̱ꞌún Jesús ráa: ―¿Né ɨɨn nánukú rán? Jee nkachiꞌ ráa: ―Jesús tée ñuunꞌ Nazaret ―nkachiꞌ ráa. 8 Jee nnae̱xiníkó Jesús:

18

18:5

1

Ɨɨn súví máá ñáꞌnú kae̱ꞌ Ndiosíꞌ kúvi Nuꞌuꞌ Ví-i.

SAN JUAN 18

74

―Ya nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán yae̱ Nuꞌuꞌ Ví-i. Jee saáva retú nuꞌuꞌ kúvi yae̱ nánukú rán, jee kue̱ꞌva rán nkɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́nꞌ rá tee̱e kútáꞌán jín nuꞌuꞌ yaꞌá. 9 ˻Nkachiꞌ ree̱ꞌ sukuán˼ sáva nsii̱kúnkuvi tue̱ꞌun yae̱ ˻nkaꞌanꞌ ree̱ꞌ jín Tátáꞌ ree̱ꞌ Ndiosíꞌ˼, sáá nkachiꞌ ree̱ꞌ: “Rá ñɨvɨ yae̱ ntaji nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, jee ntue̱ví nsue̱kuíta nii̱ꞌ ni ɨɨn ráa”, nkachiꞌ ree̱ꞌ. 10 Saájee Simón Pedro, ínaꞌá ree̱ꞌ ɨɨn yuchiꞌ “espada”, jee ntavaꞌ ree̱ꞌ maa jee nkuun ree̱ꞌ yuchiꞌ musúꞌ sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú jee ñeꞌneꞌ ree̱ꞌ soe̱ꞌo ichi kuáꞌá tee̱e vá. Jee naní musúꞌ vá Malco 11 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ Pedro: ―Nachuꞌun “espada” nú iniꞌ ñɨɨn yuchiꞌ nú. Chi tue̱nóꞌó ntaji Tátáꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ, ¿á ntu saá íyó kunoꞌo nii̱ꞌ maa réja? ―nkachiꞌ Jesús. Íñɨ ɨ Jesús nuu̱uu̱nꞌ suu̱tuu̱ꞌ kúñáꞌnú naní Anás Saájee rá “soldado” jín tee̱e tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa, jín rá tee̱e kúmí veñue̱ꞌun káꞌnú yae̱ ntae̱jí rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ Israel, ntɨɨn ráa Jesús, jee ntee̱nuꞌniꞌ ráa ree̱ꞌ. 13 Jee kuae̱nae̱ka ráa Jesús xíꞌna kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Anás, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ táchii̱so Caifás kúvi Anás. Jee Caifás kúvi sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú kuii̱yae̱ꞌ yukuán. 14 Jee Caifás ví tee̱e yae̱ nnae̱kutíñú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel yae̱ vae̱ꞌa kae̱ꞌ kúvi yae̱ kuviꞌ ɨɨn tee̱e ni jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ váꞌa rá ñɨvɨ. 12

Káchíꞌ Pedro yau̱ ntuu̱ví jíníꞌ reu̱ꞌ Jesús Jee Simón Pedro jín inka tee̱e súkuáꞌa Jesús maa níkɨ ɨ́nꞌ ráa yae̱tae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ rá ñɨvɨ vá jín Jesús. Jee tee̱e vá yae̱ súkuáꞌa Jesús vá jíníꞌ tae̱ꞌán-a jín sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú, jee saáva nkii̱vɨ-ɨ jín Jesús iniꞌ veꞌi nue̱ue̱nꞌ kúvi chíkéꞌi mae̱ꞌñú veꞌi sue̱tue̱ꞌ vá. 16 Soo Pedro chi nkinoe̱o ree̱ꞌ íñɨ ɨ́ ree̱ꞌ yuvéꞌí chíkéꞌi. Jee nkene inka tee̱e vá súkuáꞌa Jesús vá, yae̱ jíníꞌ tae̱ꞌán jín sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú vá, jee nkaꞌan-a jín ñaꞌan yae̱ kúmí yuvéꞌí yukuán, jee nsii̱kívɨ-ɨ Pedro iniꞌ veꞌi nue̱ue̱nꞌ kúvi chíkéꞌi mae̱ꞌñú veꞌi vá. 17 Saájee ñaꞌan yae̱ kúvi musúꞌ yae̱ kúmí yuvéꞌí vá nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ Pedro: ―¿Á nsú suni noꞌó kúvi ɨɨn rá tee̱e yae̱ nkue̱táꞌán nnikɨnꞌ nsue̱kuáꞌa jín tee̱e yaꞌá? ―nkachiꞌ ña. 15

75

SAN JUAN 18 JUAN 18

Nkachiꞌ Pedro: ―Nsue̱ví-nꞌ kúvi-i. 18 Jee rá musúꞌ jín rá tee̱e yae̱ kúmí veñue̱ꞌun káꞌnú nstae̱ꞌánꞌ ráa ñuꞌunꞌ chi vii̱jin, jee núvixinꞌ ráa. Jee suni nue̱ue̱nꞌ íñɨ ɨ́ ráa yukuán íñɨ ɨ́ Pedro núvixinꞌ ree̱ꞌ ranikae̱ꞌ. Suu̱tuu̱ꞌ Anás xínáꞌmáꞌ reu̱ꞌ Jesús Saájee sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú vá nnii̱kae̱tue̱ꞌún-u Jesús jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa, jín jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tue̱ꞌun xínéꞌénꞌ ree̱ꞌ. 20 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Nuꞌuꞌ, jee nue̱ue̱nꞌ nijinꞌ nue̱ue̱nꞌ íyó chitú ñɨvɨ nkaꞌanꞌ nii̱ꞌ. Jee sukuáni nxii̱néꞌénꞌ nii̱ꞌ maa iniꞌ rá veñue̱ꞌun lúlí jín chíkéꞌi iniꞌ veñue̱ꞌun káꞌnú, nue̱ue̱nꞌ nútútú ntáká rá ñɨvɨ Israel. Jee ni ɨɨn tue̱ꞌun ntue̱náꞌ nkáꞌánꞌ yuꞌuꞌ kuitɨꞌ nii̱ꞌ. 21 Jee, ¿nae̱ kuvi chi jíkátue̱ꞌún nú nuꞌuꞌ rúja? Kae̱kae̱tue̱ꞌún rá ñɨvɨ yae̱ ntesoe̱ꞌo rá tue̱ꞌun yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa. Kunee̱ꞌyá, chi suviráa vá jíníꞌ nae̱aꞌe̱ nijia nae̱ tue̱ꞌun kúvi yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ. 22 Jee sáá nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá, ɨɨn rá tee̱e yae̱ íñɨ ɨ́ yukuán, yae̱ kúmí veñue̱ꞌun káꞌnú, jee nkatuꞌ tee̱e vá nue̱ue̱nꞌ Jesús jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Á sukuán náxiníkó nú nue̱ue̱nꞌ sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú rúja? 23 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Retú nkaꞌanꞌ nivae̱ꞌa nii̱ꞌ, jee kue̱ꞌva yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ ná kúvi yae̱ nivae̱ꞌa yae̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ. Soo retú vae̱tue̱ni nkaꞌanꞌ nii̱ꞌ, ¿nae̱ kuvi chi nkatuꞌ nú nue̱ue̱nꞌ nii̱ꞌ? 24 Saájee Anás nsae̱ꞌá ree̱ꞌ yae̱ ni núꞌníꞌ Jesús jee nchue̱ichí ree̱ꞌ maa kuae̱ꞌae̱nꞌ-a nue̱ue̱nꞌ Caifás yae̱ kúvi sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú. 19

Tukuni káchíꞌ Pedro yau̱ ntuu̱ví jíníꞌ-i Jesús Jee íñɨ ɨ́ ii̱ii̱ꞌ Simón Pedro núvixinꞌ ree̱ꞌ yunúꞌúnꞌ, jee nkachiꞌ rá ñɨvɨ íñɨ ɨ́ yukuán nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Á nsú suni noꞌó kúvi ɨɨn tee̱e yae̱ nkue̱táꞌán nnikɨnꞌ nsue̱kuáꞌa ree̱ꞌ nó? Jee ñasɨꞌ Pedro nue̱ue̱nꞌ tue̱ꞌun vá chi nkachiꞌ ree̱ꞌ: 25

SAN JUAN 18

76

―Nsue̱ví-nꞌ kúvi-i ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 26 Jee ɨɨn rá musúꞌ sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú, yae̱ nkuvi táꞌán veꞌi tee̱e yae̱ nkuachi Pedro soe̱ꞌo-o jee nnii̱kae̱tue̱ꞌún-u Pedro: ―¿Á nsú noꞌó vá niniꞌ nii̱ꞌ jín ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ káá tataꞌ sáꞌá vá? 27 Jee tukuni nkachiꞌ Pedro yae̱ ntue̱ví jíníꞌ-i, jee kuísá ntañúꞌún kuitɨꞌ nkana stóꞌo. Íñɨ ɨ Jesús ichinúúnꞌ Pilato Saájee nkene ráa jín Jesús veꞌi Caifás jee kuae̱nae̱ka ráa maa nue̱ue̱nꞌ vetíñú Roma naní pretorio. Jee vae̱kunijinꞌ, jee ntu nkii̱vɨ rá tee̱e Israel iniꞌ vetíñú vá sáva ntu kutéꞌén ánímaꞌ ráa, sáva kuvi kajiꞌ ráa kuxíní ráa viko Pascua.18:28 29 Saáva nkene Pilato 18:29 nue̱ue̱nꞌ ráa jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Nae̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ chíkuáchi rán tee̱e yaꞌá? 30 Jee nnae̱xiníkó ráa jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Retánꞌ nsú tee̱e sáꞌá nivae̱ꞌa ví-i jee nsáꞌ kiji ránꞌ natají ránꞌ maa nue̱ue̱nꞌ nú nékúvi. 31 Saájee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Kuáꞌán rán jín-i jee saꞌá nae̱aꞌe̱ rán kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ-ɨ kuae̱ꞌ káchíꞌ ley rán. Jee nnae̱xiníkó rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Israel nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Soo ntu jiáꞌa tee̱e tátúnúꞌ Roma nue̱ue̱nꞌ ránuꞌuꞌ kaꞌniꞌ ránꞌ ni ɨɨn ñɨvɨ. 32 Jee sukuán nsii̱kúnkuvi nue̱ue̱nꞌ rá tue̱ꞌun nkachiꞌ Jesús jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ nae̱sa íyó kuviꞌ ree̱ꞌ. 33 Jee tukuni nnii̱kó Pilato nnii̱vɨ ree̱ꞌ iniꞌ vetíñú pretorio vá, jee nkana ree̱ꞌ Jesús jee nii̱kae̱tue̱ꞌún ree̱ꞌ maa: ―¿Á noꞌó kúvi “Rey” tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel? 34 Jee nnae̱xiníkó Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Á jíkátue̱ꞌún maánú tue̱ꞌun vae̱ji xii̱nii̱ꞌ maánú áxí inka ñɨvɨ nkachiꞌ maa nue̱ue̱nꞌ nú jiee̱ꞌee̱ꞌ nuꞌuꞌ? 35 Jee nnae̱xiníkó Pilato: 28

18:28

“Ley” Moisés yae̱ ntae̱túníꞌ Ndiosíꞌ káchíꞌ-i yae̱ nkúvi kajiꞌ rá ñɨvɨ Israel kuxíní ráa viko Pascua retáꞌ íyó téꞌén ráa nue̱ue̱nꞌ Ndiosíꞌ. 18:29 Nkuvi Pilato tee̱e Roma yae̱ tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Judea yae̱ káchíꞌ-ó “gobernador Romano”.

77

SAN JUAN 19 JUAN 18

―¿Á nuꞌuꞌ jee kúvi nii̱ꞌ tee̱e ñuunꞌ Israel rúja? Chi ñɨvɨ ñuunꞌ maánú jín rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú vá nnae̱tají noꞌó nue̱ue̱nꞌ nuꞌuꞌ. ¿Ná nsae̱ꞌá nú? 36 Saájee Jesús nnae̱xiníkó-o: ―Tiñu níso nii̱ꞌ yae̱ tátúníꞌ nii̱ꞌ jee ntu váji nee̱ nue̱ue̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Chi retánꞌ nísotíñú nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá kuéntáꞌ rá “rey” ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá tátúníꞌ ráa, saájee rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín nii̱ꞌ kantáꞌán ráa jee nama ráa nuꞌuꞌ sáva nkúꞌva ráa nuꞌuꞌ xii̱ntíín rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ Israel. Soo tiñu níso nii̱ꞌ tátúníꞌ nii̱ꞌ nsú kuéntáꞌ kuae̱ꞌ nísotíñú rá “rey” ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá ―nkachiꞌ Jesús. 37 Saájee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―¿Á noꞌó kúvi “rey” résa? Jee nnae̱xiníkó Jesús: ―Suvinii̱ꞌ kúvi “rey” kuéntáꞌ ya nkachiꞌ kí nú. Chi jiee̱ꞌee̱ꞌ yaꞌá kúvi yae̱ vae̱ji nii̱ꞌ nkaku nii̱ꞌ iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, sáva kachiꞌ nii̱ꞌ yae̱ naáꞌ. Ntáká ñɨvɨ yae̱ íñɨ ɨ́-ɨ jín yae̱ naáꞌ, jee ñúꞌún iniꞌ ráa tɨ ɨ́ɨn ráa tue̱ꞌun káchíꞌ nii̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 38 Jee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Ná kúvi yae̱ naáꞌ rúja? Síjíta Pilato Jesús sáva kuviꞌ-i Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Pilato tue̱ꞌun yaꞌá, jee nkene tuku ree̱ꞌ ichinúúnꞌ rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñuunꞌ Israel, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Nuꞌuꞌ, ntue̱náꞌ kuae̱chi nnae̱niꞌinꞌ nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ tee̱e yaꞌá. 39 Soo ránoꞌó chi íyó ñujiínꞌ sáá sáꞌá rán yae̱ nakani núne nii̱ꞌ ɨɨn tee̱e yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ vekae̱a viko pascua. ¿Á kuíni rán yae̱ siaáꞌ nii̱ꞌ tee̱e yae̱ kúvi “rey” yae̱ tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ. 40 Saájee nkae̱najíín tuku ntáká ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―¡Nsú tee̱e ii̱ñae̱ꞌ! ¡Chisaꞌ siaáꞌ nú Barrabás! Soo Barrabás kúvi ree̱ꞌ ɨɨn tee̱e kuíꞌná sákini. 1 Jee saájee njiae̱ꞌa Pilato Jesús xii̱ntíín rá “soldado”, jee ntee̱tíñú ree̱ꞌ yae̱ nchiꞌi ráa yoꞌo Jesús. 2 Jee rá “soldado” vá nchue̱táꞌán tii̱yue̱ꞌ ráa yokúꞌúꞌ iñu kuae̱ꞌ kúvi

19

SAN JUAN 19

78

“corona”, jee nchuꞌun ráa maa xii̱nii̱ꞌ Jesús, jee nnae̱chuꞌun ráa ɨɨn saꞌma kání líꞌí maa, ˻kuéntáꞌ saꞌma ɨɨn “rey”˼. 3 Jee kúyatin ráa jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¡Nae̱ kae̱ꞌ vae̱ꞌa kae̱ꞌ kúvi “Rey” yae̱ tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel! ―nkachiꞌ ráa, jee kátúꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ. 4 Saájee tukuni nkene Pilato, jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ íñɨ ɨ́ yukuán: ―Kunee̱ꞌyá rán chi ntavaꞌ nii̱ꞌ maa chíkéꞌi, sáva kuniꞌ rán yae̱ ni ɨɨn kuae̱chi ntue̱náꞌ nániꞌinꞌ nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ree̱ꞌ. 5 Saájee nkene Jesús, jee ñúꞌún “corona” iñu xii̱nii̱ꞌ ree̱ꞌ, jee ñúꞌún ree̱ꞌ saꞌma kání líꞌí. Jee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¡Kunee̱ꞌyá rán! ¡Yaꞌá íñɨ ɨ́ máá maá tee̱e yaꞌá! 6 Rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá tee̱e kúmí veñue̱ꞌun káꞌnú sáá niniꞌ ráa Jesús, jee nkae̱najíín ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―¡Tekaa maa nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ! ¡Tekaa maa nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ! ―nkachiꞌ ráa. Jee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Yaꞌá rán tee̱e yaꞌá, jee tekaa maárán maa. Chi nuꞌuꞌ jee ni ntue̱náꞌ kuae̱chi nnae̱niꞌinꞌ nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ree̱ꞌ ―nkachiꞌ Pilato. 7 Soo nnae̱xiníkó rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel vá nue̱ue̱nꞌ Pilato: ―Ránuꞌuꞌ chi íyó ɨɨn ley ránꞌ, jee sáni káchíꞌ ley ránꞌ yae̱ íyó kuviꞌ ree̱ꞌ, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ nkachiꞌ ree̱ꞌ yae̱ kúvi ree̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ. 8 Soo sáá ntesoe̱ꞌo Pilato rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee nyue̱ꞌví nasɨ ɨ́kuitɨꞌ ree̱ꞌ kae̱ꞌ. 9 Jee tuku nnii̱vɨ Pilato iniꞌ vetíñú káꞌnú, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―¿Né núꞌ vae̱ji nú? Soo ntue̱ví nnáxiníkó kuitɨꞌ Jesús. 10 Saájee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¿Á ni nkae̱ꞌánꞌ nú nuꞌuꞌ? ¿Á ntue̱ví jíníꞌ nú yae̱ nísotíñú nii̱ꞌ sáva kuvi tekaa nii̱ꞌ noꞌó nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ, jee suni nísotíñú nii̱ꞌ yae̱ kúvi siaáꞌ nii̱ꞌ noꞌó? 11 Soo nnae̱xiníkó Jesús: ―Ntue̱ví íyó ná tiñu kuniso nú sáva sanáaꞌ nú sii̱kɨi̱ꞌ nuꞌuꞌ, retánꞌ nsú Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ ɨ́ súkún ntaji ree̱ꞌ tiñu vá níso nú.

SAN JUAN 19 JUAN 19

79

Jee saáva tee̱e yae̱ nnae̱tají ree̱ꞌ nuꞌuꞌ xii̱ntíín noꞌó, jee suviree̱ꞌ vá íyó kae̱ꞌ kuae̱chi sii̱kɨi̱ꞌ ree̱ꞌ nsú káꞌ noꞌó. 12 Jee nee̱ horá yukuán jee núkú Pilato nae̱ja siaáꞌ ree̱ꞌ Jesús. Soo rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel kánajíín ráa jee káchíꞌ ráa: ―Retú siaáꞌ nú tee̱e yaꞌá, jee ntue̱ví kámani nú jín tee̱e nísotíñú yae̱ kúvi “rey” Roma. Chi né ni ɨɨn tee̱e yae̱ saꞌá-a maáa “rey”, jee íñɨ ɨ́ ree̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ tee̱e kúvi “rey” Roma ―nkachiꞌ ráa. 13 Saájee sáá ntesoe̱ꞌo Pilato rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee ntae̱jí ree̱ꞌ ntavaꞌ ráa Jesús chíkéꞌi, jee ñae̱kuneeꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ silla kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ tátúníꞌ ree̱ꞌ, jee yukuán naní nue̱ue̱nꞌ káá piso yue̱ue̱ꞌ, jee tue̱ꞌun hebreo naní Gabatá. 14 Jee kii̱vɨi̱ꞌ yukuán kúvi kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ sáꞌá stákoo rá ñɨvɨ yae̱ kenta koo viko Pascua, jee nɨ ɨ́ kaxue̱vii̱ꞌ. 19:14 Saájee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel: ―¡Kunee̱ꞌyá rán! ¡Yaꞌá íñɨ ɨ́ “rey” ránú! 15 Soo nkae̱najíín ráa: ―¡Tavaꞌ maa! ¡Tavaꞌ maa! ¡Tekaa maa nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ! ―nkachiꞌ ráa nue̱ue̱n Pilato. Jee nkachiꞌ Pilato nue̱ue̱nꞌ ráa: ―¿Á tekaa nii̱ꞌ “rey” rán nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ? Soo nnae̱xiníkó rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú: ―Ránuꞌuꞌ chi ntue̱ví íyó inka kae̱ꞌ “rey” nue̱ue̱nꞌ rán chisaꞌ métúꞌún ni “rey” Roma ví yae̱ tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ ránꞌ ―nkachiꞌ ráa. 16 Jee saáva nnae̱kue̱ꞌva Pilato Jesús xii̱ntíín rá “soldado” sáva tekaa ráa ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ. Jee nnae̱keꞌen ráa Jesús kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa jín ree̱ꞌ. Tékaa rá “soldado” Jesús nuu̱uu̱nꞌ kurúsiꞌ Jee níso Jesús kurúsiꞌ ree̱ꞌ, jee nkene ree̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ naní yɨkɨ xíníꞌ níyɨ, jee tue̱ꞌun hebreo naní Gólgota. 18 Jee yukuán ntee̱kaa ráa ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ, jee suni ntee̱kaa ráa ue̱vii̱ꞌ 17

19:14

Sae̱naanꞌ kúvi kachiꞌ-ó kaii̱ñue̱ꞌ.

SAN JUAN 19

80

kae̱ꞌ rá tee̱e jín ree̱ꞌ, ɨɨn ɨɨn ráa ntee̱kaa ráa iyo iyo xiín Jesús, jee kurúsiꞌ nue̱ue̱nꞌ níntakaa máá Jesús íñɨ ɨ́ mae̱ꞌñú. 19 Jee ntae̱túníꞌ Pilato yae̱ kuneeꞌ tue̱ꞌun xii̱nii̱ꞌ kurúsiꞌ, yae̱ kachiꞌi suꞌva: “Jesús tee̱e ñuunꞌ Nazaret, yae̱ kúvi “rey” yae̱ tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel”, káchíꞌ tue̱ꞌun vá. 20 Jee kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ Israel nkaꞌvi ráa tue̱ꞌun níso xii̱nii̱ꞌ kurúsiꞌ vá, chi nue̱ue̱nꞌ ntee̱kaa ráa Jesús jee káá-a yatin ñuunꞌ, jee xii̱nii̱ꞌ kurúsiꞌ vá ntee ráa tue̱ꞌun hebreo, jín tue̱ꞌun griego, jín tue̱ꞌun latín. 21 Jee rá sue̱tue̱ꞌ kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel, nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Pilato: ―Koto tée nú: “rey” yae̱ tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel, chisaꞌ tée nú yae̱: tee̱e vá nkachiꞌ “nuꞌuꞌ kúvi “rey” yae̱ tátúníꞌ nue̱ue̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel”. 22 Soo nnae̱xiníkó Pilato: ―Tue̱ꞌun yae̱ ya ntee nii̱ꞌ, jee sukuán kinoe̱o sánikuae̱ꞌ ya ntee nii̱ꞌ maa. 23 Saájee sáá nkuvi ntee̱kaa rá “soldado” Jesús nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ, jee nnae̱keꞌen ráa saꞌma ree̱ꞌ jee nsae̱ꞌá ráa kue̱mii̱ꞌ pedasúꞌ saꞌma vá, jee sáva kenta ɨɨn ɨɨn pedasúꞌ kúvi ta ɨɨn ɨɨn rá “soldado” vá. Suni nkeꞌen ráa saꞌma kání íyó nkáꞌnú yae̱ ñúꞌún Jesús, chi kúvi ɨɨn saꞌma káꞌnú yae̱ ntue̱ví yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tii̱ku maa, chi saꞌma nkunu nkáꞌnú nee̱ jiee̱ꞌee̱ꞌ nee̱ xii̱nii̱ꞌ ví-i. 24 Saájee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ɨɨn inka ráa: ―Nsáꞌ stéꞌné-ó maa chi vae̱ꞌa kae̱ꞌ vá sikɨ ɨ́-ó maa suerte, jee kuniꞌ-ó né ɨɨn-ó vá nii̱ꞌii̱nꞌ maa. Jee sukuán nkuvi jee nkunae̱aꞌe̱ sáni káchíꞌ tue̱ꞌun Ndiosíꞌ níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ: Jee ntae̱sáva maáráa saꞌma nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ maáráa, jee nsii̱kɨ ɨ́ ráa maa suerte jee kuniꞌ ráa né ɨɨn ráa vá nii̱ꞌii̱nꞌ maa. Jee sukuán nsae̱ꞌá rá “soldado”. 25 Jee yatin nue̱ue̱nꞌ íñɨ ɨ́ kurúsiꞌ nue̱ue̱nꞌ níntakaa Jesús íñɨ ɨ́ nánáꞌ ree̱ꞌ, jín kue̱ꞌvii̱ꞌ nánáꞌ ree̱ꞌ, jín María yae̱ kúvi ñasɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ Cleofas, jín María ñaꞌan ñuunꞌ Magdala. 26 Saájee sáá niniꞌ Jesús nánáꞌ ree̱ꞌ, jee íñɨ ɨ́ nkáá ña jín ɨɨn rá tee̱e yae̱ nsue̱kuáꞌa ree̱ꞌ maa yae̱ kúvi tee̱e yae̱ ñúnúunꞌ ree̱ꞌ, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nánáꞌ ree̱ꞌ:

81

SAN JUAN 19 JUAN 19

―Nánáꞌ. Kunee̱ꞌyá, ii̱ñae̱ꞌ íñɨ ɨ́ ˻ree̱ꞌ yae̱ kúvi kuéntáꞌ˼ see̱ꞌya nú. 27 Kuíre nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tee̱e nsue̱kuáꞌa ree̱ꞌ vá ―Kunee̱ꞌyá, ii̱ñae̱ꞌ íñɨ ɨ́ ˻ña kuéntáꞌ kúvi˼ nánáꞌ nú ―nkachiꞌ Jesús. Jee tee̱e vá yae̱ nsue̱kuáꞌa Jesús maa, jee nee̱ horá yukuán jee nnae̱keꞌen ree̱ꞌ nánáꞌ Jesús kuneeꞌ ña veꞌi ree̱ꞌ kuéntáꞌ nánáꞌ ree̱ꞌ. Nii̱ꞌii̱ꞌ Jesús Sáá njiae̱ꞌa yaꞌá, jee ya jíníꞌ Jesús yae̱ ya nɨꞌɨ rá tiñu njiae̱ꞌa Tátáꞌ ree̱ꞌ saꞌá ree̱ꞌ nsii̱kúnkuvi ree̱ꞌ maa, jee sáva jii̱nu tue̱ꞌun níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ nééꞌ tue̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee nkachiꞌ Jesús: ―Jíchíꞌ nii̱ꞌ nute. 29 Jee yukuán íñɨ ɨ́ ɨɨn tii̱noꞌoꞌ ñúꞌún chitú nixiꞌ nue̱xi uva iyá, saájee nchue̱náji rá “soldado” vá tiae̱ꞌmae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nixiꞌ nue̱xi uva iyá vá, jee nchii̱só ráa tiae̱ꞌmae̱ꞌ vá xii̱nii̱ꞌ ɨɨn yutun naní “hisopo” jee ntee ráa maa yuꞌú Jesús. 30 Jee sáá nnii̱ꞌii̱nꞌ Jesús nixiꞌ nue̱xi uva iyá, jee kuíre nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―¡Ya nii̱nu tiñu nii̱ꞌ! Saájee nnae̱kunta nei xii̱nii̱ꞌ ree̱ꞌ, jee nii̱ꞌii̱ꞌ ree̱ꞌ. 28

Ɨɨn “soldado” nkii̱ní-i “lanza” ii̱kau̱ꞌ Jesús Nkuvi yaꞌá kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ sáꞌá stákoo rá ñɨvɨ yae̱ kenta koo kii̱vɨi̱ꞌ viko Pascua,19:31 jee rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ Israel ntue̱ví kuíni ráa kunintakaa rá ñunéꞌyúꞌ nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, chi kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví vá kúvi kii̱vɨi̱ꞌ ííꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa. Saáva nii̱kae̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Pilato yae̱ tají ree̱ꞌ yae̱ kae̱ꞌnue̱ꞌ ráa yɨkɨ sɨ ɨ́ꞌɨn rá níntakaaa nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ vá, jee sáva xinúun ráa rá nii̱yɨ vá nue̱ue̱nꞌ kurúsiꞌ. 32 Saájee ñae̱ꞌae̱nꞌ rá “soldado” ñae̱kae̱ꞌnue̱ꞌ ráa yɨkɨ sɨ ɨ́ꞌɨn tee̱e yae̱ níntakaa xíꞌnañúꞌún, jee suni sukuán nsae̱ꞌá ráa jín inka kae̱ꞌ tee̱e vá. 33 Soo sáá nkue̱yatin ráa nue̱ue̱nꞌ Jesús, jee niniꞌ ráa yae̱ ya nii̱ꞌii̱ꞌ ree̱ꞌ, jee saáva ntue̱ví ñae̱ꞌnue̱ꞌ ráa yɨkɨ sɨ ɨ́ꞌɨn ree̱ꞌ. 34 Soo ɨɨn rá “soldado” vá nkii̱ní-i lanza íyo yɨkɨ íkáꞌ Jesús, jee kuísá 31

19:31

Sae̱naanꞌ kúvi káchíꞌ-ó kii̱vɨi̱ꞌ yae̱ sáꞌá stákoo rá ñɨvɨ yae̱ kenta koo kii̱vɨi̱ꞌ najiae̱ví.

SAN JUAN 19

82

ntañúꞌún nkene nii̱ñɨi̱ꞌ jín nute yɨkɨ íkáꞌ Jesús. 35 Máá maá tee̱e yae̱ niniꞌ maa ví yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ vá. Jee yae̱ naáꞌ kúvi tue̱ꞌun jiáꞌa-a. Suvivá jíníꞌ-i yae̱ káchíꞌ-i yae̱ naáꞌ, sáva suni ránoꞌó kuneí iniꞌ rán Jesús. 36 Chi tiñu yaꞌá nkuvi sáva sikúnkuvi tue̱ꞌun níso nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ yae̱ káchíꞌ-i: “Nsáꞌ kae̱ꞌnue̱ꞌ ráa ni ɨɨn yɨkɨ ree̱ꞌ.” 37 Jee suni íyó nue̱ue̱nꞌ inka kae̱ꞌ naꞌá tutuꞌ yae̱ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ yae̱ káchíꞌ-i: “Kunee̱ꞌyá ráa maáréꞌ yae̱ nkaanꞌ ráa ñunéꞌyúꞌ ree̱ꞌ.” Nseu̱ꞌí ráa Jesús Sáá nkuvi yaꞌá jee José yae̱ kúvi ree̱ꞌ tee̱e ñuunꞌ Arimatea, jee nkuvi ree̱ꞌ ɨɨn rá tee̱e yae̱ nsue̱kuáꞌa Jesús maa, soo nsue̱kuáꞌa yuꞌuꞌ José jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ yúꞌví ree̱ꞌ rá tee̱e kúñáꞌnú ñuunꞌ Israel, jee nii̱kae̱nꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Pilato yae̱ kuvi nakeꞌen ree̱ꞌ ñunéꞌyúꞌ Jesús. Jee njiae̱ꞌa Pilato nakeꞌen ree̱ꞌ maa, jee saáva ñae̱nakee̱ꞌen ree̱ꞌ ñunéꞌyúꞌ Jesús. 39 Jee suni kuae̱ꞌae̱nꞌ Nicodemo jín José, jee Nicodemo kúvi ree̱ꞌ tee̱e yae̱ ya ñae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ nkaꞌanꞌ ree̱ꞌ jín Jesús ɨɨn yakuááꞌ tiempúꞌ yae̱tae̱ꞌ, jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ree̱ꞌ néen ree̱ꞌ oe̱koe̱ꞌ ue̱jii̱ꞌ kilo sue̱jie ue̱vae̱ꞌ jiáꞌánꞌ vii̱xii̱ꞌ naní mirra, yae̱ nsae̱kae̱nuun jín áloes. 40 Saájee José jín Nicodemo nnae̱keꞌen ráa ñunéꞌyúꞌ Jesús jee nsue̱kún ráa maa rá saꞌma kuíjín maa váꞌa yae̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rá sue̱jie nsae̱kae̱nuun jiávii̱xii̱ꞌ, sánikuae̱ꞌ íyó ñujiínꞌ sáꞌá rá ñɨvɨ Israel sáá séꞌí ráa nii̱yɨ. 41 Jee yatin nue̱ue̱nꞌ ntee̱kaa ráa Jesús káá tataꞌ sáꞌá jee nue̱ue̱nꞌ káá tataꞌ sáꞌá yukuán nééꞌ ɨɨn yaviꞌ jiáá veꞌi nii̱yɨ nue̱ue̱nꞌ ni ɨɨn nii̱yɨ ntiáꞌan kɨꞌɨ yukuán. 42 Jee saájee yukuán nchii̱só ráa ñunéꞌyúꞌ Jesús, chi jiee̱ꞌee̱ꞌ nééꞌ yatin yaviꞌ yue̱ue̱ꞌ vá yukuán chi jiee̱ꞌee̱ꞌ ni kae̱ꞌ yae̱ nkenta nkue̱yatin kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví rá ñɨvɨ Israel. 38

Veꞌi nii̱yɨ íyó saɨn Jee kii̱vɨi̱ꞌ xíꞌnañúꞌún semana, jee María yae̱ kúvi ñaꞌan ñuunꞌ Magdala, jee íyó neenꞌ kae̱ꞌ yae̱neꞌenꞌ jee ñae̱ꞌae̱nꞌ ña nue̱ue̱nꞌ yaviꞌ vá, jee niniꞌ ña yae̱ nkuiyo yue̱ue̱ꞌ násɨ ɨ́ꞌ yuꞌú yaviꞌ vá. 2 Saájee ninu ña kuae̱ꞌae̱nꞌ ña nue̱ue̱nꞌ nééꞌ Simón Pedro jín inka kae̱ꞌ tee̱e yae̱ nkue̱táꞌán nsue̱kuáꞌa Jesús maa, yae̱ nñunue̱ue̱nꞌ víꞌí Jesús maa, jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ráa:

20

1

83

SAN JUAN 20 JUAN 20

―Ntavaꞌ rá ñɨvɨ ñunéꞌyúꞌ I e̱toꞌoꞌ-ó yaviꞌ nii̱yɨ ree̱ꞌ jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa jín ree̱ꞌ, jee ntue̱ví jíníꞌ ráníꞌ né núꞌ ñakɨnꞌ ráa maa ―nkachiꞌ ña. 3 Saájee Pedro jín inka tee̱e yae̱ nsue̱kuáꞌa Jesús maa nkene ráa kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ nééꞌ yaviꞌ nii̱yɨ vá. 4 Jee ni núvíꞌ rá tee̱e vá ninu nkáá ráa, soo inka tee̱e yae̱ nsue̱kuáꞌa Jesús maa ninu yae̱chii̱ꞌ ree̱ꞌ kae̱ꞌ nsú káꞌ Pedro jee xíꞌnañúꞌún ree̱ꞌ kae̱ꞌ nkenta ree̱ꞌ yuꞌú yaviꞌ veꞌi nii̱yɨ vá. 5 Jee ñae̱xin ree̱ꞌ maáréꞌ yuꞌú yaviꞌ veꞌi nii̱yɨ vá, jee niniꞌ ree̱ꞌ rá saꞌma nyɨ ɨ́sukunꞌ ñunéꞌyúꞌ yósóꞌ yukuán, soo ntue̱ví nkii̱vɨ ree̱ꞌ kae̱ꞌ iniꞌ yaviꞌ vá. 6 Kuéé kae̱ꞌ nkenta Simón Pedro yae̱tae̱ꞌ tee̱e vá nkii̱vɨ ree̱ꞌ iniꞌ yaviꞌ nii̱yɨ vá. Jee niniꞌ ree̱ꞌ rá saꞌma yósóꞌ yukuán. 7 Jee saꞌma yae̱ nyɨ ɨ́sukunꞌ xii̱nii̱ꞌ Jesús ntue̱ví káá tútú-u jín rá saꞌma vá íyó tii̱yue̱ꞌ ii̱ii̱ꞌ-i jee káá sɨ ɨ́ɨ ɨ́n-ɨ inka kae̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ. 8 Saájee suni nkii̱vɨ inka tee̱e nsue̱kuáꞌa Jesús maa yae̱ nkenta yae̱ xíꞌnañúꞌún nue̱ue̱nꞌ yuꞌú yaviꞌ nii̱yɨ vá jee niniꞌ-i yae̱ nkuvi sukuán, jee nii̱nue̱ꞌ iniꞌ-i yae̱ natekuꞌ ííꞌ Jesús. 9 Chi ni ntiáꞌan kii̱kue̱ꞌun iniꞌ ráa tue̱ꞌun káchíꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ níso tue̱ꞌun Ndiosíꞌ, yae̱ saá íyó natekuꞌ ííꞌ ree̱ꞌ jee nakoe̱o ree̱ꞌ kene ree̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ. 10 Saájee ni núvíꞌ rá tee̱e nsue̱kuáꞌa Jesús vá nnii̱kó ráa kuae̱noꞌonꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ nééꞌ ráa. Jesús ntuu̱vi reu̱ꞌ nuu̱uu̱nꞌ María ñaꞌan ñuunꞌ Magdala Soo íñɨ ɨ́ María chíkéꞌi yuꞌú yaviꞌ vá jee náꞌyúꞌ ña, jee ni náꞌyúꞌ ña ñae̱xin ña maáña yuꞌú yaviꞌ nii̱yɨ vá ˻sáva kunee̱ꞌyá˼ ña iniꞌ-i. 12 Jee niniꞌ ña ue̱vii̱ꞌ rá najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ ñúꞌún ráa saꞌma kuíjín, jee nééꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ nkae̱a ñunéꞌyúꞌ Jesús, ɨɨn nééꞌ nue̱ue̱nꞌ nkuvi ichi xii̱nii̱ꞌ ree̱ꞌ jee inka kae̱ꞌ nééꞌ nue̱ue̱nꞌ nkuvi ichi jiee̱ꞌee̱ꞌ ree̱ꞌ. 13 Jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ña: ―Nánáꞌ, ¿nae̱ kuvi chi náꞌyúꞌ nú? ―nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ña. Jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Nnae̱keꞌen ráa I e̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa jín ree̱ꞌ, jee ntue̱ví jíníꞌ nii̱ꞌ né núꞌ nchii̱só ráa maa. 11

SAN JUAN 20

84

14

Sáá sukuán nkuvi nkachiꞌ ña sukuán, jee sáá nnae̱koto yátá ña jee niniꞌ ña yae̱ íñɨ ɨ́ Jesús yukuán, soo ntue̱ví nákuniꞌ ña yae̱ maáréꞌ kúvi Jesús. 15 Nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Nánáꞌ, ¿nae̱ kuvi chi náꞌyúꞌ nú? ¿Né ɨɨn nánukú nú? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ña. Soo káꞌvi iniꞌ ña yae̱ kúvi ree̱ꞌ ɨɨn tee̱e yae̱ kúmí tataꞌ sáꞌá káá yukuán, jee nkachiꞌ ña nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Tátáꞌ, retú suvinú kuae̱ꞌae̱nꞌ nú jín ree̱ꞌ, jee kachiꞌ nú né núꞌ nsae̱ꞌá nú maa sáva nakeꞌen nii̱ꞌ maa kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ jín-i ―nkachiꞌ ña. 16 Nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―¡María! Jee nnae̱koto ña jee káꞌánꞌ ña tue̱ꞌun hebreo jee nkachiꞌ ña: ―¡Raboni! ―yae̱ kuíni káchíꞌ mestrúꞌ. 17 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ña: ―Koto tɨ ɨ́ɨn nú nuꞌuꞌ chinetu nú, chi ntiáꞌan kɨi̱naa nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ nii̱ꞌ. Soo kuáꞌán nue̱ue̱nꞌ rá ñaniꞌ nii̱ꞌ, ˻ya nsue̱kuáꞌa nii̱ꞌ ráa˼, jee kachiꞌ nú nue̱ue̱nꞌ ráa yae̱ kɨi̱naa nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Tátáꞌ maáníꞌ yae̱ kúvi Tátáꞌ ránoꞌó ni kae̱ꞌ, jín yae̱ kúvi Ndiosíꞌ nii̱ꞌ jín Ndiosíꞌ ránoꞌó ―nkachiꞌ Jesús. 18 Saájee María ñuunꞌ Magdala kuae̱ꞌae̱nꞌ ña kuae̱nakani ña nue̱ue̱nꞌ rá nsue̱kuáꞌa Jesús ráa, yae̱ niniꞌ ña I e̱toꞌoꞌ-ó jín rá tue̱ꞌun nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ña. Jesús ntuu̱vi reu̱ꞌ nuu̱uu̱nꞌ rá teu̱e súkuáꞌa reu̱ꞌ ráa Sáá nkuae̱aꞌe̱ máá kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, yae̱ kúvi máá kii̱vɨi̱ꞌ xíꞌnañúꞌún jiákuii̱ñɨi̱ꞌ semana, jee nnue̱tútú rá tee̱e yae̱ nsue̱kuáꞌa Jesús ráa ɨɨn iniꞌ veꞌi jee násɨ ɨ́ꞌ kutú yuvéꞌí chi yúꞌví ráa rá tee̱e kúñáꞌnú nue̱ue̱nꞌ ñɨvɨ Israel. ˻Sae̱naanꞌ ni˼ jee nkenta Jesús nnae̱kuii̱ñɨi̱ꞌ ree̱ꞌ mae̱ꞌñú ráa jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Vae̱nee̱ꞌ vae̱ꞌa kinoe̱o iniꞌ ánímaꞌ rán. 20 Sáá nkuvi nkachiꞌ Jesús tue̱ꞌun yaꞌá, jee nxii̱néꞌénꞌ ree̱ꞌ rá naꞌá ree̱ꞌ jín yɨkɨ íkáꞌ ree̱ꞌ ˻nue̱ue̱nꞌ ntue̱fii̱ꞌ ree̱ꞌ˼ nue̱ue̱nꞌ ráa jee saájee nnusɨi̱ɨi̱ꞌ víꞌí iniꞌ ánímaꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa néꞌyá ráa I e̱toꞌoꞌ-ó. 21 Saájee tukuni nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: 19

85

SAN JUAN 20 JUAN 20

―Vae̱nee̱ꞌ vae̱ꞌa kinoe̱o iniꞌ ánímaꞌ rán. Kuéntáꞌ nchue̱ichí Tátáꞌ nii̱ꞌ nuꞌuꞌ jee suni sukuán tájí nii̱ꞌ ránoꞌó jín tiñu táji nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ rán. 22 Jee saájee ntivɨꞌ tae̱chii̱ꞌ Jesús jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Yaꞌá rán maáréꞌ yae̱ kúvi Tae̱chii̱ꞌ ííꞌ nii̱ꞌ. 23 Né ni ɨɨn ñɨvɨ yae̱ kunekáꞌnú iniꞌ rán kuae̱chi sáꞌá ñɨvɨ vá, jee ya nnee̱káꞌnú iniꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ kuae̱chi-i, jee ñɨvɨ yae̱ ntue̱ví kunekáꞌnú iniꞌ rán kuae̱chi ñɨvɨ vá, jee kinoe̱o-o jín kuae̱chi-i. Niniꞌ Tomás yau̱ nnau̱tekuꞌ ii̱ii̱ꞌ Jesús Soo Tomás yae̱ kúvi ree̱ꞌ ɨɨn rá ni ue̱xue̱vii̱ꞌ rá tee̱e nsue̱kuáꞌa Jesús ráa, yae̱ káꞌánꞌ ráa maa kuatíꞌ, ntue̱ví íyó ree̱ꞌ jín ráa sáá nnenta Jesús. 25 Jee kuíre rá inka tee̱e yae̱ nsue̱kuáꞌa Jesús ráa nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ Tomás. ―Niniꞌ ráníꞌ I e̱toꞌoꞌ-ó ―nkachiꞌ ráa. Soo nkachiꞌ Tomás nue̱ue̱nꞌ ráa. ―Retú ntue̱ví néꞌyá nii̱ꞌ naꞌá I e̱toꞌoꞌ-ó rá nue̱ue̱nꞌ ntúfii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nyɨ ɨ́ꞌɨ rá nue̱yu, jee tuví nii̱ꞌ xii̱ntíín nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nyɨ ɨ́ꞌɨ rá nue̱yu, jee tuví nii̱ꞌ naꞌá nii̱ꞌ yɨkɨ íkáꞌ ree̱ꞌ, jee nsáꞌ jii̱nue̱ꞌ kuitɨꞌ iniꞌ nii̱ꞌ. 26 Sáá njiae̱ꞌa kii̱vɨi̱ꞌ ue̱nae̱ꞌ, jee rá tee̱e nsue̱kuáꞌa Jesús ráa nnue̱tútú tuku ráa ɨɨn iniꞌ veꞌi, jee kútáꞌán Tomás jín ráa. Saájee, súnikae̱ꞌ násɨ ɨ́ꞌ rá yuvéꞌí, jee nkii̱vɨ Jesús, jee ñae̱kuii̱ñɨi̱ꞌ ree̱ꞌ nteñu ráa jee nkachiꞌ ree̱ꞌ: ―Vae̱nee̱ꞌ vae̱ꞌa kinoe̱o iniꞌ ánímaꞌ rán. 27 Kuíre nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ Tomás: ―Tuví xii̱ntíín nú yaꞌá, jee kunee̱ꞌyá rá naꞌá nii̱ꞌ, jee saꞌá yatin naꞌá nú jee tuví naꞌá nú yɨkɨ íkáꞌ nii̱ꞌ. Koto kúkaꞌán nú ré nii̱núꞌ iniꞌ nú, chisaꞌ ii̱nue̱ꞌ iniꞌ nú. 28 Saájee nnae̱xiníkó Tomás jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¡Ite̱ oꞌoꞌ maáníꞌ jín Ndiosíꞌ maáníꞌ! 29 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Tomás, ¿á jínúꞌ iniꞌ nú chi niniꞌ nú nuꞌuꞌ? Nae̱ kae̱ꞌ netuꞌ kae̱ꞌ kúvi rá ñɨvɨ yae̱ ntu néꞌyá ráa nuꞌuꞌ jee kúneí iniꞌ rá nuꞌuꞌ. 24

SAN JUAN 20

86

Jieu̱ꞌeu̱ꞌ yaꞌá kúvi yau̱ ntee Juan tutuꞌ yaꞌá Saájee kuee̱ꞌee̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kae̱ꞌ rá seña ae̱nasɨ ɨ́ nsae̱ꞌá Jesús ichinúúnꞌ rá tee̱e yae̱ nsue̱kuáꞌa ree̱ꞌ ráa jee niniꞌ ráa maa, yae̱ ntue̱ví níso ráa nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ yaꞌá. 31 Soo rá tue̱ꞌun yaꞌá ntee nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ tutuꞌ yaꞌá, sáva ránoꞌó jii̱nue̱ꞌ iniꞌ rán yae̱ Jesús kúvi Cristo, yae̱ ñani Ndiosíꞌ tatúníꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́, jín yae̱ kúvi ree̱ꞌ see̱ꞌya Ndiosíꞌ, jee sáva nii̱ꞌii̱nꞌ rán yae̱ kutekuꞌ rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín ree̱ꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ kúneí iniꞌ rán ree̱ꞌ. 30

Nstúvi Jesús maáréꞌ nuu̱uu̱nꞌ uu̱xau̱ꞌ rá ni uu̱xuu̱vii̱ꞌ rá teu̱e súkuáꞌa reu̱ꞌ ráa 1 Sáá njiae̱ꞌa yaꞌá, jee nnae̱stúvi tuku Jesús maáréꞌ nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa yuꞌú nteñúꞌún Tiberias. Jee nstúvi ree̱ꞌ maáréꞌ suꞌva: 2 Íñɨ ɨ́ nkáá Simón Pedro, jín Tomás yae̱ káꞌánꞌ ráa kuatíꞌ, jín Natanael yae̱ kúvi ree̱ꞌ tee̱e ñuunꞌ Caná yae̱ kúvi ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Galilea, jín rá see̱ꞌya Zebedeo, jín ue̱vii̱ꞌ kae̱ꞌ rá tee̱e súkuáꞌa Jesús ráa. 3 Jee nkachiꞌ Simón Pedro nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Kɨi̱tɨɨn nii̱ꞌ tiae̱ká. Jee nkachiꞌ ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Suni kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ránꞌ jín noꞌó ―nkachiꞌ ráa. Jee kuae̱ꞌae̱nꞌ ráa jee nkaa ráa iniꞌ barkúꞌ, soo yakuááꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yukuán ni ntue̱náꞌ tiae̱ká nnii̱ꞌii̱nꞌ ráa tɨɨn ráa. 4 Jee sáá vae̱kunijinꞌ, jee ntue̱vi Jesús íñɨ ɨ́ ree̱ꞌ yuꞌú nteñúꞌún, soo rá tee̱e súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa jee ntue̱ví nákuniꞌ ráa ree̱ꞌ yae̱ maáréꞌ kúvi Jesús. 5 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Tee̱e kuáchí, ¿á ntue̱ví nníꞌínꞌ rán tiae̱ká? ―nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ ráa. Jee nnae̱xiníkó ráa nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―¡Ntue̱ví ná íyó! 6 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Chuꞌun rán ñunu tɨ ɨ́ɨn tiae̱ká ichi kuáꞌá barkúꞌ, jee nii̱ꞌii̱nꞌ rán tiae̱ká. Saájee nchuꞌun ráa maa, jee ni ntue̱ví nkúneí ráa tavaꞌ ráa ñunu tɨ ɨ́ɨn ráa tiae̱ká vá nue̱ue̱nꞌ nute, jiee̱ꞌee̱ꞌ yae̱ kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí tiae̱ká

21

87

SAN JUAN 21 JUAN 21

ñae̱kue̱ꞌun iniꞌ ñunu vá. 7 Saájee tee̱e yae̱ súkuáꞌa Jesús maa yae̱ nñunue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ nkachiꞌ tee̱e vá nue̱ue̱nꞌ Pedro: ―¡Máá I e̱toꞌoꞌ-ó kúvi-i! Sáá ntesoe̱ꞌo Simón Pedro yae̱ suviree̱ꞌ ví I e̱toꞌoꞌ, jee nnae̱kue̱ꞌun Pedro saꞌma ree̱ꞌ (chi ntavaꞌ ree̱ꞌ maa), jee íchí ni nnava ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nute. 8 Rá inka kae̱ꞌ rá táꞌán súkuáꞌa Jesús ráa vae̱ji nene ráa nue̱ue̱nꞌ nute stákaa ráa ñunu ñúꞌún chitú tiae̱ká, chi nsáꞌ jíká íñɨ ɨ́ ráa chi kúvi yatin ɨɨn sientúꞌ metro yae̱ jíká yuꞌú nute yaꞌá. 9 Sáá nnue̱un ráa nkene ráa iniꞌ barkúꞌ nue̱ue̱nꞌ ñuꞌun íchí, jee niniꞌ ráa yae̱ káyúꞌ ñuꞌunꞌ tii̱kae̱yɨ, jee ñúꞌún ɨɨn tiae̱ká chíꞌyóꞌ-o nue̱ue̱nꞌ tii̱kae̱yɨ vá, jee yósóꞌ ɨɨn ii̱xtae̱tíláꞌ. 10 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Kínaka rán sava tiae̱ká rán yae̱ sukuáni ntɨɨn rán nue̱ue̱nꞌ nute. 11 Jee nkaa Simón Pedro iniꞌ barkúꞌ jee nstakaa ree̱ꞌ ñunu ñúꞌún chitú tiae̱ká nkene nee̱ ñuíchí. Jee iniꞌ ñunu vá ñúꞌún ɨɨn sientúꞌ ue̱vii̱xiko ue̱xue̱nii̱ꞌ tiae̱ká káꞌnú, jee súnikae̱ꞌ kuee̱ꞌee̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ tii̱ꞌ ñúꞌún soo ntue̱ví ntéꞌnéꞌ ñunu vá. 12 Saájee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa: ―Neꞌenꞌ rán, kasiniꞌ-orán ―nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa. Jee ni ɨɨn rá tee̱e yae̱ súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa ntue̱ví nkíji iniꞌ ráa katue̱ꞌun ráa né ɨɨn ví ree̱ꞌ, chi jíníꞌ ráa yae̱ maáréꞌ kúvi I e̱toꞌoꞌ. 13 Kuíre nkue̱yatin Jesús nue̱ue̱nꞌ ráa, jee ntɨɨn ree̱ꞌ ii̱xtae̱tíláꞌ vá jee njiae̱ꞌa ree̱ꞌ maa nue̱ue̱nꞌ ráa, jee suni sukuán nsae̱ꞌá ree̱ꞌ jín tiae̱ká. 14 Yaꞌá nkuvi yae̱ úníꞌ íchí yae̱ nnae̱stúvi Jesús maáréꞌ nue̱ue̱nꞌ rá tee̱e yae̱ súkuáꞌa ree̱ꞌ ráa nee̱ sáá nnae̱tekuꞌ ííꞌ ree̱ꞌ nnakoe̱o ree̱ꞌ nene ree̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ. Tuu̱ꞌun káꞌánꞌ Jesús jín Simón Pedro Sáá nkuvi nyae̱siniꞌ ráa, jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ Simón Pedro: ―Simón, see̱ꞌya Jonás, ¿á ñúnúunꞌ nú kae̱ꞌ nuꞌuꞌ nsú kae̱ꞌ rá yaꞌá? Jee nkachiꞌ Pedro nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: 15

SAN JUAN 21

88

―Saá I e̱toꞌoꞌ, ya jíníꞌ nú yae̱ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ noꞌó. Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Kumí rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín nii̱ꞌ yae̱ kúvi kuéntáꞌ rá lanchi lúlí nii̱ꞌ. 16 Jee tukuni nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Pedro yae̱ úvíꞌ íchí: ―Simón, see̱ꞌya Jonás, ¿á ñúnúunꞌ nú nuꞌuꞌ? Jee nkachiꞌ Pedro nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Saá I e̱toꞌoꞌ, ya jíníꞌ nú yae̱ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ noꞌó. Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Kumí nú rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín nii̱ꞌ yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ rá lanchi nii̱ꞌ. 17 Jee yae̱ úníꞌ íchí nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Pedro: ―Simón, see̱ꞌya Jonás, ¿á ñúnúunꞌ nú nuꞌuꞌ? Jee nnue̱kuéká víꞌí iniꞌ Pedro chi yae̱ úníꞌ íchí nii̱kae̱tue̱ꞌún ree̱ꞌ maa: “¿Á ñúnúunꞌ nú nuꞌuꞌ?”, jee nkachiꞌ Pedro nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―I e̱toꞌoꞌ, noꞌó jíníꞌ nú nɨꞌɨ, noꞌó jíníꞌ yae̱ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ noꞌó. Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ ree̱ꞌ: ―Kumí nú rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín nii̱ꞌ yae̱ kúvi ráa kuéntáꞌ rá lanchi nii̱ꞌ. 18 Máá nááꞌ vá káchíꞌ nii̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ nú yae̱ sáá súchí nú kae̱ꞌ, jee nákúꞌun maánú saꞌma nú jee kuae̱ꞌae̱nꞌ nú nue̱ue̱nꞌ kuíni maánú. Soo sáá kujííꞌ nú jee sikáa nú naꞌá nú jee nachuꞌun inka ñɨvɨ saꞌma noꞌó, jee kɨi̱nae̱ka ráa noꞌó nue̱ue̱nꞌ ntue̱ví kuini nú kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú. 19 Nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá sáva stúvi-i nae̱ja kuviꞌ Pedro, jee jiee̱ꞌee̱ꞌ nae̱ja kuviꞌ Pedro stúvi-i yae̱ kúñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ Ndiosíꞌ. Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Jesús rá tue̱ꞌun yaꞌá, jee kuíre nkachiꞌ tuku ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Pedro: ―¡Kunikɨnꞌ nuꞌuꞌ! Ɨɨn rá teu̱e súkuáꞌa ya nñunuu̱uu̱nꞌ víꞌí Jesús Jee nnae̱koto yátá Pedro jee niniꞌ ree̱ꞌ yae̱ níkɨ ɨ́nꞌ táꞌán tee̱e yae̱ súkuáꞌa Jesús maa yae̱ ñúnúunꞌ kae̱ꞌ Jesús maa. Jee suni tee̱e vá ví yae̱ ñae̱kuyatin kae̱ꞌ xiín-i Jesús sáá nkue̱xíní ráa jee nkachiꞌ-i nue̱ue̱nꞌ Jesús: “¿né ɨɨn”, kúvi tee̱e yae̱ nakue̱ꞌva-a noꞌó? 21 Saájee 20

89

SAN JUAN 21 JUAN 21

sáá niniꞌ Pedro nue̱ue̱nꞌ tee̱e vá yae̱ ñúnúunꞌ kae̱ꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ree̱ꞌ nue̱ue̱nꞌ Jesús: ―I e̱toꞌoꞌ, jee tee̱e yaꞌá, ¿ná kúvi yae̱ kunoꞌo ree̱ꞌ rúsa? 22 Jee nkachiꞌ Jesús nue̱ue̱nꞌ Pedro: ―Retú kuíni nii̱ꞌ yae̱ kinoe̱o ree̱ꞌ kutekuꞌ ree̱ꞌ nee̱ kii̱vɨi̱ꞌ nikó tuku nii̱ꞌ niji nii̱ꞌ, ¿nae̱ kuvi chi jítú iniꞌ nú maa? Noꞌó, kunikɨnꞌ nuꞌuꞌ ―nkachiꞌ Jesús. 23 Saájee nteñu rá ñanitáꞌán, yae̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, ñee̱tee̱nuun tue̱ꞌun yaꞌá yae̱ nsáꞌ kuviꞌ tee̱e vá yae̱ súkuáꞌa Jesús maa. Soo nsáꞌ nkachiꞌ Jesús yae̱ nkue̱víꞌ-i, chisaꞌ nkachiꞌ ree̱ꞌ yae̱: “retú kuíni nii̱ꞌ yae̱ kinoe̱o ree̱ꞌ yae̱ kutekuꞌ ree̱ꞌ nee̱ kii̱vɨi̱ꞌ nikó tuku nii̱ꞌ niji nii̱ꞌ, ¿nae̱ kuvi chi jítú iniꞌ nú maa?” nkachiꞌ Jesús. 24 Jee tee̱e súkuáꞌa Jesús vá yae̱ ñúnúunꞌ víꞌí kae̱ꞌ Jesús kúvi yae̱ jiáꞌa yae̱ naáꞌ jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tiñu yaꞌá, jee ntee-e rá tue̱ꞌun yaꞌá jiee̱ꞌee̱ꞌ rá tiñu yaꞌá, jee jíníꞌ ráníꞌ yae̱ íyó nae̱aꞌe̱ rá tue̱ꞌun jiáꞌa-a. 25 Jee suni íyó kuee̱ꞌee̱ꞌ víꞌí kae̱ꞌ rá inka tiñu yae̱ nsae̱ꞌá Jesús, jee retánꞌ tee jiee̱ꞌee̱ꞌ ta ɨɨn ɨɨn rá tiñu nsae̱ꞌá ree̱ꞌ, jee káꞌvi iniꞌ nii̱ꞌ yae̱ ni nkénta iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá koo rá tutuꞌ yae̱ kuneeꞌ rá tue̱ꞌun jiee̱ꞌee̱ꞌ tiñu nsae̱ꞌá ree̱ꞌ. Sukuán koo.